Papír za 25 a půl milionu. Pětitisícovka v dražbě překonala rekord

Za neuvěřitelných 25 680 000 korun se vydražila pětitisícovka z roku 1919. Vyvolávací cenu, která byla stanovená na 2,5 milionu, tedy překonala víc než desetkrát.

Pět tisíc nebyly za první republiky vůbec malé peníze, většina lidí takovou sumu nikdy neviděla – vždyť dělníci v té době podle kvalifikace a oboru brávali mezi 500 a 1000 korun měsíčně, na pět tisíc měsíčně si přišel profesor nebo ministr. Ale že by jednou červená státovka mohla svoji nominální cenu překonat 5136krát? Tomu by asi věřil málokdo.

Že padne rekord ale dopředu ohlašovali z pořádající aukční společnosti Bankovky.com. „Již před aukcí jsme odhadovali, že cena zcela jistě překoná dosavadní nejdražší bankovku, tedy její perforovanou verzi, kterou jsme dražili v roce 2020. Nový majitel za bankovku zaplatí 25 680 000 korun, což je cena včetně dražební přirážky,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel Bankovky.com.

Červených bankovek – nebo přesněji státovek, protože centrální banku tehdy ještě Československo nemělo a platidla vydával přímo stát – se dochovalo jen několik málo desítek kusů. Naprostá většina z nich byla ale úředně znehodnocena proděravěním. Mezi nimi i dosavadní rekordmanka z roku 2020. Celistvé jsou – pokud je dosud známo – na celém světě jen dvě. Obě v soukromých sbírkách. „Její jedinečnost spočívá v tom, že na světě existuje tak málo dochovaných kusů, bankovka byla v oběhu necelé dva roky,“ dodává Aleš Kohout s tím, že první série československých papírových platidel patří z první republiky k těm sběratelsky nejvíc ceněným.

Zajímavost :  Odborníci tvrdo kritizujú návrh rozpočtu: Nepokryje ani infláciu, doplácať naň budú pracujúci a zdravotníctvo bude krvácať

Ke vzácnosti přispěli padělatelé

První československé peníze – když nepočítáme kolkovaná rakouská platidla, kterými mladá republika zpočátku platila – vznikala ve spěchu. Ačkoli se státovkám první série někdy říká muchovky, Alfons Mucha je ve skutečnosti autorem návrhu jen ke čtyřem z celkem devíti nominálů. Ostatní se navrhovaly přímo v tiskárnách, které je připravovaly. A tak je třeba právě pětitisícovka odvozená od rakouské tisícovky. 

Zajímavost :  Zrevidujte Green Deal, volá hospodářská komora. Některé plány jsou nesplnitelné

Státovky se v roce 1919 tiskly v různých tiskárnách a většinou jen obyčejným knihtiskem. Tedy prakticky bez ochrany proti padělání – a padělky se začaly brzy objevovat. 

Známá je zejména aféra Gyuly Mészárosze. Maďarský orientalista, etnograf a vášnivý nacionalista dokázal zorganizovat padělatelskou skupinu a dostat do oběhu na 60 tisíc falešných pětisetkorunových státovek. Ne pro svůj prospěch, ale s cílem destabilizovat československou ekonomiku. Falšovaly se ale i další vysoké nominály, tedy i pětitisícovky.

Novější státovky tištěné od roku 1920 už byly kvalitnější a hůř falšovatelné. Platidla z první emise z roku 1919, považovaná ostatně za provizorium, se rychle stahovala z oběhu. A to může za jejich dnešní vzácnost, zvlášť za vzácnost těch, která nebyla úředně znehodnocena.

Aukce bankovek pokračuje ještě dnes, jde o šestý ročník. Celkem se vydraží 1508 položek, jejichž vyvolávací ceny dají v součtu pět milionů korun.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO