Pařížská klimatická dohoda: Trumpův odchod v souvislostech

Americký prezident Donald Trump okamžitě po své inauguraci nařídil, aby USA znovu odstoupily od pařížské klimatické dohody, čímž se distancují od kampaně za zastavení globálního oteplování. Jeho krok je součástí snahy zvrátit politiku svého předchůdce Joe Bidena v oblasti energetiky i dalších odvětví. Komentátoři podotýkají, že Trump má tentokrát na své straně v této záležitosti po světě mnohem více spojenců, a to včetně evropských politiků z řad populistické pravice.

Spojené státy již nyní zaostávaly za svými klimatickými cíli do roku 2030, a to navzdory úsilí, které zahrnovalo stovky miliard dolarů ve výdajích na čistou energii, schválených za bývalého prezidenta Joe Bidena. Trump navíc dává jasně najevo, že se zasadí o zvýšení tězby fosilních paliv a nebude podporovat příklon k elektromobilitě. „Máme něco, co žádný jiný průmyslový stát nikdy nebude mít, největší množství ropy a plynu ze všech zemí na Zemi, a my to využijeme,“ prohlásil prezident.

Co je to pařížská klimatická dohoda?

Pařížská dohoda je mezinárodní úmluva z roku 2015, na jejímž základě jsou  signatáři právně vázáni jednat proti změně klimatu. Sjednána byla 195 zeměmi na konferenci OSN. Jejím cílem je omezit globální oteplování výrazně pod dva stupně Celsia, nejlépe však na 1,5 stupně.

Ačkoli bylo přijetí Pařížské dohody přelomovým okamžikem a nastavilo cestu, kterou klimatičtí vědci podporovali, nebylo konkrétně stanoveno, jak by země měly dosáhnout takových plánů. Státy si tak stanovují vlastní cíle v oblasti znečištění a metody, jak je naplnit. Někteří kritici proto dohodu onačovali za nedostatečně ambiciózní. Úmluva navíc nestanovuje žádné sankce a spoléhá na to, že její signatáři budou pod mezinárodním tlakem.

Měl Trump vůči dohodě výhrady už ve svém prvním funkčním období?

Ano, staronový prezident Donald Trump je dlouhodobým kritikem pařížské dohody a už během svého prvního období v roce 2017 oznámil odstoupení USA od ní. Tvrdil, že úmluva je pro Američany neúnosně drahá. Sklidil za to tehdy mezinárodní kritiku.

Exprezident Biden bezprostředně po svém nástupu v lednu 2021 nařídil návrat k úmluvě. Jeho administrativa pak na samém konci svého vládnutí v prosinci 2024 předložila jménem Spojených států nový, ambiciózní cíl, podle něhož země do roku 2035 sníží znečišťování až o 66 procent pod úrovně z roku 2005. Biden v té době dobře věděl, že Trump má v úmyslu znovu vyjmout USA z Pařížské dohody. Jeho cílem tak bylo symbolické vytyčení kurzu, kterým by se země mohla vydat, kdyby si Američané zvolili prezidenta šetrného ke klimatu.

Jaké dopady bude mít vyvázání USA z dohody tentokrát?

Odstoupení v první řadě znamená, že Trump nebude v USA prosazovat Bidenovy ambiciózní závazky. Odchod od Pařížské dohody se však nejspíše projeví i navenek. Zpochybňuje řadu dalších amerických závazků, jako je poskytování miliard dolarů na podporu chudším zemím, které trpí nebývalými vlnami veder, záplavami a stoupající hladinou moře.

Rozhodnutí nového šéfa Bílého domu také zvyšuje pravděpodobnost, že bez amerického vedení bude svět ještě více zaostávat za cílem Pařížské dohody. USA jsou po Číně druhým největším globálním emitentem skleníkových plynů a nyní je velké riziko, že další velcí znečišťovatelé jako Indie, Rusko, Indonésie či Brazílie budou mít ještě nižší motivaci emise snižovat.

Respektuje dohodu Evropská unie?

EU a všechny její členské státy dohodu podepsaly a ratifikovaly. Za účelem plnění tohoto cíle EU mimo jiné zahájila v roce 2019 strategii Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která zavádí opatření a pravidla pro výrazné snížení emisí a transformaci hospodářství v zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Strategie podporuje opatření napříč hospodářskými odvětvími, která zahrnují energetiku, dopravu, průmysl, zemědělství, udržitelné financování a další. Opatření, která Green Deal navrhuje, nabývají legislativní podoby v balíčku Fit for 55. Mají vést k 55procentnímu snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

A co největší světový znečišťovatel Čína?

Čína je signatářem pařížské dohody a už oznámila znepokojení nad Trumpovým krokem. Země je suverénně největším světovým znečišťovatelem v oblasti skleníkových plynů a její přístup k zelené energii a snižování emisí je rozporuplný. Na jednu stranu obrovským tempem instaluje obnovitelné zdroje, na druhou se čekává, že od nynějška do roku 2030 bude zodpovědná za téměř dvě třetiny jejich globálního nárůstu.

Také rychle přechází na elektromobilitu zejména v nákladní dopravě. Asijská velmoc je zároveň klíčovým vývozcem zelených technologií. Rovněž ale nyní ve velkém rozšiřuje kapacity uhelných elektráren. Země slíbila, že její emise přestanou růst do roku 2030 a do roku 2060 by měla dosáhnout uhlíkové neutrality. Někteří experti očekávají, že růst emisí by mohl dosáhnout vrcholu už letos. Peking by měl navíc během několika týdnů oznámit své nové emisní plány a závazky do roku 2035 a je otázkou, zda jej Trumpova politika ovlivní.

VIDEO: Spojené státy ekonomicky utíkají Evropě, rozdíly se ještě prohloubí, míní Pfeiler z Cyrrusu v pořadu FLOW.