Paušální daň stoupne. Přehled pro rok 2025: kolik, kdo a jak platí

Paušální daň pro 2025 stoupne v základní variantě na celkem 8716 korun měsíčně. Živnostníci a další OSVČ, kteří se pro paušální daň dobrovolně rozhodnou, si tak oproti předchozímu roku připlatí 1218 korun měsíčně.

První pásmo paušální daně – nejčastěji využívaná varianta – zahrnuje samotnou daň z příjmů 100 korun, minimální výši zdravotního pojištění (3143 Kč v roce 2025) a minimální výši důchodového pojištění navýšenou o 15 procent (5473 Kč v roce 2025). Celkově to v roce 2025 bude dělat zmíněných 8716 korun měsíčně, to znamená 104 592 korun ročně.

Druhé a třetí pásmo paušální daně zůstávají v roce 2025 stejné jako v roce 2024, celkové odvody se tedy nezvyšují.

Jestli jste paušální daň využívali v roce 2024 a chcete v tom pokračovat, nemusíte úřadům nic hlásit. Pokračujete automaticky a jenom si zvýšíte od ledna platbu. Základem však je, že stále splňujete podmínky pro paušální režim, respektive pro zvolené pásmo.

Měsíční paušální daň (formálně jde o zálohu) musíte zaplatit vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Za leden 2025 se tedy platí do 20. ledna 2025.

Kdo paušální daň v roce 2024 využíval, ale chce se z ní pro rok 2025 odhlásit, musí to finančnímu úřadu oznámit nejpozději do 10. ledna 2025.

Noví zájemci – lidé, kteří v roce 2024 paušální daň nevyužívali – se musí přihlásit do 10. ledna 2025. Výjimku mají ti, kdo během roku 2025 teprve začnou podnikat nebo obnoví činnost – k paušální dani se můžou přihlásit zároveň s oznámením o zahájení či obnovení činnosti i po 10. lednu.

Jak funguje paušální daň pro OSVČ?

Paušální daň je jediná platba tří základních povinných odvodů spojených s podnikáním.

Takzvaný paušální režim daně z příjmů je dobrovolnou možností. Jde o alternativu ke klasické daňové evidenci (OSVČ daní příjmy po odpočtu skutečných výdajů na jejich dosažení) nebo k takzvaným výdajovým paušálům (místo skutečných výdajů si OSVČ odečítá určité procento příjmů).

Jaké jsou hlavní výhody paušální daně?

• jednodušší platba: v jediném odvodu (místo tří různých – daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění) zaplatíte pevně danou částku
• méně administrativy: nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
• jistota, že nebudete muset po skončení roku doplácet ani daň, ani pojistné (pokud stále splňujete podmínky pro zvolené pásmo paušální daně)
• v některých případech zaplatíte státu méně než při využití jiných způsobů danění
• prakticky nehrozí kontrola z finančního úřadu (ten může kontrolovat jen to, že jste pro daný rok nepřekročili celkový limit příjmů pro zvolené pásmo)

Má paušální daň i nějaké nevýhody?

Ano. Mezi nevýhody patří hlavně to, že:

• využitím paušální daně přijdete o všechny možné odpočty a daňové slevy, které byste si jinak mohli uplatnit v daňovém přiznání (třeba za úroky z hypotéky, za zaplacené spoření na důchod, DIP, sleva na dítě včetně bonusu, sleva na manželku či manžela…)
• pracující důchodci nemohou využít ani novou slevu na důchodové pojištění
• komplikovanější dokazování příjmů, když to bude potřeba – typicky při žádosti o hypotéku nebo jiný úvěr v bance (psali jsme podrobněji)
• paušální daň nelze během kalendářního roku zrušit (lze se od ní odhlásit až pro následující rok, případně během daného roku ukončit či přerušit podnikání)

Kdo může využít paušální daň?

OSVČ, která chce platit paušální daň, nesmí mít v uplynulém roce příjem (obrat) přes dva miliony korun, v některých případech přes jeden a půl milionu. To mimo jiné znamená, že nesmí být povinným plátcem daně z přidané hodnoty (DPH). Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně nebo daněné srážkovou daní.

Nesmí také mít – zjednodušeně řečeno – příjmy ze zaměstnání. Přesněji: vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (klasický pracovní poměr) – s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou (dohody o pracích mimo pracovní poměr). To znamená, že OSVČ, která zároveň pracuje na dohodu, může paušální daň využít jen tehdy, pokud má odměnu z dohody o pracovní činnosti do 4500 korun měsíčně (pro rok 2025) a z dohody o provedení práce do 11 500 korun měsíčně (pro rok 2025).

Případné další příjmy (z kapitálového majetku, z nájmu nezařazeného v obchodním majetku a takzvané ostatní příjmy) nesmí v součtu přesáhnout 50 000 korun za rok –  kromě příjmů, které jsou osvobozené od daně, případně které nejsou předmětem daně nebo které jsou zdaňovány srážkou.

Paušální daň nemohou využít společníci veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti.

Další podmínkou je, že nesmíte být v insolvenčním řízení.

Když přestanete splňovat podmínky pro paušální režim, přestože ho využíváte, musíte to oznámit finančnímu úřadu do patnácti dnů (a to buď „ode dne, kdy nastala skutečnost, která má za následek, že přestanete splňovat podmínky“, nebo „ode dne, kdy jste tuto skutečnost zjistili“).

Jak se přihlásit k paušální dani?

Jak už jsme napsali, noví zájemci se mohou přihlásit jen do 10. ledna 2025. Výjimku mají ti, kdo během roku 2025 teprve začnou podnikat nebo obnoví činnost – k paušální dani se můžou přihlásit zároveň s oznámením o zahájení či obnovení činnosti i po 10. lednu.

„Oznámení o vstupu do paušálního režimu“ je potřeba poslat finančnímu úřadu přes datovou schránku nebo jinou autorizovanou elektronickou formou (například přes portál Moje daně s využitím bankovní identity).

Mluvíme o oznámení, ne o žádosti. Zájemci totiž opravdu stačí nahlásit, že začne paušální daň využívat. Finanční úřad to v zásadě nijak neposuzuje, zájemce nečeká na jeho souhlas nebo zamítnutí.

České správě sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovně nemusíte nic hlásit, informaci o přechod na paušální daň jim předá finanční správa.

Jaká jsou pásma pro paušální daň v roce 2025?

Paušální daň má tři pásma. Jejich rozdělení a limity se pro rok 2025 nijak nemění v porovnání s předchozím rokem.

Kromě samotného ročního příjmu záleží i na výši výdajového paušálu, který se na určitou skupinu příjmů podle zákona vztahuje (přestože ho podnikatel nevyužívá): tedy 80 % pro řemeslné živnosti, 80 % pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů, 30 % pro příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

První pásmo paušální daně mohou využít OSVČ:

• s ročními příjmy do jednoho milionu korun bez ohledu na to, ohledu na to, z jaké samostatné činnosti tyto příjmy plynou,
• s ročními příjmy do jednoho a půl milionu korun, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál,
• s ročními příjmy do dvou milionů korun, pokud k alespoň 75 % z nich mohou uplatnit 80% výdajový paušál.

Druhé pásmo paušální daně mohou využít OSVČ:

• s ročními příjmy do jednoho a půl milionu bez ohledu na typ samostatné činnosti,
• s ročními příjmy do dvou milionů, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80 či 60 % výdajový paušál.

Třetí pásmo paušální daně mohou využít OSVČ

• s ročními příjmy do dvou milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Dobrovolně se můžete přihlásit i do vyššího pásma, přestože by vám stačilo nižší.

Pro možnost využívat paušální daň se posuzují příjmy za předchozí kalendářní rok.

Když po skončení aktuálního zdaňovacího období zjistíte, že vaše příjmy jsou vyšší, než odpovídají zvolenému pásmu, musíte doplatit daň i pojistné.

Když naopak zjistíte, že vaše příjmy odpovídají nižšímu pásmu, máte nárok na vrácení části daně i části pojistného.

Jaká je výše paušální daně pro rok 2025?

Výše paušální daně se liší podle pásma, které si zvolíte.

První pásmo – nejčastěji využívaná varianta – zahrnuje samotnou daň z příjmů 100 korun, minimální výši zdravotního pojištění pro příslušný rok (3143 Kč v roce 2025) a minimální výši důchodového pojištění navýšenou o 15 procent (5473 Kč v roce 2025). Celkově to v roce 2025 dělá 8716 korun měsíčně, tedy 104 592 korun ročně.

Pro druhé a třetí pásmo jsou částky stanovené pevnou částkou v zákoně, pro rok 2025 zůstávají stejné jako v roce 2024. Ve druhém pásmu je to celkově 16 745 Kč za měsíc (200 940 Kč za rok), ve třetím pásmu celkově 27 139 Kč za měsíc (325 668 Kč).

Komu se vyplatí paušální daň?

Platit daň a odvody celkovou paušální částkou v prvním pásmu může být výhodné hlavně pro podnikatele, kteří by v daňovém přiznání stejně využili jen málo daňových úlev (typicky neuplatňují slevu na dítě), mají roční příjmy přibližně od 700 tisíc korun a současně mají ve skutečnosti nižší náklady. Někteří výrazněji ocení i čas, který ušetří za administrativu nebo dokonce za účetního.

Paušální daň se na druhou stranu zřejmě nevyplatí lidem, kteří využívají více daňových odpočtů a slev, především pak slevu na děti včetně bonusu.

Podrobnější odpovědi na tuto otázku najdete v nedávné anketě našeho bratrského webu Finmag: Kdy se vyplatí paušální daň v roce 2025

Jaký je rozdíl mezi paušální daní a výdajovými paušály (paušálními výdaji)?

Přestože zní podobně, je to něco jiného. Společného mají to, že přinášejí zjednodušení administrativy a možnost snížit si celkové zdanění.

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se tradičně vychází z příjmů snížených o výdaje, které jako podnikatel s jejich dosažením máte. Výdaje se buď musí evidovat (v daňové evidenci, případně v účetnictví) a při případné kontrole i doložit, nebo je možné využít takzvaný výdajový paušál – tedy odečíst si místo skutečných výdajů určité procento příjmů:

• 80 % pro řemeslné živnosti,
• 80 % pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství,
• 60 % pro ostatní živnosti,
• 40 % pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů,
• 30 % pro příjmy z nájmu zařazeného do obchodního majetku.

Pro využití výdajových paušálů se stačí rozhodnout až při podání daňového přiznání, není to potřeba hlásit předem.

To je rozdíl oproti paušální dani, ke které se zájemce registruje předem a může pak v jediné platbě vyřídit daň z příjmů a povinné odvody na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Když se vejdete do některého ze tří pásem, je paušální daň pro všechny stejná bez ohledu na skutečnou výši příjmů a výdajů. Výhodou paušální daně může být i to, že nepodáváte daňové přiznání a přehledy pro sociální správu nebo zdravotní pojišťovny.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO