Podmořské kabely v Baltu poškozeny: Co to v praxi znamená a je za sabotáží Rusko?

V Baltském moři byly v posledních dnech záhadně poškozeny hned dva optické kabely. Jeden spojuje Německo s Finskem a druhý Litvu se švédským ostrovem Gotland. Příčina výpadků zatím není jasná, okamžitě se však začalo spekulovat o záměrné sabotáži, související s válkou na Ukrajině. Událost opět ukázala, že na mořskou a podmořskou infrastrukturu bohaté Baltské moře je z hlediska evropské bezpečnosti citlivým regionem a jeho ochrana je nesnadná.

Poškozené země vyjádřily nad situací znepokojení, jelikož podezření z úmyslného poškození je podle expertů velké. „Ochrana naší sdílené kritické infrastruktury je zásadní pro naši bezpečnost a odolnost naší společnosti,“ uvedly ve společném prohlášení Berlín a Helsinki. Konstatovaly, že evropskou bezpečnost ohrožuje nejen ruská agresivní válka proti Ukrajině, ale také hybridní válka vedená záškodníky.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý prohlásil, že na události je třeba pohlížet jako na sabotáž. „Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,„ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu.

Co přerušení kabelů znamená a kdy budou škody opraveny?

Optický telekomunikační kabel C-Lion1 je dlouhý 1200 kilometrů a spojuje finské hlavní město Helsinky s německým přístavem Rostock. Je jediným přímým kabelem mezi Finskem a střední Evropou, uvedla finské stanice YLE. Poškozen byl poprvé a to poblíž jižního cípu švédského ostrova Öland. Fungovat přestal v pondělí nad ránem. Podobné opravy obvykle trvají pět až 15 dní. Finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia v pondělí uvedla, že opravárenské plavidlo je připraveno vyrazit na místo, kvůli sevisu bude nutné kabel vyzvednut na povrch.

Přerušení má vliv na mezinárodní spojení Finska. „Je však dobré mít na paměti, že datová spojení z Finska směřují z několika různých míst. Nyní je jedno z těchto spojení přerušeno, což může zatěžovat ostatní, ale efekt pravděpodobně není pro běžného občana viditelný,“ řekl zmíněné finské stanici Samuli Bergström z finského Národního centru kybernetické bezpečnosti Traficom.

Přes dvě stě kilometrů dlouhé internetové spojení mezi Litvou a švédským ostrovem Gotland bylo mimo provoz už v neděli. Tento kabel se podle Bloombergu nachází v těsné blízkosti finského. Společnost Telia Lietuva uvedla, že jeji klienti nebyli ovlivněni přesměrováním spojení jinými cestami.

Může být příčinou poškození ruská sabotáž?

Ruská sabotáž se v současné geopolitické situaci nabízí na prvním místě. Jakékoli závěry v tuto chvíli jsou ale předčasné a je dost možné, že se případného pachatele ani nikdy nepodaří vypátrat či usvědčit. Například profesor kybernetické bezpečnosti na univerzitě ve městě Jyväskylä Tapio Frantti se na základě prvotních informací domnívá, že jde spíše o úmyslný čin než o nehodu.

„Když se přeruší kabel, vyvolává to otázky, proč se to stalo a kdo by mohl mít motiv něco takového udělat,“ řekl médiím. Takovou pohnutku by podle něj mohli mít například právě Rusové. „Zdá se, že si skutečně myslí, že mají zvláštní právo dělat takové věci,“ podotkl. Frantti řekl, že i když následky přerušení finského kabelu nejsou příliš vážné, bylo by znepokojivé, kdyby se ukázalo, že čin byl úmyslný. „Připadá mi, že by to mohl být trénink pro akci většího rozsahu,“ uvedl.

Finská bezpečnostní a zpravodajská služba (SUPO) v pondělí sdělila, že je příliš brzy na posouzení příčiny. Poznamenala, že každý rok dojde na celém světě k přibližně dvěma stovkám přerušení podmořských kabelů. „Nejčastějším důvodem přetržení kabelu je lidská činnost, jako je rybaření nebo kotvení,“ podotkla její mluvčí. Společnost Cinia zdůraznila, že kabely se bez vnějšího vlivu nepřetrhnou a dodala, že nedošlo k žádným seismickým aktivitám, které by mohly havárii způsobit.

Jaké podobné události už se v Baltu staly?

Incident rozhodně není ojedinělý. Nejznámějším poškozením infrastruktury v Baltském moři se v září 2022 staly výbuchy plynovodů Nord Stream 1 a 2, které přiváděly ruský plyn do Německa. Exploze se dosud nepodařilo vyšetřit. Ze sabotáže se vzájemně obviňují Rusko a Západ. Všichni svou účast popírají, k zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil. Dosavadní mediální zjištění naznačují, že by za nimi mohli být Ukrajinci, senzační zprávy si však často protiřečily.

Další podobnou událostí v Baltu se před rokem stalo poničení plynovodu Balticconector. Potrubí náledně nemohlo celé měsíce vést surovinu mezi Finskem a Estonskem a jeho opravy se vyšplhaly na 35 milionů eur. Finští vyšetřovatelé míní, že za narušení může kotva čínské nákladní lodi NewNew Polar Bear, která s ruskou posádkou mířila do Petrohradu.

Navíc ji doprovázela ruskou vládou vlastněná loď Sevmorput. Než však Finové shromáždili dostatek důkazů, plavidla se dostala mimo jejich dosah. Čína na žádost o asistenci při vyšetřování nereaguje. V době nehody byly navíc poškozené i telekomunikační kabely mezi oběma státy a také kabelové spojení Estonska se Švédskem. 

Nejde však jen o Baltské moře. Už v lednu roku 2022, tedy krátce před ruským útokem na Ukrajinu, byl přerušen velký optický kabel u Špicberk, když se nad ním velmi podezřele pohybovala ruská rybářská loď. Kreml předtím nařkl Západ, že ho používá ke špionáži v námořní dopravě. Přestože loď křižovala místo narušení více než stokrát a dno tam bylo rozoráno předmětem, který by odpovídal zařízení na plavidle, směřovalo vyšetřování do ztracena. „Důkazní laťka v trestním vyšetřování je velmi vysoká a my jsme jí nebyli schopni dosáhnout,“ připustil před časem norský žalobce Ronny André Jørgensen pro The Wall Street Journal.

Jak je v současnosti infrastruktura v Baltu i jinde na mořích chráněná?

Odlehlá mořská infrastruktura je poměrně snadným terčem a její ochrana je velmi složitá. V Baltském a Severním moři jsou přitom nejen plynovody a podmořské kabely, ale také ropné plošiny a větrné farmy. Nizozemsko a Belgie už dříve vyjádřily obavy, že Rusko sleduje jejich provoz. Švédsko dokonce začátkem listopadu zamítlo s odkazem na bezpečnostní důvody žádosti o výstavbu třinácti nových větrných elektráren v Baltu.

V posledních letech se velmi hlasitě debatuje o tom, jak učinit tato zařízení méně zranitelnými. NATO ve svém bruselském ústředí otevřelo novou buňku, která má koordinovat úsilí o ochranu podmořské infrastruktury a konkrétní kroky podnikají i jednotlivé země včetně neunijního Norska, které je významným dodavatelem plynu do sedmadvacítky.

Nedávno Oslo s Berlínem navrhly vytvoření center pro kritickou podmořskou infrastrukturu. Měla by být zřízena v pěti regionech: v Baltském moři, Severním moři, Atlantském oceánu, Středozemním moři a Černém moři. Jejich cílem má být monitoring podmořské infrastruktury, odhalování hrozeb a prevence. Oslo nabídlo převzít odpovědnost za centrum v oblasti Arktidy, zatímco Berlín by vedl středisko v Baltském moři.

Hrozí nějaké podobné události i Česku?

To, že je Česko vnitrozemským státem neznamená, že jeho infrastruktura není sabotážemi ohrožená. Rusko je podezřelé ze záškodnictví v mnoha zemích, které pomáhají Ukrajině, proudí přes ně zbrojní dodávky a považuje je za nepřátelské. V jejich čele stojí Polsko s logistickým uzlem na letišti v Řešově. Varšava vyšetřuje už celou řadu incidentů od špionáže po žhářství. Podezřelé incidenty se odehrály už také v Pobaltí, Německu či Británii.

Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jaře řekl listu Financial Times, že Rusko provedlo už tisíce pokusů o narušení evropských železničních sítí ve snaze destabilizovat celou EU. Útoky hackerů se podle něj zaměřují zejména na zabezpečovací systémy a musely je odrážet i České dráhy. V červnu se o ruské stopě hovořilo v souvislosti se založením požáru v pražském autobusovém depu Klíčov. České zpravodajské služby však podle nedávných informací Deníku N zachytily minimálně dva další případy ruské sabotáže,