Postsovětské trhy mohly českého výrobce letadel zahubit. Místo toho roste a investuje
Vpád Ruska na Ukrajinu přinesl zásadní přelom pro mnohé, mimo jiné i pro Aircraft Industries. Tradiční český výrobce civilních letadel ještě začátkem roku 2022 náležel ruské společnosti Ostov a zprostředkovaně ho měl ovládat vlivný oligarcha Iskander Makhmudov. Odbyt letounů L-410 tehdy závisel výhradně na postsovětských trzích, především na apetitu zákazníků z Ruska. Nástup protiruských sankcí tak pro tuzemský podnik s mnohaletou historií znamenal začátek boje o holé přežití. Za něj dnes spoluzodpovídá Alena Medová, předsedkyně představenstva. „Dokončujeme fázi krizového řízení. Pak přijdou na řadu investice do rozšíření výroby v Česku a případně i v zahraničí,“ popisuje plán počínající velké expanze pro e15.
Medová je jednou z hlavních tváří nové éry Aircraftu, který se krátce po invazi Moskvy na Kyjev vrátil do českých rukou. Za nezveřejněnou částku jej v dubnu 2022 koupil Omnipol miliardáře Richarda Hávy. „Nekritizujeme předchozí majitele. Veškeré zisky nechávali ve fabrice a investovali do technologií. Sázka na ruský trh se ale bohužel krutě vymstila,“ říká Medová.
V prvních dvanácti měsících pod novým vlastníkem se dle jejích slov na samou hranu přežití dostal podnik hned čtyřikrát. Rozpracovaných letounů k prodeji měl málo a výhled velmi nejistý. „Věděla jsem, do čeho jdu, že to bude těžké. Beru to jako misi, vytáhnout tuhle nádhernou českou firmu ze dna,“ říká Medová. Není to poprvé, kdy zariskovala možnou kaňku do profesního životopisu – když v roce 2012 nastupovala do LOM Praha, státního podniku, jenž opravuje vrtulníky, tak rovněž nebyl v dobré kondici. Dnes prosperuje.
Když Omnipol převzal podnik do svých rukou, měl Aircraft jen minimum zakázek, a ne všechny se navíc podařilo úspěšně dokončit. Kunovická továrna měla zajištěné vytížení ani ne na rok dopředu. Zisk nových zakázek mimo jiné v Uzbekistánu však zajistil obrat k lepšímu.
„Zakázka, která zachránila podnik,“ říká Medová. Výši kontraktů Aircraft zpravidla nezveřejňuje, obvykle však cena jednoho stroje činí do deseti milionů eur podle výbavy, tedy do čtvrt miliardy korun. Ulevilo se i šesti stovkám českých firem, které Aircraftu dodávají součástky.
Aircraft Industries|
Bylo rozhodnuto – výrobce přežil. Za stabilní ho přesto lze dle Medové považovat až od letošního roku, kdy by měl zákazníkům předat deset až čtrnáct letounů.
Obrat ze strmého pádu k znovunabírání výšky dokumentují hospodářské výsledky a jejich další výhled. Tržby loni vzrostly o 1,2 miliardy korun na 1,7 miliardy. Letos se budou pohybovat kolem 2miliardové hranice, očekává Medová. Zatímco v uplynulých dvou letech se podnik topil ve ztrátě, která vlivem protiruských sankcí činila předloni téměř čtvrt miliardy a loni 107 milionů, letos Aircraft vydělá. Výše zisku se bude odvíjet od množství letadel, která se do konce roku podaří zákazníkům předat.
Aircraft Industries navyšuje výrobu
Výhledově firma cílí mnohem výše, řádově na stamilionové zisky ročně. „Zisk však není hlavním cílem pro příští roky. Budeme totiž výrazně investovat do rozšíření závodu v Kunovicích ve špičkovou továrnu s roční kapacitou zpočátku 16 až 20 letadel,“ vysvětluje Medová. Aktuálně závod umožňuje produkci nanejvýš čtrnácti strojů, ze kterých se oněch dvacet má stát do dvou až tří let.
Vlastník Omnipol tak do rozšíření Kunovic investuje řádově desítky milionů korun. Postaví zázemí v nových budovách, kam umístí mimo jiné i nový přípravek – tedy konstrukci, která zachycuje křídlo pro L-410 NG v poloze, kdy ho mohou dělníci snýtovat. Práce na rozšíření závodu začaly letos v létě a jejich součástí je i nabrání 130 nových zaměstnanců ke stávajícím devíti stům.
Aircraft Industries|
Tím expanze končit nemá. Až se Kunovice rozrostou na zmíněnou kapacitu 16 až 20 letadel, následovat může dodatečné navýšení o dalších asi pět strojů. „Jednou z uvažovaných variant je, že bychom tuto výrobu nastartovali v zahraničí, konkrétně v jihovýchodní Asii. Nabízí kvalifikovaný letecký personál a schopnost letecké výroby,“ dodává Medová. Aircraft by nebyl první tradiční českou firmou, která by část výroby umístila do zahraničí. V Indonésii letos startuje produkci levnějších pian prostřednictvím lokálního partnera například společnost Petrof.
Právě státy jihovýchodní Asie, Afriky a Jižní Ameriky tvoří hlavní trhy, na které se Aircraft v nové éře zaměřuje. Zákazník, ať soukromá společnost či stát, může letoun využívat k přepravě osob či nákladu, výcviku parašutistů, průzkumu území nebo případně jako leteckou záchranku. „Elčtyřistadesítka“ se například poprvé v historii podívá na Seychely. Lokální aerolinka ji využije jako aerotaxi, jenž bude přepravovat turisty z ostrova na ostrov.
Nové koncepty letadla
Jedním z hlavních úkolů Medové i celého managementu je tak co nejrychleji obnovit dodavatelský řetězec. Když Aircraft dva roky nazpět, tedy v nejkritičtější fázi, vyráběl jen minimálně, stovky českých dodavatelů musely rovněž sešlápnout brzdu. S vzestupem Aircraftu se i ony nyní snaží rychleji navýšit výrobní kapacity.
Pro představu: ke zhotovení jednoho letounu je zapotřebí asi třináct tisíc součástek a patnáct tisíc metrů kabelů. Zhruba tři čtvrtiny letounu vznikají přímo v Kunovicích. Zbytek tvoří díly jako motory, vrtule, podvozky či avionika, které výrobce nakupuje. Například podvozky mu dodává producent letadel Aero Vodochody, v němž rovněž drží menšinový podíl Omnipol.
Ten chce opřít budoucí byznys Aircraftu také o nové koncepty letadel. „Se stávajícím si nevystačíme. Musíme nabídnout multifunkční stroj, který zvládne více rolí,“ říká Medová. Ve hře je rozvoj průzkumného letadla, stroje schopného přistávat na vodě či přetlakového letounu pro lety ve vyšších výškách. Do nich by rád znovu vystoupal i samotný Aircraft Industries.