Práce na DPP a DPČ 2025: Změny, jak na výpočet mzdy a co dovolená

Co je smlouva na DPP

Dohoda o provedení práce musí být písemná a je využívána spíše při jednorázové nebo nárazové činnosti, a je preferována tehdy, pokud rozsah vykonané práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne stanovený limit.

Limit u práce na DPP

Limit u práce na dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele činí 300 hodin ročně. Do rozsahu se započítává i práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce. Pokud by došlo k překročení, musí zaměstnavatel zvolit jiný typ pracovněprávního vztahu.

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Co je smlouva na DPČ

Písemná dohoda o pracovní činnosti zakládá pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obdobně jako DPP. Ani u jedné z dohod ale nejde o klasický pracovní poměr. V praxi se využívá u dlouhodobějších brigád.

Limit u práce na DPČ

Limitem u dohody o pracovní činnosti je polovina stanovené týdenní pracovní dobyu konkrétního zaměstnavatele. Je-li tedy klasická pracovní doba pro zaměstnance v pracovním poměru 40 hodin týdně, limit pro DPČ činí 20 hodin týdně. U zaměstnavatelů se zkrácenou pracovní dobou např. na 37,5 hodin týdně by limit pro DPČ činil 18,75 hodin týdně, tedy opět polovinu.

Jedná se o maximální možnou délku, je ale také možné pracovat kratší dobu, některé týdny odpracovat více a některé méně, přičemž za vyrovnávací období dosáhne průměrná pracovní doba 20 hodin. Některý měsíc také nemusí zaměstnanec pracovat vůbec. Dodržování limitu poloviny týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena. Pokud je však uzavřena na dobu delší než 52 týdnů, vyrovnávací období činí nejvýše 52 týdnů.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Rozdíl mezi DPP a DPČ

• Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti se liší maximálním rozsahem odpracované doby.
• Další rozdíl spočívá v limitu odměny, od něhož podléhá odměna z dohody odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
• U DPČ se doba čerpání dovolené započítává do maximálního rozsahu práce.
• Naproti u DPP se zákonný limit 300 hodin o čerpání dovolené nesnižuje a čerpané hodiny se do limitu nezapočítávají.
• Společné mají vztahy založené dohodou to, že na rozdíl od pracovního poměru poskytují více flexibility.
• Naproti tomu pro zaměstnance oba vztahy – DPP i DPČ poskytují méně jistoty než práce v pracovním poměru.

Základní rozdíly mezi DPP a DPČ v roce 2025
	DPČ	DPP
Maximální limit hodin	Polovina stanovené týdenní pracovní doby, standardně tedy max. 20 hodin týdně	300 hodin ročně
Hranice částky, od níž se platí odvody pojistného	4 500 Kč	11 500 Kč
Zápočtový list	Vydává se vždy	Vydává se pokud: a) Odměna založila účast na nemocenském pojištění; b) jsou prováděny srážky ze odměny (výkon rozhodnutí nebo exekuce).
Náležitosti	Sjednané práce, rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá	Sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá
Využití	Dlouhodobější brigády	Jednorázové, nárazové a nahodilé práce

Pracovní doba a překážky v práci, například návštěva lékaře

Pracovní doba ani u DPP a DPČ nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 po sobě jdoucích hodin. Pro dohodáře se také uplatní rozvržení pracovní doby a přestávek v práci. Mají nárok na přestávky na jídlo a oddech. Rozvrh směn na pracovišti musí být písemný a dohodáře s ním zaměstnavatel seznámí nejpozději 3 dny předem, pokud se nedohodnou na jiné době.

Rozsah pracovní doby lze sjednat jako pevný, anebo jako limit určitého počtu hodin. Pokud je v DPP nebo DPČ sjednán pevný rozsah (např. 20 hodin měsíčně), je zaměstnavatel povinen v tomto rozsahu přidělovat a rozvrhnout práci.

Evidence odpracované doby se vede stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Zaměstnanci na DPP a DPČ mají od října roku 2023 právo na překážky obdobně, jako zaměstnanci v pracovním poměru. Zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost, ale podle zákoníku práce nemusí přiznat náhradu odměny z dohody. Volno je tak neplacené.

Dohodáři mají také právo na příplatky za práci v noci, o víkendu, ve svátek nebo ztíženém pracovním prostředí. Mimo příplatku lze poskytnout i náhradní volno. Příplatek za práci přesčas ale dohodářům nenáleží.

Od ledna 2025 je možné sjednat s dohodářem vykonávajícím práci na DPP nebo DPČ na pracovišti zaměstnavatele nebo na dálku samorozvrhování pracovní doby. Zaměstnavatelům by tak odpadla administrativa spojená s rozvrhováním pracovní doby dohodářům zakotvená v § 74 odst. 2.

Dovolená u DPP a DPČ: Kdo má nárok?

S účinností od 1. ledna 2024 novela zákoníku práce zakotvila přímo do zákona nárok dohodářů na dovolenou. Nárok mají dohodáři pracující na DPP i DPČ.

Nárok na dovolenou zaměstnanců na dohodu vzniká za obdobných podmínek, jako je tomu zaměstnanců v pracovním poměru. Musí být současně splněny dvě podmínky:

• pracovněprávní vztah trval nepřetržitě minimálně 4 týdny, tj. 28 dnů,
• zaměstnanec odpracoval alespoň čtyřnásobek stanovené týdenní pracovní doby.

U výpočtu dovolené u DPP i DPČ se vychází z fiktivní délky týdenní pracovní doby, která činí výhradně pro tyto účely 20 hodin týdně. Aby vznikl nárok na dovolenou, musí tedy zaměstnanec odpracovat alespoň 80 hodin.

Dovolená se následně vypočte jako počet celých násobků stanovené týdenní pracovní doby krát výměra dovolené u zaměstnavatele krát stanovená týdenní pracovní doba, děleno 52 týdny v roce. Nárok na dovolenou vychází v hodinách a zaokrouhlí se vždy na celé hodiny nahoru.

Příklad DPČ

Zaměstnanec pracující na základě DPČ pracuje v průměru 10 hodin týdně. Za rok 2024 odpracoval 520 hodin. U zaměstnavatele náleží zaměstnancům právo na dovolenou v základní výměře určené zákoníkem práce, tj. 4 týdny. Vzniká mu nárok na dovolenou za kalendářní rok v délce 40 hodin.

Počet celých násobků stanovené týdenní pracovní doby je 26 (tj. 520 / 20).

Nárok na dovolenou = 26 * 4/52 * 20 = 40 hodin.

Příklad DPP

Zaměstnanec pracující na základě DPP pracuje nárazově a nepravidelně. Za daný kalendářní rok odpracoval 260 hodin. V organizaci, kde pracuje, je nad rámec základní výměry poskytován týden dovolené navíc. Zaměstnanci vzniká nárok na dovolenou v délce X hodin.

Počet celých násobků stanovené týdenní pracovní doby je 13 (tj. 260/20).

Nárok na dovolenou = 13 * 5/52 * 20 = 25 hodin.

Odvody na pojištění DPP a DPČ 2025

DPP jsou populární především proto, že se z nich neplatíodvody na sociální a zdravotní pojištění, pokud dosahuje částka odměny z dohody určitého limitu. Pro rok 2024 se pojistné neplatilo z odměny nepřesahující 10 000 korun. V roce 2025 je rozhodná částka 11 500 korun (pojistné se nehradí, pokud příjem nepřesáhne 11 499 korun).

Hranice vyplývá ze zákona o nemocenském pojištění, kde je zakotveno, že účast na pojištění vzniká tehdy, když hrubá odměna z dohody dosáhne výše 25 procent z průměrné mzdy (Průměrná mzda, z níž je rozhodná částka odvozena, činí 46 557 korun.) stanovené vyhláškou o pojistném na sociálním zabezpečení. Tato částka se zaokrouhluje na celé pětistovky dolů.

U DPČ vzniká účast na nemocenském pojištění tehdy, když hrubá odměna z dohody dosáhne částky desetiny průměrné mzdy. Rozhodná částka pro rok 2025 je 4 500 korun.

Změna, která neproběhne:

Od počátku roku 2025 mělo dojít k účinnosti novely zavádějící dvě hranice pro vznik povinnosti k odvodům u DPP. Od odvodů by byly osvobozené pouze odměny z dohody, pokud by příjem u jednoho zaměstnavatele nepřesáhl 25 procent průměrné mzdy a příjem u všech zaměstnavatelů z různých DPP nepřesáhl 40 procent průměrné mzdy. Změna byla nakonec zrušena.

Od 1. července 2024 nicméně vznikl registr dohod, do něhož zaměstnavatelé hlásí veškeré vztahy vyplývající z DPP (a to prostřednictvím formuláře Výkaz DPP). Reporting do registru dohod musí zaměstnavatelé provádět i nadále v roce 2025.

Vznikne-li dohodáři na DPP nebo DPČ účast na nemocenském pojištění, strhne mu zaměstnavatel kromě daně také odvody ve výši 11,6 procenta z hrubé odměny (z toho 4,5 procenta na zdravotní pojištění a 7,1 procenta na sociální pojištění).  

Výpočet čisté mzdy u DPP a DPČ 2025

I u dohodářů platí, že jejich odměna z dohody musí dosáhnout alespoň výše hodinové minimální mzdy, tj. částky 124,40 korun na hodinu pro rok 2025 (u zaměstnavatelů se stanovenou základní týdenní pracovní dobu na 40 hodin týdně).

Čistá mzda u DPP

• Odměna z DPP se tedy daní 15procentní daní z příjmů (v závislosti na tom, zda bylo podepsáno prohlášení jde buď o srážkovou daň nebo zálohu na daň z příjmů).
• Odvody na sociální a zdravotní pojištění ve výši 11,6 procenta z hrubé odměny z dohody jsou placeny až po dosažení rozhodného příjmu ve výši 11 500 korun (platí pro rok 2025).

Příklad DPP

Zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. V měsíci lednu 2025 si vydělá hrubou odměnu ve výši 15 000 korun. Bude mu sražena 15procentní srážková daň a zároveň 11,6 procenta na sociální a zdravotní pojištění. Čistá odměna z dohody tohoto zaměstnance bude činit 11 010 korun.

Tj. 15 000 – 1 740 (sociální a zdravotní pojištění) – 2 250 (srážková daň) = 11 010 korun.

Čistá mzda u DPČ

Obdobná pravidla platí pro výpočet čisté odměny z DPČ:

• V každém případě je odváděna 15procentní daň z příjmů (jako srážková nebo zálohová).
• Odvodům ve výši 11,6 procenta hrubé odměny z dohody podléhají dohody dosahující v daném kalendářním měsíci rozhodného příjmu 4 500 korun.

Daňové přiznání u DPP a DPČ

Pravidla pro přiznávání příjmů jsou stejná u dohod na DPP i DPČ:

• Pokud má dohodář podepsané prohlášení k dani („růžové prohlášení“) u daného zaměstnavatele, platí se 15% zálohová daň a dohodář může již v daném měsíci uplatit veškeré slevy (slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti apod.).
• Prohlášení k dani je možné podepsat na stanovené období (zpravidla kalendářní rok) nebo daný měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele.
• U zaměstnavatele, kde prohlášení podepsané nemáte, se příjem zdaňuje 15 procent srážkovou daní a nelze přímo uplatnit slevy. Ty je možné uplatnit až dodatečně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí kalendářní rok.
• Pokud zaměstnanec uplatňuje slevy u jiného zaměstnavatele, příjmy zdaněné srážkovou daní do přiznání uvádět nemusí.

Nemocenská v režimu DPP a DPČ

Pro vznik nároku na nemocenské musí být zaměstnanec nemocensky pojištěn.

• U DPP vzniká pojištění tehdy, pokud hrubá odměna z dohody dosáhne částky 11 500 korun měsíčně (platí pro rok 2025).
• U DPČ vzniká účast na nemocenské pojištění, dosáhne-li hrubá odměna z dohody částky 4 500 korun měsíčně (platí pro rok 2025).

Zaměstnanec pracující na DPP nebo DPČ má nárok na náhradu odměny z dohody v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. Nemocenské je vypláceno za každý kalendářní den. Od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti činí 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne potom 66 procent a od 61. dne pracovní neschopnosti jde od 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

Aktualizováno

Důchod u DPP a DPČ

Účast na důchodovém pojištění vzniká při dosažení určité výše příjmu. Ta u v roce 2025 činí

• u DPP 11 500 korun,
• u DPČ 4 500 korun.

Pokud dojde k účasti na důchodovém pojištění, vzniká i nárok na důchod.

„Při výpočtu důchodu rozlišujeme roční vyměřovací základ, který představuje součet všech příjmů, z nichž se odvádí pojistné (hrubých příjmů), získaných v daném kalendářním roce, a poté osobní vyměřovací základ, což je měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období,“ uvádí Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Roční vyměřovací základ se pak násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Dohody, ze kterých se pojistné na důchodové pojištění odvádí, se tak do výpočtu důchodu započítávají. Podlimitní dohody, které nepodléhají odvodům, nikoliv.

DPČ a DPP jsou také často uzavírány v souběhu s důchodem jako přivýdělek. Starobní důchodci jsou státními pojištěnci, a tak v případě, že se odvody z dohod neplatí, nemusí si sociální a zdravotní pojištění řešit. Při práci pouze pro jednoho zaměstnavatele na DPP s hrubou měsíční odměnou pod 11 500 korun, bylo-li podepsáno prohlášení k dani, je daň z příjmů nulová. V tomto speciálním případě se tak neplatí ani odvody, ani daň z příjmů.

Souběh dohod DPP a DPČ

Souběh DPP a DPČ u různých zaměstnavatelů je možný.

Pokud by měl zaměstnanec uzavřenu DPP i DPČ u téhož zaměstnavatele, je nutné vyřešit otázku, zda nevykonává podobnou práci v rámci dvou smluvních vztahů. V takovém případě by se totiž mohlo jít o obcházení zákona ve snaze vyhnout se platbám odvodů, což by vedlo k sankcím ze strany kontrolních orgánů. Jde-li o odlišné pracovní práce a pracovní úkoly, souběh by měl být v zásadě připuštěn a příjmy z obou dohod se sčítat nebudou.

Převod DPP a DPČ na pracovní smlouvu

Podle ustanovení § 77 odst.4 může zaměstnanec pracující na DPP nebo DPČ požádat zaměstnavatele o převod do pracovního poměru, a to v případě, že právní vztah založený dohodou trval v předchozích 12 měsících u tohoto zaměstnavatele v souhrnu alespoň 180 dnů. Zaměstnavatel tomuto požadavku sice není povinen vyhovět, ale musí zaměstnanci do 1 měsíce poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.

Ukončení práce na DPP a DPČ

Způsob ukončení vztahu založeného dohodou je stejný u dohody o provedení práce i u dohody o pracovní činnosti.

Zákon výslovně uvádí, že dohodu lze ukončit:

• výpovědím,
• dohodou,
• okamžitým zrušením vztahu založeného dohodou.

Ačkoliv v tomto ustanovení není řeč o zrušení ve zkušební době, novelou bylo zakotveno do informační povinnosti vůči dohodářům i to, že je zaměstnavatel povinen dohodáře informovat o délce trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána. Z toho lze dovozovat, že i u dohodářů je možné sjednat zkušební dobu, během níž lze vztah založený dohodou rozvázat i zrušením ve zkušební době.

DPP a DPČ poskytuje pro zaměstnance menší míru jistoty, než je tomu u pracovního poměru. Zaměstnavatel totiž může dohodu vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní dobou. Výpovědní doba začíná běžet dnem, kdy byla výpověď zaměstnanci doručena. Totéž platí i pro výpověď a výpovědní dobu ze strany dohodáře.

Z pravidla, že výpověď dohody ze strany zaměstnavatele není nutno odůvodňovat, platí i výjimky. Pokud by se dohodář domníval, že dostal výpověď z toho důvodu, že se zákonem stanoveným způsobem domáhal práva na informace při vzniku vztahu založeného dohodou, práva na odborný rozvoj nebo práva na rozvržení pracovní doby, anebo proto, že požádal o zaměstnání v pracovním poměru a dalších práv, musí zaměstnavatel na žádost zaměstnance výpověď bezodkladně odůvodnit. Tuto žádost zaměstnanec předloží zaměstnavateli písemně nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi.

Zápočtový list a dohody DPP a DPČ

U DPČ musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení zaměstnání zápočtový list vždy.

Pro DPP je tato povinnost zakotvena, když dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění, tedy alespoň v jednom měsíci dosáhla částky 11 500 korun v roce 2025 (resp. 10 001 korun v roce 2024). Druhá situace, kdy je nutno vydat zápočtový list i dohodáři na DPP je ta, kdy z odměny z dohody byla prováděna srážka pro výkon rozhodnutí nebo exekuci.

VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW

Zdroj Zde