Praha začala připravovat proměnu hlavního nádraží. Bude tu nová čtvrť, tramvajová trať i metro D
Hlavní nádraží v Praze je jeden z nejvýznamnějších dopravních uzlů v republice a jeho význam do budoucna ještě stoupne. Dosud se o jeho modernizaci mluvilo u různých stolů, Správa železnic se zabývá zkapacitněním železniční dopravy, napojením na budoucí vysokorychlostní tratě a novou odbavovací halou, magistrát zase řeší novou tramvaj, metro a přilehlý park a developeři házejí nápady na zastřešení kolejiště a vytvoření nové čtvrti. Praha se rozhodla koncem roku zahájit přípravu dopravního a urbanistického řešení pro celou lokalitu, na kterém se budou podílet všichni investoři.
„Město musí hrát v plánovacím procesu v lokalitě pražského hlavního nádraží klíčovou roli, kdy samo aktivně určuje charakter výsledné zástavby. Praha proto spouští proces, který navrhne zadání pro proměnu lokality hlavního nádraží s ambicí vytvořit městskou čtvrť, která je zároveň největším dopravním uzlem Prahy i Česka,“ uvedl pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Investoři si mají podle něj brát příklad třeba z úspěšné proměny londýnského nádraží King’s Cross, kam díky nové živé čtvrti míří i lidé, kteří zrovna nikam vlakem necestují.
Magistrát vytvořil v prosinci přípravnou skupinu, která má nejen identifikovat zájmy hlavního města, ale nastavit i plánovací proces, který prováže a načasuje investice města, Správy železnic a soukromých firem. Výstupem má být integrované dopravně-urbanistické řešení pro celou lokalitu. Nejde totiž o málo. Potkává se zde hodně významných investic, které by byly i samostatně mimořádně náročné na plánování a financování.
Mají tu vzniknout tunely pro novou podzemní síť železničních tunelů v Praze nazývanou Nové spojení 2, pro niž bude nutné na hlavním nádraží vybudovat i novou podzemní stanici. Do budoucna sem má vést také severní část metra D. Kromě toho bude nutné rozšířit a dostavět vlaková nástupiště a také spustit ambiciózní projekt nové odbavovací haly. Praha sem kromě toho přivede novou tramvajovou trať v úseku Muzeum–Bolzanova a kompletně opraví Vrchlického sady, které jsou mezi místními nechvalně známé jako Sherwood.
Ve vzduchu potom visí masivní projekt na zastřešení kolejiště, které nyní odděluje Nové Město od Žižkova a Vinohrad. O výstavbu nové čtvrtě nad vlakovými nástupišti, která by všechny okolní městské části propojila, usiluje developer Penta Real Estate, který postupně zastavuje okolí nedalekého Masarykova nádraží a Florence. I tímto projektem by se měli urbanisté zabývat. Praha si podle Hlaváčka klade podmínku, aby zde vznikla veřejná budova, která čtvrť na lukrativním místě oživí a přivede návštěvníky. Zájem už projevilo Národní muzeum, které přišlo s projektem na výstavbu zbrusu nového Muzea světa.
Příprav urbanistického řešení by se měli podle Hlaváčka účastnit kromě české odborné veřejnosti i světoví architekti, urbanisté a další specialisté. „Zapojení místních i zahraničních odborníků a robustní plánovací proces nám umožní poučit se z chyb, které v minulosti provázely podobné projekty v jiných metropolích,“ uvedla Kateřina Čechová, která na ČVUT zkoumala procesy urbanizace nádražních lokalit v evropských velkoměstech. „Urbanizace takto strategického území je dlouhodobý proces. Například revitalizace stanice King’s Cross v Londýně nebo hlavního nádraží ve Vídni trvaly až tři desetiletí a právě pečlivá příprava je důležitým předpokladem úspěchu,“ dodala.
Pracovní skupina musí nejprve rozhodnout, jestli se půjde cestou urbanisticko-architektonické soutěže, soutěžního dialogu nebo třeba testovacího plánování. V další fázi bude nutné najít mezi všemi aktéry shodu, což bude zřejmě nejnáročnější a nejdelší fáze, a poté dojde k vytvoření celkového dopravního a urbanistického řešení pro lokalitu hlavního nádraží.
