Před rokem skončilo Ulož.to. Bylo jen špičkou ledovce, piráti se přemístili třeba na Facebook

Letitou hru na chytrou horákyni Ulož.to poprvé v historii na celé čáře projelo. Procházela mu zhruba 16 let. Nebylo přitom jediné a za zlomem stála novela autorského zákona. Prvním projevem legislativní úpravy na Ulož.to bylo, když v lednu 2023 zrušilo vlastní vyhledávač.

Bylo skoro nekonečnou zásobárnou obsahu. A oproti západním službám bylo zvláštní v tom, že jste v obsahu mohli plnotextově vyhledávat. Cloudových úložišť, kam se hromadně nahrává pirátský obsah, dodnes existuje celá řada, ale nenabízely a nenabízí vyhledávač. Obsah se pak šíří skrze různá fóra, kde lidé sdílí odkazy. I v Česku je takových několik.

Díky plnotextovému vyhledávači si každý mohl snadno ověřit, že nelegálního obsahu úložiště nabízelo opravdu spoustu. Koncem roku 2013 se v reklamě chlubilo 39 miliony souborů. A mohli jste si v akci pořídit kredit na stažení 75 GB dat za 149 korun. Ulož.to aktivně pracovalo s tím, že si z něj lidé budou chtít stahovat hromadu filmů, seriálů a dalšího pirátského obsahu.

Současně vynikalo v tom, jak se dovedlo uhýbat výpadům ochránců duševního vlastnictví. Začátkem ledna 2023 odstartovala poslední bitva a jejím prvním projevem byl úhybný manévru s nasazením čtyř externích vyhledávačů.

Kde končí svoboda projevu?

Je velice nepravděpodobné, že by nám tohle autoři někdy potvrdili, takže se spoléháme na vlastní interpretaci. Ulož.to se zřejmě chtělo spolehnout na argumentaci, že vyhledávání samo neprovozuje. Stejný typ argumentu jsme od provozovatelů slyšeli v minulosti opakovaně. Ulož.to se zbavovalo zodpovědnosti. My jsme jen cloud, obsah patří lidem.

Podobně se snažili argumentovat majitelé sociálních sítí. Částečně jde o filozofické otázky spojené se svobodou projevu, jejími hranicemi a vymahatelností. Mají být majitelé platforem zodpovědní na uživatelský obsah? Měli by mít právo do něj zasahovat? Tyhle debaty se vedou léta.

Jiná věc je, jak situaci posuzuje zákon. Legislativa byla oproti technologické revoluci pozadu, ale začala ji dohánět. Ulož.to se v lednu 2023 proti transpozici eurounijní směrnice ohradilo tvrzením, že není kvalitní a omezuje svobodu na internetu. Digital Services Act, česky Akt (nařízení) o digitálních službách, jasně nastavuje pravidla – digitální společnosti jsou odpovědné za zveřejněný obsah na svých platformách.

Svoboda projevu není to, že si jedna strana dělá, co chce – bez ohledu na ostatní. Je mnohem složitějším konstruktem s více či méně pečlivě nastavenými limity. Svoboda slova je o neustálém vyvažování. Soudní dvůr Evropské unie před dvěma roky potvrdil, že filtrování obsahu svobodu slova neporušuje, pokud filtry pracují kvalitně.

Nevíme, jak probíhalo rozhodování uvnitř Ulož.to, ale v listopadu provozovatelé kapitulovali. Změna na ryze soukromé úložiště byla přímou reakcí na Akt o digitálních službách, to provozovatel přiznal. Zatímco Ulož.to ve změněné podobě přežilo, úpravu zákona neustály Hellspy a Hellshare, další relativně populární úložiště.

Dala tím najevo, že bez pirátského obsahu nejde o udržitelný byznys. Ulož.to se oproti tomu transformovalo a aspoň zatím funguje. Nebudeme si ale nalhávat, že by pirátský obsah dříve nebyl jeho těžištěm. Legitimní soukromé cloudy neměly veřejný plnotextový vyhledávač, neumožňovaly anonymní nahrávání a hlavně nemotivovaly k nahrávání obsahu tím, že by nahrávače oceňovaly kredity pro stahování. Těžko si někdo koupil kredity na stahování 75 GB smluv, faktur nebo fotek z dovolené.

V roce 2021 rozhodl Nejvyšší soud ve sporu České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu s úložišti Hellshare a Hellspy tak, že není možné piráty odměňovat za nahrávání obsahu. Takový obchodní model těží z porušování autorského práva. Není možné ho obhajovat naivními argumenty. Hellspy a Hellshare to věděly a skončily.

Národní pokladnice s ukradeným obsahem

Od počátku bylo zřejmé, že pokud Ulož.to skončí, zmizí s ním spousta vzácného obsahu. Soubory tedy nebyly plošně smazány, jen si je už nestáhne nikdo jiný než jejich majitelé či majitelky. Někteří do cloudu nahrávali osobní soubory a nejspíš z neznalosti neomezili jejich viditelnost. Kdokoli si mohl stáhnout více či méně citlivé dokumenty.

Během auditu firma Sodat před pár lety zjistila, že v tuzemském cloudu lidé vystavili tisíce smluv, stovky rodných čísel a skoro 1 400 hesel. Prověřila tehdy dvanáct tisíc souborů. Pokud něco ukázala, pak to, že je stále potřeba vzdělávat lidi v oblasti počítačové gramotnosti. A také to, že se Ulož.to stalo synonymem pro sdílení souborů.

Ulož.to bylo cenné také v kulturním ohledu. Našli jste v něm staré filmy, seriály nebo hry, které legálními cestami nejsou dostupné. Lidsky jsou připomínky k téhle problematice pochopitelné. Někteří by za obsah rádi zaplatili, ale jejich peníze nikdo nechce. Z kulturního hlediska hovoříme o ztrátě, zákon to nicméně vidí jasně.

Nikdo z nás nemá legální nárok svévolně pirátit díla, která nejsou legálně dostupná. Nebo ještě jinak – nemůžeme si nárokovat právo na konzumaci díla. Lze o tom dlouze debatovat na filozofické úrovni, ale žijeme v právním státě a ten v rámci svých možností vyvažuje. A tak je intelektuální obsah chráněný zákonem, nikoli však navěky.

Tuzemská legislativa stanovuje, že majetkové právo, které je v otázce šíření klíčové, trvá po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. Zákon dále určuje různé další lhůty, výjimky a podmínky, nejsou ale předmětem tohoto článku. Chtěl jsem jen krátce ilustrovat, že zákon vyvažuje podmínky pro obě strany. Současně nemůže a neřeší všechny problémy světa.

Ulož.to a jemu podobné služby dříve využívaly nedostatečnosti staré legislativy. Vystačily si s tím, že ilegální obsah mažou, když ho někdo nahlásí, případně jim v tom pomáhají základní filtry. Přísnější legislativa a letitý tlak ochránců autorských práv ale Ulož.to a spol. zahnaly do kouta.

Pirátství zahnané do kouta

V posledním roce se na trhu mnoho nezměnilo. Ulož.to Disk funguje jako soukromé úložiště. Nezkrachovalo, jen omezilo počáteční velkorysost a místo 50 nabízí 25 GB místa zdarma. Možná si z reklam v prvních měsících roku 2024 vzpomenete na službu Zálohuj.si. Otevřeně deklarovala, že chce vyplnit místo po Ulož.to. Dnes už nefunguje.

Na tuzemské scéně po skončení původního Ulož.to poměrně velkou úlohu hraje FastShare, který se nachází ve zvláštní pozici. Pořád nabízí plnotextový vyhledávač a najdete v něm spoustu pirátského obsahu. Loni v listopadu tahle služba navázala spolupráci s Asociací komerčních televizí (AKTV), k jejímž členům patří také Nova a Prima.

Letos v květnu televize potvrdily, že spolupráce funguje. Úložiště nesmí nabízet jejich obsah a odměnou za spolupráci je mu umožněno přežít. Obsah čistí filtry, Asociace je s výsledky spokojená a na FastShare nevytahuje žaloby a exekuce.

Padlo i jedno dogma. Různá úložiště se dlouhodobě bránila tím, že nejsou schopná kontrolovat veškerý nahraný obsah. Spolupráce FastShare a AKTV ukázala, že nasazení účinných filtrů není sci-fi. Dokonalost není potřeba a bezbřehé sdílení obsahu zřejmě nadobro skončilo. Pirátství tím nevymizí, maximálně se lépe schová.

Stejně, mimochodem, argumentoval Nejvyšší soud ve sporu Dilia versus Ulož.to. To sice muselo zamezit stahování několika vybraných filmů, podle soudu ale povinnost omezit vyhledávání a stahování může být uložena jen u konkrétních děl. Kontrolu veškerého obsahu považoval za nemožnou.

Podobou dohodu AKTV uzavřela se službami eDisk.cz a Sledujteto.cz. Otevírá se tím prostor pro vznik legálních služeb, které nám zprostředkují žádaný obsah. Co se filmů a seriálů týče, máme na výběr z mnoha videoték, přesto v nich zdaleka všechno není dostupné. Obsahu je přesto tolik, že to většinové konzumentky a konzumenty trápit nemusí. Ti náročnější, kteří chtějí cíleně sledovat konkrétní tituly, ale nedostatečná nabídka trhu zažene do pirátské náruče.

Reakce organizací

V téhle oblasti můžeme hodně teoretizovat, především nás ovšem zajímají reálné výsledky. To, že Ulož.to padlo, mohlo mít na pirátství dva efekty. Buď se jeho celková míra snížila, protože ne každý si umí najít zdroj, který by mu Ulož.to ve vší jednoduchosti nahradil.

Medializace případu mohla lidem osvětlit, že Ulož.to nenabízelo filmy a spol. legálně. Z minulosti víme, že si to někteří skutečně mysleli. Aspoň část z nich se mohla přeorientovat na legální placené služby typu Netflix, Spotify a spol. Druhou možností je, že si většina lidí za Ulož.to našla náhradu s pirátským obsahem.

Požádali jsme o komentář několik organizací, které produkují obsah chráněný autorským zákonem, případně se na ochraně zájmů producentů podílí. Zajímalo nás, jak se dle jejich zkušeností pirátství v Česku změnilo právě po ukončení Ulož.to v původní podobě.

DILIA, tedy divadelní, literární, audiovizuální agentura, v roce 2019 vyhrála soud s Ulož.to, které již nesmělo zprostředkovávat filmy jako Pelíšky nebo Ostře sledované vlaky. Nemyslí si, že by pád Ulož.to situaci výrazně změnil a idenfitikuje nové pirátské uzly:

„Konec Ulož.to byl pouze koncem nejviditelnější pirátské služby, která byla vrcholem ledovce nelegálního užití autorských děl. Bohužel to situaci kolem pirátství nevyřešilo, její zákazníci se jen přesunuli na jiné nelegální platformy. Jedná se zejména o tři velké služby, které Ulož.to plnohodnotně nahradily.

Částečně se pirátství přesouvá také na sociální sítě, o čemž se příliš nemluví, ale setkáváme se s tím stále častěji. Na Facebooku existují skryté soukromé skupiny, které sdílejí autorská díla svým členům. Tyto skupiny jsou často tematicky zaměřené (např. české pohádky). Problematické je, že se do těchto skupin můžete dostat jen na pozvánku. A pokud nejste jejím členem, nemůžete zažádat o její vymazání, protože nemáte šanci ji dohledat. Některé tyto skupiny mají přitom tisíce členů.

Díky tomu, že se rozšiřuje a zpřístupňuje nabídka legálních služeb, se také zvyšuje povědomí lidí o nelegálních službách. Stále je tu však spousta lidí, kteří mezi nimi nerozlišují. Situace je lepší také díky změnám v legislativě, avšak cesta k ukončení činnosti nelegálních služeb je stále nepřiměřeně složitá, dlouhá a neefektivní. Konec Ulož.to byl způsoben kombinací dvou faktorů – novou legislativou a zejména cíleným dlouhodobým tlakem nositelů práv, kteří s Ulož.to vedli řadu soudních sporů.

V Evropě existují legislativní úpravy, které hledají vhodnější způsob nakládání s pirátstvím. Nám se jeví jako nejefektivnější řešení forma úředně autorizovaných blacklistů těchto nelegálních služeb a možnost rychlého zamezení přístupu zákazníků k těmto platformám v případě pirátství. Návrh takového blokačního řízení, v rámci kterého by soudy rozhodovaly rychleji a účinněji, je součástí návrhu zákona o digitální ekonomice, který by měl nabýt účinnosti počátkem příštího roku. To velmi vítáme a návrh podporujeme.“

Klára Brachtlová, prezidentka AKTV, reflektuje, co jsme popsali výše. Asociace se v první řadě s úložišti zkouší domluvit, soudní tahanice jsou až na druhém místě. Poukazuje také na neznalosti na obou stranách, tedy na straně stahování a na straně nahrávání:

„Internetové pirátství je v České republice stále poměrně rozšířený fenomén. Dílčí úspěchy našeho protipirátského boje sice pozorujeme, ale situace stále není uspokojivá. Autorsky chráněná díla televizních vysílatelů jsou velmi často předmětem nelegálního sdílení, nejvíce jde o seriály a pořady z klasického lineárního vysílání a placených videoték. Pro představu, jedná se opravdu o desetitisíce nelegálních kopií, které jsou každý měsíc sdíleny na různých úložištích.

Naší dlouhodobou prioritou je dohoda s provozovateli takových úložišť a teprve až ve chvíli, kdy se dohodnout nechtějí, přistupujeme k právním krokům. Z těch se nám nejvíce osvědčila blokace přístupu na takovou službu, kde jsou v masivní míře porušována autorská práva.  Nejlepším řešením by samozřejmě bylo systémové řešení, ideálně legislativní, které by stanovilo přesný a plošně závazný postup, jak v takové situaci postupovat.

Takovým legislativním návrhem se nyní intenzivně zabýváme a věříme, že se nám podaří přesvědčit Ministerstvo kultury, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo spravedlnosti o správnosti a potřebnosti takového řešení. Ostatně, Česká republika je jedna z posledních evropských zemích, kde takový blokační systém nefunguje. Což také v roce 2023 přimělo Evropskou komisi k vydání doporučení k boji s pirátstvím online streamů, což my vnímáme jako předstupeň k unijní legislativní změně. A na rozdíl od zahraničních úprav, české právo na takovou věc není vůbec připravené.

Setkáváme se také s tím, že uživatelé těchto služeb jsou často uváděni v omyl tím, že si například platí nějaké datové balíčky či tarify, které mohou působit jako koupě legálního přístupu k obsahu. To však rozhodně není pravda. Považujeme proto za nesmírně důležité, aby se zvýšilo společenské povědomí o tom, že žádná z takových služeb nemá vykoupená práva k autorsky chráněnému obsahu, a proto ho nemůže zabezpečit ani svým uživatelům.

Od trestně odsouzených uploaderů jsme také často slyšeli, že žili v domnění, že když na úložiště nahrávají a následně sdílejí filmy a seriály, nejedná se o nic závažného, protože pokud by to byl problém, provozovatel úložiště by je na to jistě upozornil.

To ovšem také neplatí. V podmínkách služby mají obvykle provozovatelé napsáno, že právě uživatelé zodpovídají za to, zda nahrávaný obsah sdílí legálně, nebo ne. Tedy dávají od svých zákazníků ruce pryč a odpovědnost (včetně té trestní) pak leží na nich. Pracujeme tedy nyní na rozšířené verzi naší edukační stránky o pirátství s cílem šířit osvětu mezi běžnými internetovými uživateli.“

Zdroj Zde