Přetahování ropným lanem. Kam až může spadnout cena suroviny

Permská nížina je sedimentární pánev o rozloze 220 tisíc kilometrů čtverečních nacházející se na západě Texasu a schovává jedno z nejbohatších ropných nalezišť na světě. A stojí hlavně za tím, že se z USA v průběhu posledních dvou dekád stala ropná velmoc. Na světové trhy odtud teče polovina veškeré americké produkce.

Jedná se navíc o velice profitabilní těžební oblast – náklady na vytěžení ropy ze země se zde pohybují kolem 30 dolarů za barel. To je primární důvod, proč navzdory stagnujícím cenám teče z USA na světové trhy víc a víc černého zlata. Zatímco země OPEC+ těžbu omezují, co můžou, Američané jim do toho s chutí házejí vidle (nebo vrty?).

A nejspíše se jedná o promyšlenou geopolitickou hru. Pod dohledem prezidenta Joe Bidena bylo rozdáno víc licencí na těžbu než pod jakýmkoliv jiným prezidentem. Ano, daleko více než pod Donaldem Trumpem, hlasitým zastáncem fosilních paliv. Nahlas to však Biden ani kandidátka demokratů do Bílého domu na příští volební období Kamala Harrisová přiznat nemůžou, neboť by ztratili své „zelené“ voliče. Převis nabídky nad poptávkou a nízké ceny však aktivně brání Rusku financovat válku na Ukrajině.

Rusko ani Saúdskou Arábii zároveň nepotěší, že vyhlídky pro cenu ropy, a tedy i pro jejich státní rozpočty, jsou všechno jen ne příznivé. Zpomalující globální produkční aktivita (především ta čínská) jde přímo proti stabilně rostoucí produkci USA, Guyany a Brazílie. Spolehlivě se tím nahrazuje i vypadnuvší libyjská těžba.

Analytiky z Alpine Macro zároveň znervózňuje nízká volatilita ceny ropy na světových trzích. Poukazují, že předešlé dva případy takto nízké volatility (roky 2014 a 2019), byly vystřídány prudkým propadem. Nemohl by se teoreticky zopakovat scénář roku 2020, kdy se třeba kvůli porušování kvót (viz nyní Rusko) rozpadne kooperace OPEC+ a ceny ropy se proletí jako prázdný barel shozený z útesu?