Prezident Asad utekl ze Sýrie, režim padl. Sázka na Rusko mu nevyšla, řekl Fiala
Syrští povstalci v neděli ráno v televizním prohlášení oznámili, že osvobodili Damašek, svrhli režim prezidenta Bašára Asada a propustili vězně. Armáda naopak podle tiskových agentur tvrdí, že pokračuje v akcích proti teroristům. Muž, který povstalecké prohlášení ve státní televizi přečetl, vyzval všechny opoziční bojovníky a občany k zachování státních institucí svobodného syrského státu. Ať žije svobodný stát Sýrie, který patří všem Syřanům, příslušníkům všech sekt a etnických skupin, uvedla skupina rebelů.
Syrská armáda naopak prohlásila, že její síly pokračují ve vojenských operacích proti „teroristickým skupinám“ v okolí měst Hamá či Homs. Jedná se o oblasti, kde se v posledních dnech stupňovaly střety mezi povstalci a provládními oddíly. Armáda v novém prohlášení podle agentury Reuters uvedla, že Sýrie čelí rozsáhlému spiknutí, a vyzvala občany, aby zůstali ostražití při obraně stability a suverenity země.
Lidé v Damašku a v dalších syrských městech podle médií oslavují pád režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada, který vládl 24 let. Povstalci slibují vybudovat novou a mírumilovnou Sýrii, kde bude místo pro každého obyvatele této blízkovýchodní země. Zároveň vyzvali k návratu Syřanů ze zahraničí do vlasti. Syrský premiér Muhammad Ghazí Džalálí je podle zpravodajské televize Al-Džazíra připraven předat moc. Zhroucení Asadovy vlády následuje jen několik dní po zahájení nové povstalecké ofenzivy a pouze několik hodin po dobytí Homsu a ovládnutí Damašku. Bílý dům informoval, že americký prezident Joe Biden mimořádný vývoj v zemi sleduje.
„Tyran Bašár Asad uprchnul,“ oznámili povstalci na síti Telegram. Kam se hlava státu uchýlila, není jasné. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že prezident opustil Sýrii. Al-Džazíra upozornila na poslední let z metropole, který náhle zmizel z obrazovek radarů nad Homsem. Není jasné, co se s letounem stalo a zda na palubě byl právě Asad.
Dění v Sýrii po několika letech prakticky zamrzlého syrského konfliktu nabralo v posledních dnech rychlý spád. Povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) před týdnem ve středu zahájili na severu země úspěšnou ofenzivu, při které rychle dobyli města Halab (Aleppo), Hamá a v noci na neděli i Homs či Kusajr, odkud se stáhlo libanonské a proíránské militantní hnutí Hizballáh podporující Asada. Řadu míst vládní vojsko vyklidilo prakticky bez boje.
Média během soboty informovala, že rebelové jsou na předměstí hlavního města, a v noci na neděli přišly zprávy z damašského letiště o tom, že se z něj stáhly vládní síly. Následně agentury psaly, že z centra metropole se ozývá intenzivní střelba. Povstalci nicméně uvedli, že vstup do města byl hladký, neboť armáda se v ulicích nerozmístila. Na internetu podle deníku The Guardian kolovala videa, na kterých se vojáci na ulicích v Damašku zbavují uniforem.
Spolu s osvobozením Damašku oznámili rebelové otevření bran věznice v Sidnáji na damašském předměstí, které bylo dějištěm režimních represí a hromadných poprav.
Lidé v syrských městech oslavují Asadův pád. Na ústředním náměstí v metropoli se shromáždil dav tisíců lidí, který provolával slávu znovunabyté svobodě.
Vůdce povstaleckého islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Abú Muhammad Džúlání prohlásil, že žádné opoziční uskupení v Damašku nesmí převzít kontrolu nad veřejnými institucemi, které až do oficiálního předání zůstávají pod kontrolou Džalálího. Toho označil jako bývalého premiéra.
Džalálí řekl, že opozice podává ruku ke spolupráci a že on nabízí tu svou. Uvedl, že zůstává v Damašku, aby zajistit fungování institucí a poklidné předání moci.
Asad utekl ze své země, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit, řekl Trump
Syrský prezident Bašár Asad utekl ze své země, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit, je přesvědčen zvolený americký prezident Donald Trump. Rusko podle něj zájem o Sýrii ztratilo kvůli válce na Ukrajině. Trump to dnes napsal na své sociální síti Truth Social v reakci na to, že syrští povstalci dobyli Damašek.
„O Sýrii ztratili veškerý zájem kvůli Ukrajině, kde leží téměř 600 tisíc ruských vojáků zraněných nebo mrtvých ve válce, která nikdy neměla začít a která by mohla trvat věčně,“ uvedl Trump, podle něhož jsou nyní Rusko i Írán oslabené země. Oba státy patřily k nejbližším spojencům syrského režimu.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Ukrajina by podle Trumpa rádi dospěli k dohodě a zastavili to „šílenství“. „Mělo by dojít k okamžitému příměří a mělo by začít vyjednávání,“ myslí si Trump o válce na Ukrajině. V tomto ohledu může podle něj pomoci Čína.
Je zřejmé, že sázka na Rusko Asadovi nakonec nevyšla, uvedl Fiala
Je zřejmé, že sázka na Rusko syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi nakonec nevyšla, řekl ke svržení režimu v Sýrii premiér Petr Fiala (ODS). Zemi popřál stabilitu a svobodu, nikoliv chaos či vládu teroristů.
„Situaci v Sýrii sledujeme. Je zřejmé, že sázka na Rusko Asadovi nakonec nevyšla. Přejme Sýrii stabilitu a svobodu, nikoliv chaos nebo vládu teroristů,“ uvedl Fiala. Českým občanům doporučil opustit zemi. „Pokud by jakýkoliv český občan na místě potřeboval pomoct, může se obrátit na české velvyslanectví nebo ministerstvo zahraničních věcí,“ doplnil premiér.
Ministerstvo zahraničí varovalo české občany před cestami do Sýrie
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) varovalo české občany před cestami do Sýrie, ty, kteří se na jejím území nacházejí, vyzvalo k jejímu opuštění. Aktuálně jsou v systému Drozd v Sýrii zaregistrovaní čtyři Češi. V neděli to sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace Černínského paláce. Povstalce, kteří svrhli režim syrského prezidenta Bašára Asada, posuzuje ministerstvo vhledem k jejich minulosti velmi opatrně, dodala.
„Režim prezidenta Bašára Asada se spoléhal na Rusko a Írán. A to bývá špatná strategie. Povstalce, kteří svrhli režim, posuzujeme velmi opatrně vzhledem k jejich minulosti,“ uvedla Wernerová.
MZV je ve spojení se zastupitelským úřadem v Sýrii, situaci monitoruje. „Platí, že české velvyslanectví nadále slouží jako ambasáda pověřená pro zastupování zájmů Spojených států a jejich občanů. Během posledního vývoje jsme pomohli evakuovat 40 Američanů,“ dodala.
Vzhledem k pokračujícímu ozbrojenému konfliktu a související celkové destabilizaci bezpečnostní situace v Sýrii české ministerstvo prostřednictvím cestovatelského systému Drozd varovalo české občany před cestami do Sýrie. Čechy, kteří tam již jsou, vyzvalo k jejímu opuštění.
Bašár Asad
Syrský diktátor Bašár Asad v Kremlu (25. 7. 2024).|
- Do čela Sýrie se Bašár Asad postavil v červenci 2000 po smrtí svého otce Háfize, který této blízkovýchodní zemi vládl dlouhá léta pevnou rukou. Asad senior si vytrvalostí, politickou obratností, ale i nesmlouvavostí dokázal udržet čelné postavení mezi arabskými politiky téměř 30 let. Když vystudovaný oční lékař Bašár, který získal vzdělání i v Londýně, nastoupil do funkce, vyvolalo to jisté naděje na změnu autoritářského režimu. Ty se ale nenaplnily.
- Bašár Asad se prezidentem stal v červenci 2000 a v nástupnické řeči sliboval kromě „osvobození Golanských výšin“ i aplikaci „zvláštní demokracie, která má kořeny v syrské historii, kultuře a civilizaci“. Po téměř čtvrt století v čele země a po 14 letech občanské války se ale Sýrie ocitla na pokraji zhroucení: ve válce zahynulo podle odhadů 500 až 600 tisíc lidí, z toho asi 300 tisíc byli civilisté, hospodářství země čelí rozvratu.
- Po nástupu k moci Bašár Asad sice částečně zreformoval ekonomiku, když třeba povolil soukromé banky, od počátku si ale ponechal pevnou kontrolu nad politikou, kterou ovládala jeho Socialistická strana arabské obrody (Baas). Sýrie pod Asadovým vedením se již před občanskou válkou dostala do mezinárodní izolace na základě obvinění od USA, že chce destabilizovat Irák a Libanon, že podporuje terorismus a že vyvíjí zbraně hromadného ničení.
- Další těžké období nastalo pro Asada po zavraždění libanonského expremiéra Rafíka Harírího v únoru 2005, se kterým byli spojování vysocí syrští činitelé. V dubnu 2005 byli syrští vojáci po téměř třech desetiletích donuceni opustit Libanon. Vyšetřování nicméně neprokázalo zapojení syrské vlády do atentátu, soudy ukázaly na členy libanonského hnutí Hizballáh, které ovšem bylo blízkým Asadovým spojencem.
- Asadova vláda také zrušila v dubnu 2011 výjimečný stav, který platil od 8. března 1963, to už se ale země zmítala v občanské válce. Tu zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací a do konfliktu se postupně zapojily různé regionální a zahraniční síly: na straně vlády Rusko, Írán či Hizballáh, část povstalců měla podporu Turecka a stranou nezůstaly ani USA. V posledních letech se angažoval Izrael, který letecky útočil na íránské cíle či na cíle spojené s Hizballáhem.
- Válka si podle odhadů vyžádala kolem 600 tisíc lidských životů, přibližně polovinu mrtvých tvoří civilisté. Dalších téměř 12 milionů obyvatel, což je více než polovina předválečné populace, většinou trvale opustilo své domovy. Z nich na šest milionů uprchlo do zahraničí, podle OSN způsobila občanská válka největší migrační vlnu od druhé světové války. Nejvíce Syřanů (přes tři miliony) se usadilo v Turecku, přes 1,5 milionu v Libanonu, stovky tisíc zamířily do Evropy.
- Syrské protesty byly součástí takzvaného „arabského jara“, které vypuklo v prosinci 2010 v Tunisku a postupně se přelilo do dalších zemí. Svrženi byli vládci Tuniska (Zín Abidín bin Alí) a Egypta (Husní Mubarak), kteří padli po lidových protestech začátkem roku 2011. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl svržen a zabit povstalci v říjnu 2011 a jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih odstoupil v únoru 2012.
- Asad se ale u moci udržel, i díky zapojení Ruska a Íránu, obě země mu poskytly výraznou vojenskou pomoc, podobně jako libanonský Hizballáh. Když ruské jednotky v roce 2015 přišly do Sýrie, ovládal Asad jen asi třetinu země, před nynější ofenzívou rebelů to bylo dvakrát tolik. Přes 25 procent území bylo v držení arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF), zbytek měly pod kontrolou další povstalecké skupiny.
- Syrská vláda je obviňována z válečných zločinů, včetně nasazení chemických zbraní. OSN už v roce 2012 oznámila, že se Asadův režim dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tytéž zločiny ale spáchali také povstalci. Tehdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová pak v prosinci 2013 řekla, že Asad je zodpovědný za válečné zločiny a za zločiny proti lidskosti.
- V posledních několika letech se Asadovi dařilo vymanit se z mezinárodní izolace, byť nikoli na Západě. Loni v září třeba poprvé od roku 2004 přiletěl do Číny. Peking, stejně jako Rusko a Írán, vztahy s Damaškem udržoval i v době, kdy mnohé země Asada izolovaly kvůli jeho brutálnímu potlačení protivládních demonstrací. Čína také jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN několikrát vetovala rezoluce o Sýrii.
- Asad se snažil obnovit diplomatické vztahy s arabskými zeměmi, které ho od začátku války izolovaly. Liga arabských států (LAS) loni obnovila Damašku členství. Letos v květnu pak Saúdská Arábie po více než deseti letech jmenovala svého velvyslance v Sýrii. Objevily se také signály o možnosti narovnání vztahů s Tureckem, jež byly prakticky zpřetrhány po vypuknutí občanské války, v níž Ankara podporovala povstalce usilující o Asadovo svržení.
