Přibývá lidí, kteří bydlí v garážích, často i s dětmi. Musíme podpořit dostupné nájmy, říká Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj

V Česku roste stále počet lidí, kteří bydlí v nájmech. Letos je to podle dat ČSÚ už každá čtvrtá česká domácnost. Ještě v roce 2011 to byla necelá pětina (18,8 procenta). 

Důvodem je fakt, že si nemohou dovolit koupit vlastní bydlení kvůli stále rostoucím cenám nemovitostí. Zdvojnásobil se také za deset let počet lidí, kteří vyhledávají takzvané náhradní bydlení jako jsou chatky, nebo maringotky.  

Podle dat Českého statistického úřadu se mezi lety 2011 a 2021 počet lidí žijících v náhradním bydlení vzrostl z 35 a pul tisíce lidí na více než 77 tisíc.  

„S cenami bytů nic neuděláme, ale chceme podpořit v projektech dostupné nájemní bydlení. Veškeré projekty, které připravujeme, tak děláme v koordinaci a ve spolupráci s byznysem – s developery a bankami. Naším partnerem jsou také obce,” uvedl pro FLOW Jan Schneider, vrchní ředitel sekce strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení z Ministerstva pro místní rozvoj a dodal, že stát sám o sobě nic nezmůže, roli hraje i byznys.  

„Bavíme se o modelech, které fungují v zahraničí: třeba o tom že soukromý partner postaví na obecním pozemku bytový dům, který pak provozuje nebo ho převede na obec. Možností je mnoho a intenzivně o nich vyjednáváme s developery, “ dodal Schneider. 

Nejdražší byty v Evropě

Schneider reflektuje, že zažíváme velkou krizi bydlení. Byty v České republice jsou nejdražší v Evropě v přepočtu na platy. Podle analýzy poradenské společnosti Deloitte je na koupi bytu v Česku třeba průměrně více než 13 hrubých ročních mezd. 

Obří krize bydlení má zásadní dopady také na lidi ohrožené bytovou nouzí, jejichž počet roste. Právě na ně je namířený nový Zákon o podpoře bydlení, který je také prioritou ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka.

Podle statistik žije v bytové nouzi asi 150 tisíc lidí, je jí však ohrožená mnohem větší část obyvatel – asi 1,6 milionů lidí. Ministerstvo už dříve vyčíslilo, že stát na tohle doplácí z kasy víc, než čtyři miliardy ročně.  

Půlka dětí v ústavech kvůli bytové situaci, stát to stojí miliardy 

Ze dvou pětin všech, kteří žijí v bytové nouzi, jde přitom o rodiny s malými dětmi.  „Asi polovina dětí je v ústavech jenom kvůli tomu, že jejich rodiny nemají vhodné bydlení. Má to velké společenské dopady. Jednak děti zbytečně vyrůstají v ústavech, doplácíme na to z rozpočtu a hlavně mají pak mnohem horší start do života, větší sklony k tomu, že nebudou fungovat na pracovním trhu, že upadnou do chudoby,” dodal Schneider v rozhovoru pro FLOW. 

Zákon o podpoře bydlení v sobě obsahuje instrumenty jako je prevence ztráty bydlení a zároveň novinku v podobě garancí nájmů tak, aby se majitelé nemuseli bát pronajímat byty rizikovým nájemníkům jako jsou senioři nebo třeba mladí lidé, kteří vyšli z dětských domovů. 

Schneider věří, že se zákon podaří prosadit, i když na něm nepanuje shoda napříč politickým spektrem. Zákon před létem schválila vláda a nyní je v legislativním schvalovacím procesu.

Jak by to mělo fungovat? Jak bude vypadat garance nájmů? A jak chce ministerstvo jinak podpořit nájemní bydlení? Jaké konkrétní projekty jsou v plánu? A jak moc souvisí nedostupné bydlení a nejisté nájmy se stále klesající českou porodností? 

Vše jsme probrali v rozhovoru v pořadu FLOW s Janem Schneiderem.