Přijetí eura se opět odkládá. Stanjura chce rozhodnutí nechat na příští vládě
Vláda odkládá kroky potřebné pro přijetí eura Českem. Kabinet se neshodl na potřebě jmenovat nového národního koordinátora pro euro, podle části vlády to již nemá rok před volbami smysl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce rozhodnutí o jednotné evropské měně nechat na některé z příštích vlád.
Pozice národního koordinátora pro euro je už sedm let neobsazená. Starostové požadovali změnu, v kabinetu ale nenašli podporu. „Neshodli jsme se bohužel na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie,“ napsal na síti X vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.
Lidovečtí ministři před středečním jednáním vlády dávali najevo pochyby o smyslu funkce necelý rok před sněmovními volbami.
Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu směnných kurzů ERM II, v němž je směnný kurz zárodní měn navázaný na euro a smí se pohybovat jen v omezeném fluktuačním pásmu hodnoty k euru.
Debatu o přijetí eura ve svém novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel, když vyzval k přijetí eura. Prezident je přesvědčený, že bez přijetí společné evropské měny se Česko ocitne na periferii EU. Už tehdy navrhoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) obnovení funkce koordinátora pro euro.
Vláda se ale rozhodla, že se nejprve nechá od Národní ekonomické rady vlády vypracovat analýzu přínosů a rizik přijetí eura. Nedávno dokončený dokument, který má e15 k dispozici, uvádí, že nyní nemá cenu vstupovat do ERM II. Vláda si podle analýzy nejprve musí stanovit konkrétní termín přijetí eura. „Zjednodušeně řečeno nemá smysl vstupovat do předsíně, pokud si nejste jistí, že chcete jít do obýváku,“ řekl k tomu člen NERV Mojmír Hampl.
VIDEO: Vláda projednala analýzu NERV
• ČTK / Blesk Zprávy
Otázka české účasti v eurozóně podle analýzy nepatří mezi zásadní otázky pro ekonomickou prosperitu Česka. Významnější jsou strukturální reformy, uvedl k tomu po středečním jednání vlády Stanjura. Ministr považuje za nutné vytvořit takové zákonné prostředí, aby budoucí státní rozpočty zabezpečovaly trvalé plnění maastrichtských kritérií.
Jaké jsou zásadní body analýzy NERV?
- Česká republika v současnosti neplní všechna maastrichtská kritéria, do konce roku by je ale podle NERV plnit mohla (kromě účasti v ERM II)
- Kromě maastrichtských kritérií by podle ekonomů měla budoucí diskuse zahrnout český pohled, a tedy to, zda je v dané chvíli přijetí eura pro českou ekonomiku přínosem
- Přijetí eura sice povede k monetárnímu sblížení (inflace, dlouhodobé úrokové sazby), ale nevede obecně k větší fiskální odpovědnosti a nemá tak zásadní dopad na hospodářský růst
- Přijetí eura nezvyšuje inflaci – a pokud ano, tak minimálně
- Spontánní přechod k euru již probíhá, zatím ale pouze v podnikové sféře a není navíc jasné, zda jde o trvalý jev
- Rizika přechodu na euro pro ekonomiku se jeví jako nízká, výjimkou jsou nízkopříjmové domácnosti a finanční sektor
Opoziční hnutí ANO, které je zatím favoritem parlamentních voleb v příštím roce na podzim, přijetí eura odmítá. Je tak i proti tomu, aby Česko vstoupilo do ERM II. „Je to kolej k euru. Vstoupíte do něho, zavřou za vámi dveře, není cesty zpět,“ prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které v této vlně rozšíření do unie vstoupily, zatím euro vedle Česka nezavedly Maďarsko a Polsko. Společnou měnu naopak už zavedlo například Chorvatsko, které do EU vstoupilo až v roce 2013.
