Proč Česko stále platí korunou? Zčásti kvůli Řekům, před lety se jim „povedlo“ zdiskreditovat euro
Česko mělo před necelými dvěma dekádami zhruba obdobné východisko pro přijetí eura jako Slovensko, přesto k tomu nedošlo. Hlavní brzdu krom politického váhání v tehdejším Česku objektivně představoval dramatický test životaschopnosti společné měny, kterou znamenala řecká a posléze evropská dluhová krize. Během těchto let by vstup do eurozóny znamenal příliš velké riziko a neměl šanci získat širší politickou podporu. Zatímco Slovensko stihlo procesem přístupu k euru rychle projít prakticky v ten poslední možný okamžik, Česku tehdy euro symbolicky “ujelo.” Jako všelék ale nezafungovalo. Tyto teze jen s mírnou nadsázkou zazněly Na konferenci Česko 2025: Bankovní republika, které byla e15 partnerem.
„Proces nastartování eura mohla v první dekádě po začátku milénia iniciovat Paroubkova nebo Topolánkova vláda. Pak přišla globální finanční krize a dluhová krize eurozóny a tou dobou by nikdo na euro nesázel, protože se mohlo stát cokoli. Teď se vracíme tam, kde jsme byli před dvaceti lety,“ uvedl na konferenci viceguvernér ČNB Jan Frait. Česko podle něho následně „planě“ akademicky prodebatovalo další léta úvahami o přijetí eura a plnění maastrichtských kritérií.
„Maastrichtská kritéria byla přijata zhruba před třiceti lety a dnes jsou již překonaná. V tuto chvíli bychom neměli být tím, kdo prosí eurozónu na kolenou o přijetí a dokazuje na základě plnění kritérií schopnost udržovat stabilní měnu a rozumnou rozpočtovou politiku. Pokud někdo chce přijmout euro, ať tedy zaletí do Bruselu a řekne, ať ty země, které to mají v úmyslu, neprodleně do eurozóny přizvou,“ dodává Frait s odkazem na politickou vůli, či nevůli k tomuto kroku.
Slovensko vstoupilo do eurozóny počátkem roku 2009, kdy světem otřásala světová finanční krize, podle expertů mu nicméně euro samo o sobě prosperitu nepřineslo. „Za patnáct let se na datech o ekonomické výkonnosti Slovenska nepotvrdilo, že by euro zásadnějším způsobem promluvilo do ekonomické výkonnosti Slovenska, a to samé platí i pro Slovinsko.
VIDEO: Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i Turecku, říká slavný finančník Guy Spier pro FLOW
FLOW: Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i Turecku, říká slavný finančník Guy Spier • e15
„Z tohoto pohledu by projekt eura nedostal zrovna dobré vysvědčení,“ uvádí exguvernér ČNB a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer s tím, že společná měna alespoň v tomto smyslu nenabídla pro tyto země účinný růstový recept. „Efekt eura je mnohem menší, než jsme si slibovali. Primárně proto, že ekonomický výnos projektu euro byl devalvován technickým pokrokem,“ dodal Singer.
Jak zdůraznila někdejší viceguvernérka Slovenské národní banky Elena Kohútiková, euro má pro ekonomiku zásadní vliv už v momentě rozhodnutí o jeho přijetí. „Začnou se dít zásadní reformy v ekonomice, které by jinak neproběhly,“ zdůrazňuje bývalá centrální bankéřka, která končila své šestileté období v roce 2006, tedy fakticky na startu přístupu Slovenska ke společné měně. „Ekonomika se začne měnit už dávno před přijetím eura a zároveň to vnímají i finanční trhy,“ dodává Kohútiková s tím, že jasně stanovený záměr přijmout euro vnímají globální investoři svým způsobem jako kotvu důvěry vůči dané zemi.
Česko i tak prochází spontánní eurizací vlivem ještě donedávna enormně rostoucího významu firemního financování v eurech. To bylo dáno extrémním rozdílem v úrokových sazbách uplatńovaných Českou a Evropskou centrální bankou. V posledním roce vyvrcholil tento trend tím, že podíl nových podnikových úvěrů čerpaných v eurech dokonce překročil polovinu celkového objemu rozpůjčovaných peněz, když sazba za eurový úvěr byla v průměru čtyřikrát vyšší než v korunách. Experti začali takřka bít na poplach.
„Měnové riziko může přinášet značné komplikace do budoucna v případě oslabení kurzu koruny,“ připomíná expert na řízení finančních rizik poradenské společnosti PwC Petr Jablonský. Spolu se zbližováním sazeb a dramatickým poklesem sazeb ČNB se nicméně tento rozdíl změnil a přiblížil se jednomu procentnímu bodu.