Proč se dosud nezhroutila elektrická síť Ukrajiny? Analýza IEA odhalila důvody

Jak je to vlastně možné? Ledacos napoví podrobná zpráva (PDF) Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která shrnuje bilanci Ukrajiny od počátku druhého kola války v únoru 2022 až do loňského léta. Naši kolegové z Živě.cz z nich vytáhli několik zajímavých grafů.

Výrobní kapacita elektřiny se smrskla na třetinu

Tím prvním a zdaleka nejdůležitějším je drtivý pád celkové výrobní kapacity elektrické energie na Ukrajině v letech 2022-2024. Zatímco krátce před invazi dokázala země ve špičce generovat až okolo 37 GW, o rok později to byla polovina a loni v létě dokonce už jen třetina.

Postupný propad výrobní kapacity elektřiny na Ukrajině

Předválečný energetický mix tvořily z 50 procent jaderné elektrárny a jen ta Záporožská, kterou posléze obsadili Rusové, disponovala výkonem 6 GW. Ukrajina zároveň postupem času přišla o 70 procent kapacity výroby tepla a polovinu elektrických stanic rozvodné sítě.

V zimě bude chybět až 6 GW elektřiny

Během loňských jarních útoků na tepelné, vodní, ale dokonce i některé menší fotovoltaické elektrárny země ztratila dalších 9 GW a 26. srpna nakonec čelila masivnímu blackoutu, který se dotkl 8 milionů domácností včetně Kyjeva.

Není se čemu divit, celkový výrobní potenciál, který ale není kvůli pošramocené síti dostatečně flexibilní (gigawatty nelze jen tak přelévat sem tam, protože by to síť neunesla), se totiž povážlivě přiblížil poptávce. Loni v létě dosahovala 12 GW a letos v zimě IEA očekává nárůst na 18,5 GW!

Do služby se sice vracejí některé dočasně odstavené jaderné bloky, i tak se ale bude Ukrajina potýkat s deficitem až 6 GW. To je pro lepší představu třeba ekvivalent špičky v celém Dánsku. 

Bez uprchlíků by se už Ukrajina zhroutila

I když se celkový výrobní potenciál elektřiny na Ukrajině propadl na třetinu a země má vážné problémy vyrábět teplo, přirozeně se snížil také počet odběratelů.

Průmyslová spotřeba elektřiny se oproti předválečným letům propadla na polovinu – ať už obsazením podniků na východě, jejich zničením, nebo ukončením provozu – a odběr domácností klesl o pětinu.

Dílem proto, že je v některých přetížených oblastech elektřina na příděl jen několik hodin denně, hlavně však kvůli exodu 6,5 milionů uprchlíků, kteří dočasně opustili zemi, a tak výrazně pomohli její energetické infrastruktuře. Je to totiž ekvivalent 1-2 milionů domácností, ve kterých se večer svítí, vaří a které je třeba od podzimu do jara vytápět.

EU zaplatila výměnu žárovek a ušetřil se 1 GW

Ukrajinské domácnosti zůstávají i nadále zdaleka největším odběratelem elektřiny, co nejefektivnějšímu využívání klíčové energie proto významně pomohly některé programy EU. Byly totiž relativně laciné a přinesly prakticky okamžitý efekt.

Hezkým příkladem je třeba dotace na výměnu klasických žárovek za LED, která přinesla úsporu zhruba 1 GW.

Namísto snadných terčů malé plynové turbíny

Soustavné útoky na energetickou síť zároveň Ukrajinu přinutily k masivním investicím do její decentralizace. Zatímco v ostatních zemích je tahounem podobných změn spíše politika udržitelnosti, na Ukrajině holý fakt, že jsou velké elektrárny a rozvodné stanice snadnými cíli pro ruské drony a naváděné střely.

Země dnes proto instaluje mnohem menší a modulární plynové systémy s výrobním výkonem 5-40 MW a zrychluje výstavbu střešních fotovoltaik na veřejných budovách, kde je oproti Západu ve značném skluzu. Na začátku loňského roku Ukrajina disponovala instalovaným solárním výkonem 1,5 GW.

Synchronizace a propojení se sítěmi zemí EU

Další odpovědí na otázku, jak je možné, že se Ukrajina stále drží, je silnější přeshraniční spolupráce s evropskými rozvodnými sítěmi, o kterých byla v minulých týdnech řeč třeba v souvislosti s výhružkami slovenského premiéra Roberta Fica.

Předválečná Ukrajina byla z historických důvodů propojená především s Běloruskem a Ruskem, přípravy na pevnější svazek s EU nicméně započaly už v roce 2017 s tím, že k plné synchronizaci dojde v roce 2023.

Měsíční vývoz a dovoz elektřiny na Ukrajině v letech 2019 až 2024. Dovoz ze zemí EU zesílil až v roce 2023 v souvislosti se systematickým ničením infrastruktury

Únorová invaze nicméně vše změnila. Ukrajina hned první den bojů odpojila svoji distribuční síť od těch východních, na krátko se stala v podstatě ostrovním systémem a společně s Moldavskem, které je s Ukrajinou energeticky úzce svázané, požádaly o zrychlené nouzové napojení na země EU.

Energetikům na obou stranách hranic se to podařilo během několika málo týdnů, ačkoliv původní a mírový harmonogram počítal spíše s dlouhými měsíci.

Obchodování s evropskou elektřinou v novém režimu se naplno rozběhlo v červnu 2022, přičemž laťka nejvyššího možného dovozu postupem času vzrostla až na 1,7 GW. V případě náhlé nouze ji smí Ukrajina na pár hodin navýšit o několik set dalších MW až k 2 GW.

Propojení rozvodních sítí zemí EU s Ukrajinou a Moldavskem

V produkci plynu je Ukrajina téměř soběstačná

Samostatnou kapitolou je podle Mezinárodní agentury pro energii spotřeba zemního plynu. I když Ukrajina s příchodem nového roku ukončila transport toho ruského, disponuje vlastními rozsáhlými nalezišti včetně lokalit, které má stále pod svojí kontrolou.

Poptávka po plynu klesla během roku 2022 o celou třetinu na 20 miliard kubických metrů (nejméně od vyhlášení nezávislosti v roce 1991), samotná produkce nicméně byla odolnější a propadla se jen o 6 % na 18,5 miliard kubických metrů (nejméně od roku 1999).

Díky poklesu poptávky po zemním plynu je dnes Ukrajina téměř soběstačná. Od 1. ledna 2025 země ukončila tranzit ruského plynu, který ale klesal už od předválečných let

Sečteno a podtrženo, i když je dnes na Ukrajině plyn prakticky na příděl, země je i přes obsazení a zničení části infrastruktury téměř soběstačná. Pomohly tomu investice do modernizace a zvýšení produktivity starších těžebních stanic a zrychlené budování těch nových.

Válečná transformace a digitalizace

Přestože Ukrajina čelí bezprecedentnímu ničení a ruská armáda během posledních tří let vypálila některá města do základů, paralelně s tím probíhá v zemi nebývala transformace, která díky ekonomické a průmyslové pomoci Západu drží Ukrajinu nad vodou.

Ohromnou proměnou totiž postupně neprochází pouze klíčová energetika, ale také digitalizace státní správy. Parlament v Kyjevě už v předvečer invaze 24. února 2022 schválil novou legislativu, která umožnila nouzovou digitalizaci a přenos kritických dat mimo svrchované území Ukrajiny – do západních datacenter veřejných cloudových operátorů.

Postaral se o to především Amazon Web Services, jeho mobilní migrační datacentra Snowball, která odolají i výbušnině a země tímto způsobem vytvořila digitální kopie 27 ministerstev a úřadů. V první fázi se podařilo zálohovat 14 PB kritických dat počínaje evidencí dosaženého vzdělání, což mohli nakonec postupem času ocenit i někteří uprchlíci v zahraničí, a konče katastrem nemovitostí.

Ten bude naprosto klíčový pro budoucí obnovu země. Nelze než doufat, že začne co nejdříve.

>>> Obří interaktivní mapa prozradí, kudy v Evropě vede elektřina. Česko je tak trochu pohořím oddělený poloostrov

Zdroj Zde