Prodali jste bitcoin? O daňové úlevy už nepřijdete, rozhodli poslanci
Příjmy z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn se začnou danit podle stejných pravidel jako akcie, podílové listy a jiné cenné papíry. V určitých případech tedy budou osvobozené od daně z příjmů, rozhodli dnes poslanci.
Návrh skupiny poslanců napříč stranami, za nímž stojí hlavně Jiří Havránek (ODS) a Marek Novák (ANO), už v září podpořil hospodářský výbor sněmovny. Proti se však postavilo Generální finanční ředitelství spadající pod ministerstvo financí. Samotné ministerstvo nakonec změnu při dnešním hlasování podpořilo.
Podle dosavadních pravidel se příjem z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn daní podle standardních pravidel jako jiné příjmy. Nelze využít osvobození od daně, které funguje u akcií nebo podílových fondů pro příjmy do 100 tisíc korun ročně (hodnotový test) nebo při prodeji po alespoň třech letech (časový test). Za prodej kryptoměny se přitom považuje i směna, tedy například nákup zboží nebo služby hrazený bitcoinem.
Poslanci a další zastánci návrhu, který dnes schválili poslanci, argumentovali hlavně snahou o sjednocení podmínek. Kryptoměny jsou podle nich znevýhodněné oproti takzvaným cenným papírům.
Vývoj na trhu navíc přinesl paradoxní situaci: Když někdo investuje do bitcoinu prostřednictvím ETF (fondy obchodované na burze), může využít stejné daňové úlevy jako u jiných ETF, podílových fondů nebo akcií. Ale když nakupuje bitcoin přímo, tyto daňové úlevy využít nemůže.
Přichází regulace, ne víc možností pro podvody
Česká kryptoměnová asociace zdůrazňuje, že neprosazuje plošné daňové osvobození nebo zvýhodnění, ale jen sjednocení pravidel zdanění krypta s akciemi a dalšími finančními nástroji. „Daňová zátěž zůstává, jen přibývá motivace k dlouhodobým investicím namísto spekulací, tak jako to je u jiných finančních aktiv,“ vysvětluje asociace.
Schválená změna počítá se samostatným limitem 100 tisíc korun ročně, který se bude týkat jen příjmů z prodeje kryptoměn. Kryptoměny by se tedy nedělily s akciemi a dalšími cennými papíry o dosavadní limit, ale rozšiřovaly ho o dalších 100 tisíc. Zároveň počítá se stropem: osvobození bude možné využít na příjem ve výši maximálně 40 milionů korun ročně, přičemž do tohoto limitu by se sčítaly jak kryptoaktiva, tak cenné papíry, případně i prodeje podílů v obchodní společnosti.
Proti sjednocení pravidel se postavila finanční správa, varovala před ním také Národní centrála proti organizovanému zločinu.
„Kryptoměny jsou moderní a lidé chtějí, aby bylo přívětivé i jejich zdanění. Máme však odpovědnost za příjmovou stranu rozpočtu. Upozorňujeme proto, že za stávající situace by navrhované osvobození rozvrátilo obecný výběr daní,“ píše Generální finanční ředitelství, které spadá pod ministerstvo financí.
„Česká republika zatím nemá nastavená potřebná pravidla v oblasti obecného práva. Navržené osvobození by ve svém nechtěném důsledku paradoxně zcela zrušilo běžné zdanění příjmů fyzických osob z poskytování služeb, pokud by byly hrazeny kryptoměnou,“ obává se finanční správa.
„Stávající český právní systém nedokáže zabránit masivnímu zneužívání kryptoměn k praní špinavých peněz. Navržené osvobození by vytvořilo „polštář“ pro snadnou legalizaci výnosů až do výše 40 milionů korun na osobu a rok,“ myslí si finanční správa.
Kryptoměnová asociace odmítá obavy, že sjednocení pravidel povede k rozšíření trestné činnosti. Pozměňovací návrh je totiž součástí balíčku, který do Česka zavádí unijní nařízení MiCA – to přináší regulaci pro firmy v oblasti kryptoaktiv, přibližuje jejich povinnosti bankovnímu sektoru.
„Německo již od roku 2018 aplikuje časový test na kryptoaktiva, což ukazuje, že jde o standardní prvek moderního daňového systému,“ argumentuje asociace.
Jak se daní akcie a jak prodej bitcoinu?
Ze zisku z prodeje akcií, podílových listů, ETF a dalších cenných papírů se standardně platí 15% daň z příjmu. Případně 23% u vyšších příjmů, když celkový základ daně za rok přesáhne 36násobek průměrné mzdy (v předchozích letech to byl 48násobek), přičemž vyšší sazbou se zdaňuje jen část nad limit. Totéž platí pro prodej bitcoinu a dalších kryptoměn.
U akcií, podílových listů, ETF (cenných papírů obecně) ale můžete využít daňové osvobození. Pokud celkový příjem z prodeje nepřesáhne 100 tisíc korun za rok, je osvobozený od daně.
V této fázi není důležité, jak velký je váš zisk (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou), nebo že jste z toho žádný zisk neměli a prodávali třeba se ztrátou. Když jste například koupili akcie za 80 tisíc a prodali je za 100 tisíc, počítá se to jako příjem 100 tisíc, ne 20 tisíc. A nezáleží na tom, co jste s příjem z prodeje udělali – jestli jste si je vybrali, nebo za ně hned nakoupili jiné investiční nástroje, třeba i u stejného obchodníka.
Když se nevejdete do limitu 100 tisíc korun ročně, máte ještě jednu možnost. Od daní jsou osvobozené prodeje akcií či podílových listů (a podobných nástrojů), které jste drželi alespoň tři roky. Příjmy z těchto prodejů tedy nepočítáte, předmětem daně bude až případný zbytek.
Obě osvobození však nemůžete kombinovat. Jenom když nevyužijete to první (neuplatníte limit 100 tisíc), můžete využít to druhé (tříletý časový test). Nefunguje to bohužel tak, že byste si z celkových prodejů za rok mohli nejdřív odečíst 100 tisíc (nezávisle na délce držení) a potom ještě odečetli prodeje všeho, co jste vlastnili aspoň tři roky.
A teprve těch prodejů, u nichž nemůžete využít osvobození, se týká daň. Tu samozřejmě platíte jenom ze zisku, tedy z rozdílu mezi příjmy (prodejní cenou) a výdaji (nákupní cenou a případně dalšími poplatky), a to ve vztahu ke všem prodejům v daném roce celkem. Ztrátu z prodeje akcií jedné společnosti si tedy můžete započíst oproti zisku z prodeje akcií jiné společnosti.
U bitcoinu a kryptoměn nelze podle dosavadních pravidel uplatnit ani hodnotový test (limit 100 tisíc ročně), ani časový test (tři roky). Schválená novela to teď změní.
Zisk z prodeje kryptoměn není osvobozený od daně z příjmů, konstatoval v roce 2022 také Krajský soud v Brně. Potvrdil tak předchozí argumentaci finanční správy a odmítl i výklad, že na bitcoin lze využít stejné daňové úlevy jako pro peníze nebo cizí měnu.
Také podle dřívějších stanovisek České národní banky (z roku 2014 a z roku 2018) kryptoměny nepředstavují bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze ve smyslu zákona o platebním styku, ani nevykazují znaky investičního nástroje ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Z hlediska daní z příjmů tak byly kryptoměny dosud považovány za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO
