Prodej elektroaut v Evropě může strmě vzrůst, pokud si automobilky lobbingem za emise pod sebou nepodříznou větev
Nové modely cenově dostupných rodinných elektromobilů, a zejména těch vyrobených v Evropské unii, se v Evropě v posledních letech sháněly jen těžko. V roce 2022 a 2023 nebyl v sedmadvacítce uveden na trh žádný model za méně než 25 tisíc eur (zhruba 630 tisíc korun), uvedla nezisková organizace Transport & Environment (T&E). Situace se změnila teprve nedávno, kdy se objevilo několik nových vozů, Fiat Grande Panda, Citroën ë-C3, Hyundai Inster a nejnověji Dacia Spring a Renault 5. Najednou mají zákazníci na výběr.
Není to náhoda. Přísnější emisní cíle začínají v Evropské unii platit od 1. ledna. Aby je splnily, musí automobilky od Nového roku prodat více elektromobilů, jinak jim hrozí vysoké pokuty. Zatímco autoprůmysl a také politici, včetně těch českých, na Brusel naléhají, aby pravidla zmírnil, ekologičtí aktivisté vyzývají Evropskou komisi, aby ze svých nároků neslevila.
S klesající poptávkou se potýkají výrobci automobilů po celém světě, ať už jde o vozy poháněné spalovacím motorem, nebo bateriemi. S nižšími zisky navíc bojují v těžké době, kdy se odvětví snaží najít peníze na nákladný přechod na elektromobily.
Pokud jde o prodeje elektromobilů, v celosvětovém měřítku byl rok 2024 rekordní, zejména díky mimořádnému růstu čínského průmyslu. Trh v Evropě však prošel zpomalením. Na 18 největších západoevropských a severoevropských trzích (včetně Británie a Norska) klesly prodeje o 1,4 procenta, odhaduje berlínský analytik Matthias Schmidt.
Evropa bojuje s nezájmem o elektrovozy
Klíčovou roli v poklesu zájmu o eletromobily sehrálo zrušení štědrých dotací na nová auta tohoto typu v Německu, které je největším trhem e-vozů na kontinentu. Konec pobídek ve výši 5000 eur (asi 125 tisíc korun) na každý vůz byl pro spotřebitele obtížným soustem, poznamenal analytik Will Roberts z poradenské společnosti Rho Motion. Zmatky v německé politice navíc podle něj přispěly k tomu, že neexistovala „politická nebo společenská motivace“ ke zvrácení tohoto rozhodnutí. Také ve Francii klesl prodej elektromobilů, čemuž pravděpodobně nepomohla ani politická nejistota v této zemi.
Některé automobilky si ale vedly lépe než jiné, připomíná analytik Matthias Schmidt. Zatímco například Ford má problémy s prodejem svých elektrických modelů, jež vyrábí v Kolíně nad Rýnem, BMW a Stellantis už dříve uvedly, že splnění zpřísněných emisních cílů pro ně není problém. Tesla a Polestar, které vyrábějí pouze elektrické vozy, a Volvo, jemuž se daří rychle transformovat, tyto cíle už dalece předstihly. A to znamená, že mohou prodávat takzvané emisní kredity svým konkurentům.
Pokles prodejů elektromobilů v Evropské unii znepokojil také politiky – automobilky tvrdí, že právě emisní ambice způsobují problémy, které vedou až k ukončování výroby. Volkswagen vyvolal v Německu šok svým plánem na uzavření tří továren, od čehož nakonec po dohodě s odboráři upustil. Ford v Evropě ruší až 4000 pracovních míst, Stellantis opakovaně zastavil montážní operace ve svém hlavním závodě v italském Mirafiori a oznámil uzavření závodu na výrobu dodávek v britském Lutonu.
VIDEO: Situace je vážná. Propustí se tisíce pracovníků v českém autoprůmyslu, řekl Zdeněk Petzl pořadu FLOW
FLOW: Situace je vážná. Propustí se tisíce pracovníků v českém autoprůmyslu, říká Zdeněk Petzl • e15
V Británii se výrobcům automobilů podařilo přimět vládu, aby zmírnila pravidla, která pod hrozbou vysokých pokut nutí firmy prodávat každý rok více elektromobilů. Nyní toho chce dosáhnout i autoprůmysl za Lamanšským průlivem. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) již dříve vyzvalo Evropskou komisi, aby do konce roku 2024 vydala „jasné politické prohlášení“, v němž se zaváže ke zmírnění emisních pravidel s cílem zachovat pracovní místa.
Existují náznaky, že evropští představitelé změní svůj přístup a budou k autoprůmyslu vstřícnější. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová má v lednu zahájit „strategický dialog“ o budoucnosti evropských automobilek. Italská premiéra Giorgia Meloniová a český premiér Petr Fiala vedou kampaň za uvolnění přísných emisních pravidel. Německý kancléř Olaf Scholz rovněž naznačil ochotu zmírnit pokuty. V únoru se ale po rozpadu trojkoalice uchází o znovuzvolení a podle předvolebních průzkumů pravděpodobně neuspěje.
Generální ředitelka ACEA Sigrid de Vriesová vyzvala EU, aby uznala, že její regulace přechod na elektromobilitu „spíše zdrží, než aby ho podpořila“ a poškozuje evropský průmysl. ACEA doufá ve změny, které by například umožnily výrobcům dohnat nesplněné cíle vyšším prodejem elektromobilů v pozdějších letech. Další možností je období postupného zavádění pravidel, které by výrobce nenutilo dosáhnout přísných cílů hned v prvním roce.
Luca de Meo, ředitel automobilky Renault, nedávno uvedl, že pokud se situace nezmění, hrozí, že odvětví přijde až o 16 miliard eur, tedy v přepočtu zhruba 400 miliard korun. Pokuty za nedodržení limitů by se měly vypočítávat jako 95 eur za každý gram nad limitem u každého prodaného vozu.
Částka 16 miliard eur je však sporná. Šéf neziskové organizace Transport & Environment (T&E) Lucien Mathieu oponuje, že vychází z prodejů v roce 2024, tedy před uvedením nových modelů. Je to „jako posuzovat výkon sportovce na základě jeho tréninku v předchozím roce,“ řekl. De Vriesová z Evropského sdružení výrobců automobilů připustila, že suma 16 miliard eur je spíš ilustrací velikosti změny, kterou je třeba „nějak strávit“, než skutečným odhadem následků nových pravidel.
Počet nových elektromobilů roste
Před pěti lety list The Guardian napsal, že v roce 2020 se elektromobily stanou mainstreamem, protože začala platit první fáze pětiletých unijních pravidel. Podle údajů společnosti Marklines se počet elektrických modelů uvedených na trh v roce 2020 zdvojnásobil na 19 novinek a prodeje prudce vzrostly. Něco podobného se stalo i v právě uplynulém roce. V roce 2023 bylo na trh uvedeno 26 elektrických modelů, o rok později už jich bylo 45 a dalších nejméně 35 se má začít prodávat v roce 2025.
Analytik Will Roberts z poradenské společnosti Rho Motion je přesvědčený, že automobilky uvádění nových modelů na trh mohly naschvál zdržovat. „Pokud můžete prodej elektromobilu odložit na rok 2025, pomůže vám to vyhnout se pokutám,” vysvětlil souvislost odkladu se zavedením nových emisních pravidel od ledna. S tím souhlasí i Lucien Mathieu a dodává, že se tato strategie týká i cenově dostupnějších modelů: „Proč by je prodávaly letos, když je budou potřebovat příští rok?“
Z tohoto důvodu většina analytiků, jež The Guardian oslovil, očekává, že v roce 2025 dojde k prudkému nárůstu prodeje elektromobilů v celé Evropě – a rok 2024 tak zůstane jen malým výkyvem před zrychlením přechodu na elektromobilitu. Někteří experti a klimatičtí aktivisté se ale obávají lobbování za zmírnění emisních pravidel. Podle nich by evropský průmysl mohlo dlouhodobě poškodit a jen posílit čínskou konkurenci.
Jak píše britský list, pokaždé, když evropské automobilky klopýtnou, udělají ty čínské v čele s BYD další krok vpřed. A evropská cla na čínské automobily mezi 21 až 38,1 procenta firmám z asijské velmoci v získávání zákazníků v celé Evropě sotva zabrání. „Oslabení emisních cílů průmyslu rozhodně nepomůže, protože bude dále zaostávat za Číňany,“ myslí si Mathieu. Podle něj by zmírnění jen “rozvinulo červený koberec pro čínské výrobce”.
