Prosincová inflace otvírá cestu ke snížení sazeb

V prosinci loňského roku dosáhla meziroční inflace v české ekonomice 3,0 procenta. Celkově tak sice dosáhla horní hranice tolerančního pásma kolem inflačního cíle, což si vyžaduje zvýšenou obezřetnost ze strany ČNB, na straně druhé byl ale její meziroční vývoj ovlivněn poklesem cen z prosince 2023 (srovnávací základnou), a především se očekávala znatelně vyšší hodnota (3,3 procenta). Proto se již dá mluvit o relativně významném překvapení, které má potenciál ovlivnit rozhodování ČNB na příštím zasedání.

ČNB zasedá 6. února a rozhodovat se bude pravděpodobně mezi stabilitou sazeb a jejich poklesem o 25 bazických bodů. A nečekaně nízká hodnota prosincové inflace (oproti očekáváním) významně zvyšuje možnost snížení sazeb. Rozhodující faktor to ale není, tím bude pravděpodobně až předběžný odhad lednové inflace, který vyjde jen krátce před měnověpolitickým jednáním. Vliv budou mít pravděpodobně ale i další data a události (například první kroky Donalda Trumpa ve funkci, vývoj kurzu koruny, předběžný odhad HDP za čtvrté čtvrtletí apod.).

Střednědobě se toho ale s prosincovými daty až tolik nezměnilo. Domácí část inflace zůstává zvýšená, když ji táhne vývoj na trhu práce a silná poptávka domácností. To je nejlépe vidět na vývoji cen v sektoru služeb, kde je inflace stále na pěti procentech. Navíc zlepšený makrovývoj v Česku kladně ovlivňuje i inflační tlaky v některých dalších odvětvích (například stavebnictví). Opačným směrem působí vývoj v Německu, odkud si dovážíme protiinflační tlaky. Celkově tak i nadále s kolegy v České spořitelně čekáme, že letos sníží ČNB sazby třikrát s hladinou repo sazby na 3,25 procenta pro konec letošního roku.