Prudký vzestup soukromých tryskáčů zdvojnásobil jejich emise do ovzduší. Létá se i 50 kilometrů

Že letí soukromé tryskáče v opačném kurzu než snahy o snižování emisí skleníkových plynů, je po dekády zřejmé. Zlomem v míře, v jaké motory těchto letounů vypouštějí do atmosféry nejen oxid uhličitý, však byla pandemie covid-19. Mnohé byznysmeny a politiky donutila poprvé usednout na palubu soukromých tryskáčů, případně je používat výrazně častěji. Výsledkem je, že objem takto vytvářených emisí CO2 vzrostl mezi lety 2019 a 2023 téměř o polovinu. Ve velkém ale „přispělo“ i fotbalové mistrovství světa v Kataru nebo ekonomické a –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paradoxně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ klimatické summity. O moc lépe si nejspíš nepovede ani právě probíhající konference OSN o změně klimatu v Baku.

K varujícím výsledkům došel tým vědců, který zkoumal data sesbíraná mezi lety 2019 a 2023 z celkem 18,6 milionu letů 26 tisíc registrovaných soukromých tryskáčů. Studii, jež tak zachytila velkou většinu letů v tomto segmentu, vypracoval tým Stefana Gösslinga, profesora zabývajícího se výzkumem cestovního ruchu na Linného univerzitě ve Švédsku. Na začátku listopadu vyšla v časopise Communications Earth & Environment, který patří do portfolia prestižního vědeckého týdeníku Nature.

Výzkum tak mimo jiné potvrdil, že tvrzení provozovatelů private jetů o boomu tohoto typu dopravy nejsou jen marketingové výkřiky, ale realita, což ostatně potvrzuje i řada statistik z provozu. Soukromí, pohodlí a personalizovaný servis jsou lákadla, kterých se pasažéři nechtějí vzdát. Privátních letů tak ve světě dál přibývá. Loni jich bylo 5,1 milionu, o patnáct procent víc než v roce 2019, uvádí poradenská společnost WingX.

Vezmete mě do Benešova?

Důsledky jsou zřejmé. Jen v loňském roce vypustily motory těchto letadel 15,6 milionu tun CO₂, tedy o 46 procent více oproti roku 2019. To jsou jen necelá dvě procenta veškerých emisí, které produkuje civilní letectví, převážně běžná letecká doprava. „Emise by byly ještě dvakrát až třikrát vyšší, kdyby se vedle CO₂ započítávala i produkce dalších skleníkových plynů,“ citují Financial Times Felixe Creutziga z berlínského výzkumného institutu Mercator.

Jen fotbalové mistrovství světa před dvěma lety přitáhlo na katarská letiště 1846 soukromých letů, loňské Světové ekonomické fórum ve Švýcarsku pak 660 a klimatická konference COP28 ve Spojených arabských emirátech 291. Malí špindírové v oblacích tak vyprodukovali více než pětisetnásobek objemu CO₂, který v průměru připadá na jednoho člověka, spočítali vědci s odkazem na data Světové banky.

„Soukromá letadla se v mnoha případech používají jako taxíky, bez ohledu na klimatické důsledky. Širší populace nebude akceptovat, proč by měla snižovat emise, když nejvyšší vrstva společnosti není v tomto smyslu regulována nebo nepůjde příkladem,“ míní vedoucí aktuálně publikované studie Stefan Gössling. Ta mimo jiné zjistila, že téměř polovina z 18,6 milionu sledovaných letů byla kratší než 500 km a 900 000 cest lze s cílem vzdáleným do 50 km opravdu považovat za letecká „taxi“.

Třicátníci v oblacích

Lety tryskáčem nicméně přestávají být výsadou jen těch nejmajetnějších. Například i díky aplikacím, jejichž prostřednictvím lze zakoupit letenky za zlomek běžné ceny. Zpravidla se jedná o různé přelety mezi jednotlivými letišti, při kterých by jinak byla letadla nevytížená. Takovou aplikaci provozuje i český provozovatel soukromých letů Aeropartner. „Díky ní se nám snížil podíl neprodaných letů z třiceti procent na dvanáct v sezonních špičkách, a to je citelné zlepšení,“ říká majitel firmy Richard Santus.

Richard Santus, majitel soukromé letecké společnosti Aeropartner, na Letišti Václava Havla.|Michael Tomeš

Nejen že soukromých letů přibývá, mění se i jejich pasažéři. „Mladí, a to je asi největší změna, si soukromý tryskáč dopřávají mnohem častěji. Je to znak dnešní doby, jsou schopní velmi rychle zbohatnout. Ti starší třicet let budovali továrny a teprve potom, když už to bylo kvůli času nevyhnutelné, osedlali soukromé letadlo, často s velkým sebezapřením,“ popsal Santus v srpnovém rozhovoru pro e15.

Čistší benzín, nebo vyšší zdanění

Částečnou odpovědí leteckého světa na globální snahu o snižování emisí je tlak na častější využívání takzvaného udržitelného paliva. Financial Times uvádějí jako příklad charterového dopravce Victor z Abú Dhabí, u kterého si dosud mělo dobrovolně připlatit tisíc liber za čistší palivo přes pět set klientů.

Některé environmentální organizace také namítají, že palivo používané v soukromém letectví je málokdy zdaněné, a proto právě v této oblasti vidí prostor, jak boom tryskáčů brzdit. Podobným směrem se vydala Velká Británie, když zvýšila daň z letecké přepravy. Zatímco u běžné dopravy se změna, která začne platit od dubna 2026, projeví jen nepatrně a daň zvýší jen o dvě libry na osm (v přepočtu 240 korun), u soukromých letů největšími soukromými tryskáči do kapacity 19 pasažérů vzroste o polovinu – na 1141 liber (34 500 korun) na osobu. Gössling vidí další možné řešení také ve zdražení letištních poplatků, například za přistání takových strojů.