Průměrná mzda se drží nad 45 tisíci, nejméně rostly mzdy ve veřejné správě

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Ve 3. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná nominální mzda o 7 procent na 45 412 korun. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 4,6 procenta. Mediánová mzda dosáhla v tomto čtvrtletí 40 482 korun,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,9 procenta. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 procenta. Objem mezd se zvýšil o 7,2 procenta, počet zaměstnanců vzrostl o 0,2 procenta.

Nejvíc rostly mzdy v nemovitostech

Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44 332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.

Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82 175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70 450 korun, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66 584 korun. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.

Nejméně vydělávají lidé ve službách

Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28 200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32 839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 korun.

Stoupl rovněž medián, tedy střední hodnota mezd. Ve třetím čtvrtletí činil 40 482 korun, což bylo meziročně o 6,6 procenta více. U mužů dosáhl 42 893 korun, u žen byl 37 824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 349 korun a 77 014 korun.

V jednotlivých krajích rostly mzdy nominálně v rozmezí od šesti procent do 7,7 procenta. Praha, kde mzdový růst býval tradičně nejpomalejší, byla tentokrát průměrným regionem s meziročním nárůstem sedm procent. Nejvyšší nominální růst o 7,7 procenta zaznamenal tentokrát Pardubický kraj, následovaly Jihomoravský kraj s 7,2 procenta a Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde mzdy shodně stouply o 7,1 procenta. Nejnižší mzdový nárůst, shodně šest procent, evidovaly Kraj Vysočina a Plzeňský kraj.

Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55 854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45 600 korun a Jihomoravský kraj se 44 800 korun. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39 165 korun. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40 000 korunami není.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů.

„Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022–2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018,“ uvedli statistici v analýze.

Růst mezd je dobrý pro ekonomiku

Meziroční reálný růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí o 4,6 procenta je dobrá zpráva pro ekonomiku, protože vyšší mzdy se promítnou ve spotřebě domácností, která aktuálně táhne české hospodářství. Shodují se na tom analytici. Zároveň ale upozorňují, že mzdy ještě nevyrovnaly propad z doby pandemie covidu-19 a aktuální kupní síla domácností odpovídá třetímu čtvrtletí 2018. Růst mezd by také podle analytiků mohl vést Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby přerušila snižování úrokových sazeb.