Rakety, drony, rušičky a bitevní lodě. EU má plán, jak ve vyzbrojování dohnat USA
Dohody o prvních projektech z celkem čtyř oblastí koncem listopadu podepsali ministři obrany EU na jednání řídicího výboru Evropské obranné agentury (EDA). Týkají se protivzdušné a protiraketové obrany, samonaváděcích útočných dronů, elektronického boje a nového evropského bitevního plavidla. S výjimkou poslední oblasti se Česko do všech ostatních zapojí. Je to zároveň příležitost pro české firmy.
Na ruské rakety není EU připravena
„Velké zakázky s dlouhodobě garantovanými smlouvami, na nichž je shoda více států, je přesně to, co evropský obranný průmysl potřebuje,“ řekl v rozhovoru pro e15 ředitel EDA Jiří Šedivý. Agentura má za úkol rozvoj vojenských schopností EU, včetně posilování její průmyslové a technologické základny nebo právě zlepšení evropské spolupráce ve vyzbrojování. Nakupuje také za stovky milionů eur dělostřelecké náboje pro Ukrajinu.
„Nejdůležitější je začít definicí cílů. Stanovit si, jaké máme ambice, čeho hodláme dosáhnout, jak velké chceme mít vyzbrojovací projekty, které by posilovaly evropský pilíř kolektivní obrany NATO, a čeho by se týkaly,“ dodal Šedivý. Počáteční politické rozhodnutí je důležitým signálem pro podniky, které se podle počtu zapojených zemí připraví na takzvanou agregovanou poptávku.
VIDEO: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, říká miliardář Dědek pro FLOW
FLOW: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, říká miliardář Dědek • e15
Nutnost rychlejší reakce na ruskou hrozbu zdůrazňují všichni evropští představitelé NATO. „Evropa musí více riskovat, více investovat, být rychlejší a omezit byrokracii, aby uspěla v novém globálním závodě ve zbrojení,“ prohlásil velitel spojeneckých sil NATO pro transformaci, francouzský admirál Pierre Vandier. Přestože země EU pracují na zvýšení zbrojní výroby, mimo jiné v oblasti velkorážové munice, nadále podle Vandiera výrazně zaostávají za Ruskem.
První konkrétní kroky vítají i české firmy. „Všechny oblasti, na nichž se dohodli evropští ministři obrany, dávají smysl. Na útoky raket a řízených střel není Evropa připravena. To je priorita,“ uvedl šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek. A potvrdil, že na velkých nadnárodních projektech musí být nejprve politická shoda. „Je dobře, že jsou na stole,“ ocenil.
Z Česka se do budování evropského protiraketového štítu může zapojit například výrobce pasivních sledovacích systémů Era a producenti radarové techniky Retia a Eldis. První ze zmíněných firem patří Omnipolu, druhé dvě skupině CSG Michala Strnada.
Útočný dron je i elektronický bojovník
Útočný dron firmy UAC|
V oblasti elektronického boje včetně zařízení na rušení navigačních systémů či radiového a datového přenosu pak vyniká společnost JISR Institute nebo česko-ukrajinská UAC zaměřená na drony pro čistě vojenské účely. Nejznámějším českým výrobcem dronů je firma Primoco UAV, její bezpilotní prostředky jsou ale určeny především pro ochranu hranic nebo monitoring ropovodů a plynovodů. „U útočných dronů je kromě ničivého potenciálu klíčové, aby dokázaly eliminovat protivníkovy rušičky a zároveň zarušily jeho signály,“ vysvětlil Hynek.
UAC, která dodává drony ukrajinské armádě, nyní intenzivně pracuje právě na sebevražedném útočném dronu. Bude možné ho vybavit takzvanou kumulativní hlavicí prorážející pancíře tanků nebo lodí o tloušťce až 400 milimetrů, a to v kombinaci s termobarickou neboli vakuovou náloží likvidující zejména živou sílu.
„Výjimečná schopnost našich dronů spočívá v odolnosti proti prostředkům radioelektronického boje. Rusové jsou v této oblasti velmi dobří, což ukazuje právě současný konflikt. Ukrajinci jsou nuceni se ruským schopnostem vyrovnávat, “ řekl Pavel Bulant z vedení UAC. Zdůraznil, že firma má neustálou zpětnou vazbu od ukrajinské armády, jejíž poznatky a požadavky přenáší do výroby. „Drony nepřetržitě inovujeme podle aktuálního vývoje na bojišti,“ podotkl Bulant.
V protiraketové obraně vede Německo
Do nejdůležitějšího projektu, kterým je protivzdušná a protiraketová obrana, je spolu s Českem aktuálně zapojeno osmnáct států. Na základě listopadové dohody ministrů obrany EU se mají přidat další. Cílem European Sky Shield Initiative (ESSI) je odhalování a ničení nepřátelských letadel, a především střel dalekého dosahu včetně mezikontinentálních, které létají mimo zemskou atmosféru.
Klíčovými prvky „evropského štítu“ s rozpětím od meziplanetárního prostoru po střední a krátké vzdálenosti budou systémy Arrow 3 z Izraele, Patriot ze Spojených států a IRIS-T z Německa. Investice dosáhnou miliard eur. Česká republika žádnou vlastní ochranu proti balistickým raketám nemá. Od iniciativy si slibuje také úsporu nákladů.
Systém Arrow 3|
S návrhem na vybudování štítu proti nebezpečí, které představují například ruské střely Iskander nebo Sarmat s dosahem stovek až tisíců kilometrů, přišlo Německo. Jeho armáda bude prvním zahraničním operátorem izraelského zařízení Arrow 3. Koupí tři baterie, z nichž každá pojme šest raket. Evropští členové NATO se až doposud spoléhaly na kapacity USA v podobě několika výkonných radarových senzorů a přítomnosti amerických plavidel se střelami dalekého dosahu.
Německo chce izraelské střely plně operačně nasadit a integrovat do ochranného štítu už příští rok. Systém Arrow 3 vyrábí firma Israel Aerospace Industries, vyvinula ho ve spolupráci s izraelskou protiraketovou agenturou a agenturou protiraketové obrany USA. Dokáže ničit balistické střely včetně zbraní hromadného ničení v počáteční fázi letu, pracuje v automatizovaném a částečně autonomním režimu.
„Tento systém připraví německou protivzdušnou obranu na budoucnost,“ prohlásil už dříve německý ministr obrany Boris Pistorius. Každodenní útoky Ruska na Ukrajinu podle něj ukazují, jak důležitá taková obrana je.
Česko pokryje jen střední vzdálenosti
Zapojení Česka do projektu ESSI je pro zemi životně důležité. Česká armáda je nyní vyzbrojena protiletadlovými raketovými systémy KUB, přezdívanými Tři prsty smrti. Byly zastaralé už v osmdesátých letech a předpokládalo se, že je nahradí novější zařízení. KUB zasahují cíle v malých a středních výškách do sedmi tisíc metrů, původně byly určeny k podpoře postupujících mechanizovaných jednotek.
Za minulé vlády objednalo ministerstvo obrany čtyři baterie moderních protiraketových kompletů Spyder z Izraele. Ty mají společně s izraelskými 3D radary z konceptu Iron Dome pokrýt krátké a střední vzdálenosti do výšky 25 tisíc metrů.
Naposledy měla účinnou protivzdušnou obranu bývalá ČSSR a po listopadu 1989 několik let ČSFR a samostatná ČR. Zajišťoval ji ruský systém S-300, který po rozdělení federace získalo Slovensko. Až do roku 1995 pak byly na základně nad Dobříší zvané Klondajk umístěny střely dalekého dosahu S-200. Následně tam zůstaly jen S-75 Dvina a S-125 Něva se středním a krátkým dosahem. Na přelomu let 2001 až 2002 vojsko základnu zrušilo a opustilo.
