Rozdíly ve mzdách má srovnat evropská směrnice. Firmy může vyjít draho, půjde ale obejít

Nejpozději v červnu 2026 vstoupí do české legislativy nová směrnice Evropské unie o transparentním odměňování zaměstnanců. Ta má zajistit mimo jiné rovné mzdové podmínky mužů a žen nebo povinnost zaměstnavatele sdělovat uchazečům o zaměstnání nástupní mzdu už při pohovoru. Míra nerovnosti mezd se však mezi jednotlivými obory liší. Firmy s vysokými rozdíly v odměnách může jejich dorovnání vyjít i na miliony korun.

V Česku jsou rozdíly v odměňování mužů a žen značné, a navíc se meziročně zvětšují. Podle dat Eurostatu dostávaly české ženy v roce 2021 průměrně za hodinu práce o 15 procent nižší ohodnocení než muži. V roce 2022 to už bylo téměř 18 procent, což činilo v rámci Evropské unie třetí nejvyšší rozdíl.

Větší platové rozdíly mezi pohlavími jsou už pouze v Estonsku a Rakousku. Celoevropský průměr je necelých 13 procent. „Je však důležité si uvědomit, že tato čísla udávají celkový rozdíl v odměňování žen a mužů. Nesrovnávají se tím žádné konkrétní pozice a spíše to odráží fakt, že ve vyšších pozicích jsou v Česku spíše muži,“ říká advokátka Jana Černá z Deloitte Legal.

Mezi firmami ale v míře nerovnosti mezd panují rozdíly, zejména mezi těmi, které podnikají v oblasti výroby, a těmi, které se zaměřují na kancelářskou práci. „Ve výrobě mnohem častěji vidíme jasně vymezené pozice, respektive úrovně pozic se stejným odměňováním. Svou roli určitě hrají i odbory, které výrobní firmy velmi často mají a které rozdíly hlídají. V případě kancelářských pracovních pozic se mnohem hůře odhaduje hodnota dané práce,“ vysvětluje Černá.

Co zaměstnanec, to pracovní pozice

S nástupem platnosti směrnice bude v první řadě pro zaměstnavatele nutné vypočítat, jak skutečně své zaměstnance odměňuje, a to včetně všech benefitů a věcí obdržených v souvislosti s prací. „V druhém kroku bude potřeba správné vymezení pracovních pozic, aby firmy věděly, co je práce stejné hodnoty,“ doplňuje Černá.

Novou směrnici by však za určitých podmínek bylo možné „obejít“, ani to by však nebylo bez úsilí. „Samozřejmě by šlo pro každého zaměstnance vytvořit samostatnou pracovní pozici, tu by pak s jinými nebylo potřeba porovnávat a vypořádávat se s rozdílem ve mzdách. Ale myslím, že by pak mohlo být těžké prokázat, jestli žádné z těch pozic nemají stejnou hodnotu. Navíc by to bylo složité administrativně,“ upozorňuje Černá.

Přípravy ve firmách

Na nové podmínky odměňování se však zatím nezačalo připravovat 78 procent firem, 94 procent jich ani neví, na kolik je implementace nové směrnice vyjde, vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte. Ty, které o směrnici vědí, jsou naopak relativně dobře připravené. Například operátor T-Mobile se již na zavedení nové směrnice začal chystat s předstihem. „Report máme nachystaný, aktuálně obsahuje zhruba 85 procent potřebných dat pro výpočet rozdílu. Zbylá data budeme letos dotahovat z ostatních systémů, ale příprava je v plném proudu,“ říká personální ředitelka společnosti Jitka Adámková s tím, že na kalkulaci výdajů spojených se směrnicí firma zatím pracuje.

Přípravy zahájila i společnost SIKO Koupelny. „Skrze nedávno vzniklou Comp&Ben asociaci vedeme společně s dalšími firmami a ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) jednání o finálním znění směrnice,“ uvádí vedoucí oddělení HR společnosti Ondřej Rak. Podle MPSV by měla být komplexní transpoziční legislativní úprava předložena do mezirezortního připomínkového řízení letos v létě. „Za SIKO mohu prohlásit, že jsme na předpokládané znění připraveni velmi dobře. U společností našeho typu a velikosti, které se nacházejí na začátku této cesty, lze odhadnout náklady na tuto agendu v řádu nižších statisíců korun,“ doplňuje Rak.

Na zpracování požadavků, které budou z nové směrnice vycházet, pracuje i Česká spořitelna. „Analyzujeme data, čistíme strukturu jednotlivých pracovních pozic a dorovnáváme zřejmé pay gapy (nerovnosti ve mzdách). Rozdíly odstraňujeme průběžně, a to již dva roky,“ uvedla specialistka odměňování společnosti Lenka Krtičková.

Jako první se novinka dotkne největších firem s více než 250 zaměstnanci. Ty budou muset poprvé reportovat výsledky v červnu 2027 a povinnost pro ně bude platit každoročně. Stejné datum platí i pro společnosti, které mají mezi 150 a 249 zaměstnanci, podávat zprávu však budou muset pouze jednou za tři roky. V červnu 2031 se pak povinnost rozšíří i na podniky se 100 až 149 zaměstnanci, které budou muset taktéž reportovat každé tři roky. Pro firmy do 100 zaměstnanců zůstává implementace směrnice na dobrovolné bázi.