Sdílení příjmů manželů pro důchod: Podmínky a koho se má novinka týkat

Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši příjmů a získané době pojištění, přičemž v budoucnu bude možné, aby se manželé o své příjmy pro důchodové účely podělili rovným dílem. Důchodová reforma totiž mimo jiné zavádí možnost sdílení vyměřovacích základů.

V případě úspěšného celého legislativního procesu důchodové reformy budou moci manželé sdílet roční vyměřovací základ, účinnost tohoto opatření je naplánovaná od roku 2027. 

V praxi by to znamenalo, že novinka bude dostupná pro všechna manželství či partnerství, kdy tyto páry nebudou mít do konce roku 2026 přiznaný starobní důchod.

Opatření může být výhodné zejména pro manželské páry s velmi odlišnými příjmy nebo pro manželské páry, kde každý hospodaří v podstatě samostatně.

Pokud jsou manželé podobného věku a mají přibližně stejné příjmy, tak by případné sdílení ročních vyměřovacích základů mělo minimální důchodový vliv. V případě že ale například žena významnou část života pečovala o děti a pak ovdoví, bude mít díky předchozí dohodě s manželem vyšší důchod.

Jak bude sdílení vyměřovacích základů fungovat?

Základním vstupním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2024. Při sdílení ročního vyměřovacího základu by se za daný rok rozhodné příjmy manželů sečetly a následně vydělily dvěma. Manžel s vyššími příjmy by tímto opatřením měl v budoucnu nižší důchod a manžel s nižšími příjmy by měl vyšší důchod.

Podmínky dohody o sdíleném vyměřovacím základu

• musí být uzavřena mezi manžely, resp. registrovanými partnery;
• musí být uzavřena na předepsaném tiskopisu, podpisy musejí být úředně ověřeny (ověřit je může i OSSZ);
• musí být uzavřena kdykoliv v době trvání manželství a v této době musí být také doručena orgánu sociálního zabezpečení;
• musí být uzavřena nejpozději v den sepsání žádosti o starobní důchod tím z manželů, který si o tuto dávku žádá dříve.
• nebude platit u tzv. transformovaného starobního důchodu, tedy u přechodu z invalidního do starobního důchodu;
• není určeno nesezdaným či neregistrovaným párům, u nichž nevzniká společné jmění;
• sdílení se aktivuje vždy až od začátku následujícího kalendářního roku; 
• může trvat po celou dobu manželství nebo jen jeho část, dohoda o sdílení přestane platit při rozvodu nebo ukončení partnerství;
• nelze sdílet zpětně před reformou.

Případné zrušení dohody bude možné také prostřednictvím předepsaného tiskopisu. Potřeba bude opět ověřený podpis či podpisy a následné doručení sociální správě. Pro ukončení stačí i výpověď dohody ze strany jednoho manžela, případně se na tom mohou oba dohodnout. Ukončení nebude mít zpětnou účinnost, takže doby, které již byly sdíleny, zůstanou v platnosti.

Nutnost dlouhodobého sdílení

Vzhledem k tomu, že při výpočtu starobního důchodu se hodnotí velmi dlouhé příjmové období, například v roce 2025 to je 39 let a v příštích letech to bude více, tak sdílení vyměřovacích základů manželů po krátké období ovlivní výše státních starobních důchodů výrazně méně, než by se na první pohled mohlo zdát.

Pro výraznější ovlivnění měsíčních částech starobního důchodu bude nutné sdílet roční vyměřovací základy dlouhodobě.

I termíny odchodu do starobního důchodu hrají roli

V praxi se liší termíny odchodu do starobního důchodu obou manželů, takže do rozhodování je vhodné zakalkulovat, jestli by se dříve nezačal pobírat důchod, který by byl díky sdílení nižší, než odpovídá skutečnosti nebo naopak, zdali by se nezačal pobírat dříve důchod, který by byl díky sdílení vyšší, než odpovídá skutečnosti. Rozhodně tedy nebude platit, že institut sdílení manželských vyměřovacích základů se musí rodině vyplatit.

Důchodoví výherci? OSVČ

Při výpočtu starobního důchodu se průměrná mzda za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ) redukuje. Do první redukční hranice se aktuálně započítává ze 100 procent (důchodová reforma počítá s postupným mírným snižováním) a ve druhé redukční hranici pouze z 26 procent. Napřílad při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 je první redukční hranice do 20 486 korun a druhá redukční hranice od 20 486 korun do 186 228 korun.

Sdílení ročních vyměřovacích základů s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu se tak vyplatí zejména manželským párům, kde má jeden z nich nízké příjmy a nevyužívá zápočet v první redukční hranici v plném rozsahu. V praxi se jedná zejména o osoby samostatně výdělečně činné.

Minimální záloha? 16 298 korun

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí vždy odvádět alespoň minimální zálohy na sociálním pojištění. V roce 2025 činí minimální záloha na sociálním pojištění 4 759 korun, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 16 298 korun, což je méně než zápočet v první redukční hranici. Platba sociálního pojištění v prvním pásmu paušální daně v roce 2025 činí 5 473 korun, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 18 744 korun. Co to v praxi znamená?

Pokud tedy jeden z manželů platí minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná nebo si plní daňové povinnosti v prvním pásmu paušální daně, potom je dle aktuálních údajů pro důchodové účely výhodné sdílení ročního vyměřovacího základu obou manželů, neboť bude souhrnný rodinný důchod vyšší, než kdyby ke sdílení nedošlo.

VIDEO: Plat 25 tisíc hrubého. Vychovatelky odchází za lepším a ve školních družinách není místo pro nové děti v pořadu FLOW

FLOW: Plat 25 tisíc hrubého. Vychovatelky odchází za lepším a ve školních družinách není místo pro nové děti • e15