Senát podle očekávání schválil důchodovou reformu beze změn, proti bylo ANO

Senát ve středu večer schválil beze změn důchodovou reformu, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro odchod do penze postupně o dva roky na 67 let. Rozhodl tak podle očekávání přes výhrady opozice nebo odpor odborů. K nejspornějším pasážím novely o důchodovém pojištění patří koalicí prosazené omezení počtu pracovníků v rizikových profesích, kteří mají mít nárok na nekrácený předčasný důchod. Reformu nyní dostane k posouzení prezident Petr Pavel, který už předem ohlásil, že se pod ní podepíše. Schválení v Senátu kritizuje odborový svaz KOVO. Vyzval Pavla, aby reformu nepodepsal.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil reformu, kterou podpořilo 48 ze 66 přítomných senátorů, za „maximum kompromisu politického i společenského“. Podle ministra je nutností vyřešit to, že v příštích 15 letech se do důchodového věku dostane jeden milion lidí a že na jednoho penzistu by beze změn připadali jeden až dva lidé v aktivním pracovním věku. Proti reformě byli jen senátoři z klubu ANO a Daniela Kovářová (nezávislá).

Debata senátorů o reformě trvala zhruba šest hodin, vystoupily v ní tři desítky senátorů, někteří opakovaně. Předchozí závěrečné schvalování reformy Sněmovnou se protáhlo na čtyři jednací dny, přičemž debata vyplnila celkem asi 15,5 hodiny jednacího času.

Reforma je podle vládní koalice nutná z ekonomických důvodů, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručeny důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. Deficit systému důchodového pojištění loni dosáhl rekordních 72,8 miliardy korun. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), v loňských částkách tedy kolem 350 miliard korun. Po schváleném zpřísnění pravidel pro předčasné penze, zpomalení valorizací a po reformě by se schodek mohl pohybovat kolem 1,5 procenta.

Koalice ve vládní novele omezila ze 125.000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Nadále se má týkat zhruba 12.000 lidí v nejrizikovější čtvrté kategorii. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Zhruba 112.000 pracovníků ze třetí kategorie, kteří jsou vystaveni nadměrné fyzické zátěži, vibracím, velkému chladu či teplu, by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.

Senát v doprovodném usnesení konstatoval, že vyhodnocení a ohodnocení vybraných rizik ve třetí kategorii je v souvislosti s dřívějšími odchody do důchodů nedostatečně zohledněno. Vyzval vládu, aby koalice záměr povinného nadstandardního příspěvku zaměstnavatele pro tyto pracovníky realizovala a do konce letošního roku sdělila, zda se tak stane novelou nebo novým zákonem. Jurečka uvedl, že úprava bude předložena koaličními poslanci počátkem ledna, koncem ledna by mohla být Sněmovnou schválena a realizována bude od roku 2026.

Senátoři z klubu ANO kromě zachování hranice 65 let věku pro odchod do starobního důchodu navrhovali, aby reforma neomezovala okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. Připojili se i k návrhu pirátské senátorky Adély Šípové rozšířit okruh těchto pracovníků i na zdravotníky, slévače, svářeče či obráběče kovů, celkem na zhruba 450.000 lidí. Opoziční hnutí chce také zrušit snížení výpočtu nových penzí, zvyšovat penzi o polovinu růstu průměrné mzdy a všem důchodcům přidat 500 korun nad rámec zákonné valorizace. K neschválení reformy Senát vyzvala Českomoravská konfederace odborových svazů.

Odborový svaz KOVO společně s Průmyslovou aliancí odborových svazů kritizuje zejména schválené omezení počtu pracovníků v rizikových profesích, kteří mají mít nárok na nekrácený předčasný důchod. „Vůbec nerozumíme, proč je vládním politikům zatěžko nechat v zákoně tuto možnost pro větší počet zaměstnanců. O zdánlivě uspořené peníze pak stát přijde ve zdravotnictví a také třeba na sociálních dávkách,“ uvedl předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „Apelujeme na pana prezidenta Petra Pavla, aby potvrdil, že je hlava státu, nikoliv prodloužená ruka čtyřkoalice, a důchodovou ´reformu´ nestvrdil svým podpisem,“ dodal.

Vládní reforma počítá také se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy. Snížit se má výpočet nových penzí mezi lety 2026 ač 2035, započítat se v něm má menší část výdělku. ANO, které chce v případě volebního úspěchu za rok reformu zrušit, neprosadilo návrat původních pravidel běžných valorizací důchodů se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a pravidel mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek.

Poslanci s cílem zvýšit porodnost upravili v rámci reformy výchovné, které se má dál vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. Vládní reforma počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů v případě velkého rozdílu mezi jejich starobními penzemi.