Situace ve válce se zásadně mění, řekl Putin. Je to nebezpečný šílenec, prohlásil Zelenskyj

Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty, uvedl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s lídry Evropské unie prohlásil, že Putin je nebezpečný šílenec, který může Ukrajinu i po uzavřeni mírové dohody kdykoliv napadnout.

V přímém přenosu ruských televizí Putin nedokázal jednoznačně říci, kdy ruské síly vytlačí ukrajinské jednotky z části Kurské oblasti na západě země. Dotaz položila ruská občanka, která právě z této části Ruska uprchla poté, co do ní na počátku srpna vstoupila ukrajinská armáda.

„Nepochybuji o tom, že je (ukrajinské jednotky) vypudí, naši chlapci bojují každý den,“ řekl Putin. Připustil ovšem, že konkrétní datum říci nemůže.

Podle Kyjeva se v posledních dnech do bojů v Kurské oblasti výrazně zapojili vojáci ze Severní Koreje, kterých už tam desítky až stovky zemřely.

Putin ovšem ujišťoval, že hned po osvobození Kurské oblasti úřady obnoví v regionu infrastrukturu a opraví válkou způsobené škody.

Ruský prezident také slíbil, že dá do pořádku také všechny náležitosti ruských vojáků, kteří v Kurské oblasti bojují. Ti si prý totiž stěžují, že nemají stejné podmínky jako jejich kolegové, bojující přímo na Ukrajině. Nedostávají prý například stejně vysoké platy, ani odměny za zničenou nepřátelskou techniku.

Ukrajina se ruské agresi úspěšně brání už třetí rok, ale její jednotky na východě země v posledních měsících pod setrvalým ruským tlakem ustupují.

Putin před televizními kamerami opět chválil novou ruskou raketu středního doletu Orešnik, kterou ruská armáda minulý měsíc vystřelila na ukrajinské město Dnipro, a tím ji i vyzkoušela v boji. Na pochyby expertů ohledně kvalit nové ruské zbraně Putin odpověděl návrhem, ať západní oponenti vyberou libovolný objekt v Kyjevě, zajistí mu protiraketovou a protivzdušnou obranu a Rusko pak na tento objekt vystřelí orešnik – „uvidíme, co se stane“.

Ruský prezident rovněž ujišťoval, že Rusko udělá vše, aby zajistilo bezpečnost svého spojence Běloruska. Obrana Běloruska se stala důležitou součástí nové ruské jaderné doktríny. Ohrožení Běloruska bude Moskva podle Putina vnímat stejně jako analogické ohrožení samého Ruska.

Pro mír na Ukrajině potřebujeme jednotu USA a EU, řekl v Bruselu Zelenskyj

Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil ve čtvrtek v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru. Řada evropských lídrů se před začátkem jednání shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.

„Nyní potřebujeme posílit Ukrajinu, hlavní prioritou je rovněž ochrana našeho energetického sektoru a zdvojnásobení zbrojní výroby na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj ve společném vystoupení s Costou. Důležitá je rovněž urgentní pomoc ukrajinským dětem, podpora ukrajinského vzdělávacího systému, ale i budování krytů.

Situace na Ukrajině je prvním tématem, o kterém budou unijní vůdci dnes dopoledne diskutovat, při obědě je čeká strategická debata na téma EU ve světě, kde mají řešit mimo jiné budoucí vztahy s novou americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, která nastoupí 20. ledna. „Potřebujeme jednotu mezi USA a EU, abychom dosáhli míru,“ řekl k tomu prezident Zelenskyj.

Podle nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je potřeba debatovat o tom, jak Ukrajinu ještě více podpořit. „Jakýkoli tlak na brzká mírová vyjednávání (o Ukrajině) by ale mohl znamenat riziko špatné dohody (pro Kyjev),“ řekla Kallasová novinářům v Bruselu. Kromě diskuzí o tom, co může EU udělat pro Ukrajinu, by sedmadvacítka měla řešit i to, co může více udělat pro svou vlastní obranu, dodala.

Litevský prezident Gitanas Nauséda podotkl, že se šíří zvěsti o možném začátku mírových vyjednávání, o nichž evropští politici mluví zvláště v souvislosti s Trumpovým lednovým nástupem do funkce. Budoucí americký prezident hovoří o tom, že rychle přesvědčí obě strany k jednání a zajistí mír. „Podle mě je možná trochu brzy. Pokud bychom chtěli něčeho dosáhnout v této situaci, nebyl by to spravedlivý a udržitelný mír,“ řekl novinářům. Hovořil také o tom, že by unijní země měly zvýšit výdaje na svou vlastní obranu a odblokovat rozšíření fondu, z něhož společně hradí nákupy vojenského vybavení pro Kyjev.

Za prioritu označil pomoc Ukrajině také belgický premiér Alexander De Croo. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že EU dává jasně najevo, že „Ukrajina není sama“. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová vyzvala členské státy, aby v příštím roce ještě zvýšily svou podporu nejen Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii. „Pokud nepřidáme my, udělá to někdo jiný,“ prohlásila v narážce na ruské snahy zvrátit dosavadní prozápadní směřování posledních dvou zmíněných zemí.

Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala. Na jednání nakonec nebude francouzský prezident Emmanuel Macron, který odjel na ostrov Mayotte v Indickém oceánu. Ten před několika dny zasáhl cyklon Chido a vyžádal si několik desítek obětí. Macrona bude na summitu zastupovat německý kancléř Scholz.