Slováky straší daň z finančních transakcí. Posílí šedou zónu, varují experti
Daň z finančních transakcí začnou na Slovensku od 1. dubna 2025 platit podnikatelé i firmy. Z každé jedné platby odvedou 0,4 procenta, strop daně má činit 40 eur. Z každého výběru hotovosti z bankomatu pak odvedou 0,8 procenta (bez horního limitu) a každý rok také zaplatí dvě eura za používání platební karty.
Podle slovenského ministerstva financí by toto opatření mělo do státní pokladny jen za rok 2025 přinést přes 560 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 14,2 miliardy korun.
Živnostníci a malé firmy na Slovensku si také budou muset založit podnikatelský účet. Řada drobných podnikatelů si přitom i v Česku běžně vystačí jen s účtem osobním. Dani budou podléhat transakce jako třeba výplata mezd, platba faktur za energie nebo splátka úvěru.
Naopak jiné převody dostanou výjimku: platba přes Slovenskou poštu, platba daní a pojištění státu nebo převod mezi firemním a osobním účtem ve stejné bance. Ze zákona na poslední chvíli vypadla povinnost přijímat platby kartou pro všechny podnikatele s registrační pokladnou.
„Slovensko zavádí daň z transakce pro podnikatele, proti které se prakticky nelze bránit. Argument slovenského premiéra Fica je jasný: ukázat na bohatého nepřítele, tedy banky, popřípadě velké firmy, aby nemusel brát běžným lidem. Firmy ani banky nevolí, občané ano a jeho voliči většinou nejsou z řad podnikatelů,“ říká analytik Citfin Tomáš Volf.
„Slovenská vláda tedy zdaní každou bezhotovostní transakci (kromě zákonem daných výjimek, pozn. red.), což je velmi dobrý manévr, protože státní rozpočet dostane injekci a politicky to nebude stát téměř žádné body. Jak se na to budou tvářit zahraniční investoři, je jasné,“ podotýká Volf.
Podobná daň (ještě přísnější) teď funguje pouze v Maďarsku, a to od roku 2013. „A nemůžeme říct, že by to státnímu rozpočtu tamního premiéra Orbána nějak zvlášť pomohlo. Jen to znesnadní podnikání v zemi,“ dodává analytik.
Podobně mluví Vít Hradil, ekonom společnosti Cyrrus. “Jakoukoliv daň je nutné posuzovat optikou toho, na koho míří a co přesně mu znepříjemňuje. V tomto případě daň míří na všechny podnikatele a lze tedy předpokládat, že tito ji prostě přenesou na spotřebitele, protože nehrozí, že by tím snížili vlastní konkurenceschopnost. Je jim totiž jasné, že jejich konkurenti učiní totéž,” vysvětluje Hradil.
Daň bude podle Hradila zároveň podnikatele odrazovat od samotného používání bezhotovostních plateb a pokud se bude týkat i výběrů z bankomatů, pak i od nich.
„Vyhnout se jí tedy bude možné jedině kompletním vynecháním služeb bank, tedy fungováním v režimu cash only. Není těžké si domyslet, že tento režim je častější v šedé ekonomice, která tak tímto získá na atraktivitě. Dani se dále zřejmě bude možné vyhnout prováděním plateb mimo území Slovenska, čehož patrně využijí ti podnikatelé, kteří mají tu možnost,“ upozorňuje ekonom.
Jak upozornil web Peniaze.sk, z logiky vládou nastavených nařízení existují způsoby, jak slovenskou daň z bankovních transakcí obejít a ve výsledku zaplatit jen několik eur ročně (za držení platební karty).
Zejména malým živnostníkům se k tomu vyplatí zřídit si firemní i osobní účet u stejné banky. Daň se neplatí z příchozích plateb od klientů na firemní účet, z tohoto účtu je také vhodné platit výdaje spojené s podnikáním: tedy odvody na sociální a zdravotní pojištění a také daně. Následně si lze peníze převést na účet osobní, ze kterého může podnikatel hradit veškeré své osobní výdaje.
V Evropě žádná novinka, ale…
Myšlenka daně z finančních transakcí není nic nového, v Evropě ji během uplynulých let zavedlo hned několik zemí. Mezi nimi Francie, Itálie, Belgie nebo Švýcarsko. V minulosti daň z finančních transakcí zavedli také Švédové, po pár letech ji ale právě kvůli odlivu kapitálu ze země opět zrušili.
Od roku 2011 se také diskutuje o celoevropské dani, která by sjednotila daňové podmínky mezi jednotlivými státy a přilila peníze do unijního rozpočtu. Proti se však už dříve postavila většina států včetně Česka a také České národní banky.
Daň z finančních transakcích se však v těchto případech od plánované slovenské verze liší. Cílí totiž na obchodování s cennými papíry na burzách, tedy například na nákup akcií. Oproti tomu v Maďarsku a nově na také Slovensku se daň týká běžných bankovních operací.
„V České republice se nejspíš ničeho podobného nedočkáme. Jakkoli Fialova vláda provádí sociální politiku, je vnímaná spíše jako pravicová, a hlavně jejími voliči jsou i podnikatelé, takže politický účet za tuto daň by byl až příliš vysoký,“ domnívá se analytik Volf. „I když příští volby vyhraje Andrej Babiš, ani u něj se podobný krok neočekává, protože je stále především podnikatel,“ doplňuje.
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO