Směrem k opatrnosti. Nová data z domácí ekonomiky nahrávají přerušení poklesu sazeb ČNB
Příští čtvrtek je na programu letošní poslední zasedání tuzemské centrální banky, na kterém se bude bankovní rada rozhodovat o nastavení měnové politiky. Jedná se o zasedání, kde nebude k dispozici nová prognóza, nýbrž pouze bilance rizik té stávající zveřejněné začátkem listopadu na základě nově příchozích dat. Pojďme si je proto shrnout.
Meziroční dynamika nominálních mezd v letošním třetím čtvrtletí zrychlila na rovných sedm procent. Po očištění o vliv sezonnosti a růstu spotřebitelských cen se jednalo o již šestý mezičtvrtletní nárůst kupní síly průměrného výdělku v řadě. Tempo nárůstu reálných mezd je ovšem zatím spíše mírné, a tak se úrovňově průměrná reálná mzda zhruba shoduje s tou před šesti lety. I tak ale byly mzdy za třetí čtvrtletí ve srovnání s prognózou ČNB výrazně vyšší.
Centrální banka totiž počítala s růstem nominálních mezd o 6,1 procenta meziročně, tedy oproti skutečnosti s dynamikou o téměř procentní bod nižší. To platí i z pohledu odvětvové struktury. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích totiž mzdy meziročně vzrostly o silných 7,7 procenta, zatímco centrální banka předpokládala „pouze“ 6,8 procenta. Produktivita práce se současně zvýšila zhruba podle očekávání, a vývoj na trhu práce proto lze ve srovnání s prognózou ČNB celkově hodnotit jako proinflační překvapení.
Růst HDP pak ve třetím čtvrtletí dosáhl centrální bankou prognózovaných 1,3 procenta meziročně. Struktura tohoto růstu však vyznívá opět spíše proinflačně, když byla oproti předpokladům ČNB nižší dynamika fixních investic a naopak silnější spotřeba domácností. Od poslední prognózy ČNB zveřejněná měsíční inflační čísla dopadla téměř v souladu s předpoklady centrální banky. V říjnu inflace dosáhla predikovaných 2,8 procenta meziročně a v listopadu setrváním na stejné hodnotě o desetinu za jejím očekáváním zaostala, přičemž stejná odchylka nastala i u jádrové složky.
Predikci centrální banky pak v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí odpovídal i kurz koruny. V souhrnu proinflační data z domácí ekonomiky částečně kompenzuje vnější prostředí, kde v případě eurozóny finanční trhy v poslední době navýšily sázky na míru uvolnění měnové politiky ECB.
Nová data tedy celkově v kombinaci s posledními vyjádřeními členů bankovní rady, ve kterých je od listopadu patrný posun k větší opatrnosti, naznačují, že ČNB by na předvánočním zasedání mohla proces snižování měnověpolitických sazeb přerušit. Do nového roku bychom tak vstupovali s repo sazbou na nezměněných čtyřech procentech.
Autor je ekonom Komerční banky
