Sněmovní drama ve třech obrazech: Jak hnutí ANO sehrálo kus o šéfku sněmovny

Základem parlamentní práce opozice je být vidět. Opozice, která není vidět, nemusí sedět ve sněmovně, může se scházet třeba u Vejvodů na plzeň a bude jí to zhruba stejně platné. O to, aby byla opozice ve sněmovně vidět, se postarají média, pokud dostanou vhodně předžvýkaná témata. Aktuální divadelní kus pracovně nazvaný „pokus o odvolání předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové“ naplňuje všechny řečené předpoklady dokonale a je třeba uznat, že ho hnutí ANO hraje se slušně vystavěným dramaturgickým záměrem.

Má to všechno jakýsi procedurální rámec, první plán, který zde zmíníme prakticky jen proto, abychom si řekli, že jde o pouhou zástěrku, než půjdeme dál. Pekarová Adamová prý schůze řídí svévolně, porušuje jednací řád a upřednostňuje stranické zájmy před nestranným výkonem ústavní funkce. Fajn, hra je rozehrána.

I pokud jste opozice s poněkud hypertrofovaným sebevědomím, neškodí si před započetím kusu připomenout základní sněmovní reálie. Ty hovoří tak, že na odvolání šéfky sněmovny nemáte čísla, zatímco si velmi dobře dokážete spočítat, že koalice na odvetné opatření čísla má. Přesto se do hry pustíte, což nás vede k nutnému řetězci implikací, na jejichž konci se koalice nechá znervóznět a povyhrožuje vám tím, co na rozdíl od vás dokáže splnit. Nutnost tohoto implikačního řetězce nás pak vede k neodbytnému závěru, že s tímto vývojem v hnutí ANO počítali a doufali, že se najde hejl, který vám tento druhý plán umožní zahrát. A nezklamali se.

Sebevědomá koalice, která si je vědoma svých čísel, se zachová zhruba takto: Návrh na odvolání šéfky sněmovny nekomentuje nad rámec mávnutí rukou, sněmovní proceduru nechá odehrát právě tak rychle, aby i za příslušného žvanění do televizních kamer netrvala příliš dlouho, způsobila jen nezbytně nutné mediální škody a rychle dospěla k neúspěšnému hlasování. Stalo se co?

Stal se pravý opak, do hry se v úloze pomocného hejla vložil předseda KDU-ČSL Marek Výborný a zahrál přesně to, co hnutí ANO potřebovalo. „Pokud nám chtějí tímto způsobem ukazovat kolegové z hnutí ANO svaly, chci je upozornit, že sebou nenecháme mlátit o zeď. Nebudeme těmi, kdo zalezou do kouta,“ ukázal svaly a nechal se chytrou hrou hnutí ANO omlátit o zeď. Zmínil konkrétně odvetné opatření v možném odvolání místopředsedy Karla Havlíčka, a vhodně tak završil druhé divadelní dějství, které se jeho přičiněním z jednoaktovky stalo regulérním kusem: „Stojí v čele nějaké jejich pseudovlády, je namístě hledat kroky, jak dát na srozuměnou, že to není něco, co si dáme jako koalice líbit.“

Třetí dějství se odehraje ve čtvrtek. Pokud má koalice rozum, žádná odveta se konat nebude. Vedla by totiž k tomu, že bude (marketingově zcela správně a logicky) zneužita v kampani. V červnu už si nikdo nebude pamatovat, jak se celá věc zběhla, a nikdo nebude mít chuť poslouchat nějaká sáhodlouhá vysvětlení. Na TikToku zazní: Vy jste nám odvolali Havlíčka, cenzura, nesvoboda, totalita, bla bla. Ještě horší dopad by případně nastal po ustavení příští sněmovny, kdy ti, co jsou dnes první, budou poslední, a naopak. Tak jako dosud existují a jsou dodržována ještě nějaká nepsaná pravidla o právu na obsazování funkcí a nekádrování jejich nominantů, vznikl by těžko únosný precedens a byli bychom zase o kus víc v loji.

Tato malá sněmovní tříaktovka nám ukazuje, jak chytře se dá hrát sněmovní destrukce a jak snadné je na ni naskakovat. Příštích jedenáct měsíců budeme takových výzev sledovat víc.