Soumrak nad Liberty. Expert na restrukturalizace nastínil složitou cestu z krize
Ostravská Liberty má před sebou rozhodující půlrok v boji o přežití. Kvůli pokračující krizi v evropském ocelářství, vysokým fixním nákladům a omezené vlastní výrobě bude nový investor muset převzít ocelárnu do poloviny příštího roku. V opačném případě hrozí, že se v tamní huti už nikdy nic nevyrobí, varuje Petr Smutný, partner v poradenské společnosti PwC, který je odborníkem na restrukturalizace podniků a zároveň externím poradcem insolvenčního správce Liberty Šimona Petáka.
Ve společnosti Liberty Ostrava, v jedné ze dvou zbylých českých hutí, bude v nejbližších měsících rušno. Mnohem více než dělníci v ní ale budou kvaltovat právní zástupci jednotlivých stran, ať už věřitelů, zadlužené firmy nebo insolvenčního správce Liberty Ostrava.
Na konci listopadu věřitelé ostravské Liberty rozhodli, že zadluženou huť pošlou do konkurzu. Nyní, když soud toto rozhodnutí formálně potvrdil, čeká věřitelský výbor další důležité rozhodování – musí si odhlasovat, zda insolvenčnímu správci povolí další půjčku na provoz hutě, a to ve stovkách milionů korun.
Ten pak bude moci zvolit vhodné řešení pro jednotlivé provozy. Zkoumat bude například výhody pokračování tollingu, který běží v rourovně a válcovně a který má dnes na starosti skupina CE Industries Jaroslava Strnada. A stejným způsobem bude přistupovat ke spolupráci s polskou firmou Donquixote, která v další části areálu od loňského léta vyrábí profilovou a drátovou ocel.
Tollingové financování
Tolling je dohoda, že vybraný partner, tedy tollingová společnost, výrobci financuje provoz například nákupem materiálů a podobně. Závod následně vyrobí finální produkty, dodá je za zpracovatelskou odměnu tollingové firmě a ta je už zpravidla sama prodá na trhu.
Už dnes však Peták musí přemýšlet, jak sníží fixní náklady. Dříve schválený půlmiliardový úvěr na pokrytí nájezdových nákladů už totiž vyčerpal, a byť se výroba ve zmíněných provozech rozjíždí na plánovanou kapacitu, stále nedokáže pokrýt náklady, které s výrobou nesouvisí a které v obrovském areálu ostravské Liberty znamenají desítky milionů korun měsíčně. Jedná se například o výdaje na správu a zabezpečení budov, infrastruktury a podobně.
„Investor by měl být vybrán v průběhu prvního kvartálu a transakce realizovaná nejpozději do konce poloviny prvního pololetí. Pokud se prodej do té doby nestihne, hrozí, že bude nutné vynaložit další prostředky nebo i zastavení výroby,“ míní Smutný.
VIDEO: Sanace po huti Liberty bude stát miliardy korun, už dnes tam tečou miliony, tvrdí odborník Smutný z PwC pro FLOW
FLOW: Sanace po huti Liberty bude stát miliardy korun, už dnes tam tečou miliony, tvrdí odborník Smutný z PwC • e15
Samotný prodej začne až v příštím roce. U hlavního celku ocelárny by měl být podle Smutného zahájen začátkem roku. Finální podoba hlavního konkurzu bude ještě předmětem debaty, nyní to ale podle Smutného vypadá, že se k prodeji nabídne celý podnik, kromě majetkových účastí, pohledávek a nepotřebných nemovitostí, pozemků a podobně. „To všechno se bude prodávat odděleně. Nyní se ještě řeší, zda se odděleně bude prodávat i koksovna,“ říká Smutný.
Hodnota v miliardách
Jaká by mohla být hodnota hlavní části ocelárny, lze jen těžko odhadovat. Neexistuje žádný platný posudek, podle něhož by se takové aktivum dalo ohodnotit. „Podle mého osobního odhadu se bavíme o jednotkách miliard korun. Toto číslo ale může podstatně ovlivnit právě začlenění koksovny. Její hodnota je dnes bez trhu takřka neodhadnutelná, a to kvůli významné ekologické zátěži, kterou bude muset nový majitel sanovat,“ vysvětluje Smutný.
Náklady na sanaci by se podle něho mohly vyšplhat až na nižší jednotky miliard korun. Zároveň jde ale o 60 hektarů průmyslově zajímavé a zasíťované lokality. Podle Smutného jde o strategické území pro potenciální průmyslovou lokalitu, což může oslovit veřejný sektor, ale i soukromé investory.
Bez elektrických pecí to nepůjde
Dlouhodobější vize Liberty je podle Smutného bezpodmínečně spjata s investicí do elektrických pecí, které k výrobě oceli nepotřebují surové železo, ale jako hlavní surovinu využívají šrot. Původní vysoké pece už se v Ostravě nikdy nerozjedou, a tak je jedinou alternativou buď pec elektrická, nebo dovoz ocelových polotovarů.
„Dovážet bramy z celého světa je v dnešní realitě evropského ocelářství neúnosné. To si uvědomují i potenciální investoři. Problém je, že elektrická pec je v dnešních podmínkách extrémně finančně náročná, a zároveň riziková investice,“ míní Smutný s tím, že řešením by mohla být státní pomoc, ať už například ve formě půjčky, garance nebo dotační podpory z evropských fondů.
Vybudovat dvě elektrické pece chtěl původně i majitel hutí Sanjeev Gupta. Pro tento záměr v roce 2022 dokonce vybral i zhotovitele, a to italskou firmu Danieli. Firma, která dnes patří k největším věřitelům Liberty, je měla postavit za zhruba 8,6 miliardy korun.
I z toho důvodu musí být nový investor dostatečně kapitálově vybavený. Bude si totiž muset připravit prostředky nejen na nákup, ale i investice do modernizace areálu či pracovního kapitálu.
Zájemců je zatím málo
V tuto chvíli se nejčastěji mluví o třech potenciálních zájemcích. Nejvíc entuziasmu projevuje CE Industries, která už dnes části Liberty poskytuje tolling. Zájem nevylučují ani Třinecké železárny, byť se zatím drží v pozadí. V minulosti se o Liberty zajímala také indická skupina Jindal Group, která v současnosti dokončuje koupi sousední společnosti Vítkovice Steel. Její zájem podle informací e15 ovšem významně ochladl.
Šéfka Ocelářské unie Marcela Kubalová nízkou atraktivitu podniku přisuzuje hlavně utlumené poptávce. „Na celém evropském trhu je znát globální převis nabídky nad poptávkou. Tu způsobuje dovoz oceli ze zemí, kde jsou mnohem nižší regulační a dekarbonizační náklady,“ řekla už dříve Kubalová a připomíná, že problémy mají i další evropské ocelářské provozy.
Liberty loni v restrukturalizačním plánu uvedla, že v prvním pololetí letošního roku očekává oživení na celém evropském trhu. Dosud ovšem žádné nepřišlo a krize se zatím spíše prohlubuje. Globálnímu trhu stále více dominuje asijská ocel, jíž se daří Evropu zaplavovat navzdory clům.
Smutný to nicméně tak černě nevidí. „Oslovováni budou všichni potenciální relevantní investoři. Nemusí jít jen o české společnosti. Dokážu si představit zájem i z Asie. Protože, když se investice do Liberty uchopí správně, může být ve výsledku velmi úspěšná,“ dodává Smutný.