Špatná zpráva pro řetězce. Pokutu za falešné slevy potvrdil soud
Tuzemské obchodní řetězce porušují zákon o ochraně spotřebitele, když výši slevy nepočítají z nejnižší ceny za posledních třicet dnů. Vyplývá to z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, který řešil spor řetězce Albert s Českou obchodní inspekcí.
Je to vůbec první rozsudek českého soudu, který se týká nových pravidel pro počítání slev, upozorňuje Vlastimil Turza, vedoucí právního oddělení České obchodní inspekce.
Rozhodnutí nemusí být konečné, řetězec se ještě může obrátit k Nejvyššímu správnímu soudu. Ke stejnému názoru jako krajský soud nicméně letos v září dospěl i Soudní dvůr Evropské unie.
Krajský soud v Plzni konstatoval, že procentuální výši slevy nelze počítat z libovolné ceny, kterou si sám řetězec určí a nazve ji například „běžná cena“. Zároveň je podle soudu nepřípustné, aby takto prezentovaná „původní cena“ byla jedním z nejvýraznějších údajů na cenovce, zatímco klíčový údaj požadovaný zákonem – nejnižší cena za posledních třicet dnů – byl až malým písmem jako poslední z mnoha informací.
Albert mimo jiné lákal spotřebitele na „slevu“ ve výši 44 procent, když vedle aktuální ceny kávy 399 korun uváděl přeškrtnutou cenu 719 korun. Ve skutečnosti přitom kávu zdražil o šest procent – nejnižší cena, za kterou ji prodával za posledních třicet dnů, totiž byla 379 korun.
Nové podmínky přinesla od 6. ledna 2023 novela zákona o ochraně spotřebitele, vycházející ze směrnice Evropské unie. Cílem bylo sjednocení pravidel a férové informace pro spotřebitele. Skončit měl hlavně trik, kdy obchodník na krátkou dobu výrazně zvýší cenu, aby ji pak brzy znovu snížil a mohl lákat na velkou slevu – přestože je výsledná cena stejná nebo i vyšší v porovnání s předchozími týdny.
Bohužel: unijní směrnice a z ní vycházející česká úprava obsahují nepřesnou formulaci, která řetězcům umožnila ignorovat původní smysl. Zákon totiž stanoví jen to, že „informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy“. Nikde výslovně neuvádí, že právě z nejnižší ceny za posledních 30 dnů je potřeba počítat samotnou procentní výši slevy.
Mnohé řetězce v Česku i dalších státech Evropské unie tak dodržují jen to, co je napsáno přímo v zákoně: tedy že informace o slevě (cenovka) musí obsahovat nejnižší cenu za posledních třicet dnů. Slevu ale nadále počítají z jiné ceny, přičemž právě tyto údaje poutají na cenovce nejvýrazněji. Přestože jim to zákon neukládá (ale ani nezakazuje), přidávají řetězce na cenovku řadu dalších údajů, které spotřebitele matou a prezentují slevu jako mnohem vyšší než ve skutečnosti.
Podobně argumentoval i Albert, když v září 2023 dostal od České obchodní inspekce úhrnnou pokutu 400 tisíc korun po kontrolách v několika prodejnách v Plzeňském a Karlovarském kraji. Inspekce v některých případech zjistila i jiné nedostatky týkající se počítání slev. Když se Albert odvolal, snížila ČOI pokutu na polovinu, tedy 200 tisíc. Podle zákona přitom může dosáhnout až pět milionů korun. Snížení však řetězci nestačilo a obrátil se na soud.
Albert zdůrazňoval, že povinnost podle § 12a zákona splnil, protože cenovka obsahovala informaci o nejnižší ceně, za kterou výrobek nabízel a prodával v období 30 dnů před poskytnutím slevy. „Jiné povinnosti příslušné ustanovení neukládá. Proto je možné vztahovat slevu k jinému referenčnímu údaji než k nejnižší ceně, jelikož právní předpisy takový postup nezakazují,“ konstatoval řetězec.
I kdyby měl zmíněný paragraf více možných výkladů, měla by se inspekce podle řetězce držet obecné právní zásady „in dubio pro libertate“, tedy při pochybnostech se přiklonit ve prospěch svobody a neukládat sankci.
Albert také připomněl, že zákon výslovně neupravuje ani způsob uvedení informace o nejnižší ceně, například velikost písma a jeho poměr k ostatním údajům na cenovce.
Česká obchodní inspekce dál stála za svým výkladem, který hned po schválení zákona zveřejnila na webu. „U zboží by se měly nacházet informace o aktuální nabídkové ceně, případně dalších cenách podle cenových předpisů (například měrné ceně), a dále informace o nejnižší ceně. Jiné cenové informace u výrobků nemusí být uvedeny,“ připomněla inspekce i ve sporu s Albertem.
Pokud obchodník na cenovce dobrovolně uvádí i další údaje, které po něm právní předpisy nevyžadují, nesmí tím mást spotřebitele a snižovat jeho pozornost na úkor povinně zveřejňovaných informací. „V opačném případě může být takové jednání vyhodnoceno jako porušení § 12a, případně porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik,“ zdůraznila inspekce.
Její postoj teď potvrdil i Krajský soud v Plzni. Odkázal hlavně na cíl a smysl zmíněného paragrafu – tedy transparentnost, ochranu spotřebitele jako méně informované strany, zmínil také důvěru v trh a serióznost obchodníků.
„Je klíčové, aby spotřebitel reálně chápal, kolik mohl dříve za zboží zaplatit a kolik stojí nyní. Jakékoli jednání, které tento cíl maří, například uvedením nerealistické původní ceny nebo její skrývání před zákazníkem, přímo popírá účel a smysl dotyčného ustanovení,“ konstatoval soud.
Soud zdůraznil, že „ustanovení se nachází v zákoně o ochraně spotřebitele, tedy v předpisu, jehož primárním účelem je posílení postavení spotřebitele jakožto slabší strany smluvního vztahu. Spotřebitel musí být chráněn proti nekalým praktikám, jejichž podstatou je uvádění zavádějících informací o ceně“.
„Z pohledu průměrného spotřebitele je klíčové, že informace o slevě má být srozumitelná, transparentní a věrohodná. Právě proto zákon výslovně upravuje povinnost srovnání s nejnižší cenou v posledních 30 dnech. (…) Cílem je, že průměrný spotřebitel pozná, že sleva je reálná, a dokáže na jejím základě rozumně a objektivně posoudit výhodnost nákupu. Jakýkoli postup, kdy by prodejce namísto nejnižší ceny v uplynulých 30 dnech uváděl jinou, vyšší a pro spotřebitele více zavádějící cenu, by byl v rozporu s teleologickým a účelovým smyslem ustanovení a ohrozil by dosažení sledovaných cílů, tj. pravdivé, srozumitelné a objektivní informování o skutečné výhodnosti nabízené slevy,“ vysvětlil soud.
Soud hledal odpověď na klíčovou otázku: Ukazuje taková cenovka průměrnému spotřebiteli jasně a srozumitelně, že ve skutečnosti stoupla cena o šest procent? „Soud má za to, že nikoli. Spotřebitel je tak uváděn v omyl, jelikož mu je předkládána informace o slevě z částky, která neodráží reálný cenový vývoj v zákonem požadovaném období. Průměrný spotřebitel z toho usuzuje, že jde o výrazné zlevnění oproti původní ceně,“ konstatoval.
Jen extrémně pozorný spotřebitel se podle soudu nenechá zmást nejvýraznějšími údaji. Nepodlehne dojmu, že jde o výhodnou nabídku a dostane se i k dalším údajům, prodejcem schválně graficky upozaděným. Jenže: i za slovy „nejvýhodnější cena za posl.30dní“ Albert umístil černý trojúhelník směřující svým hrotem dolů, který má opět vyvolat dojem snížení ceny. Teprve při velice podrobném zkoumání se spotřebitel dostane k poslednímu údaji, že aktuální cena je o šest procent vyšší.
Stejně nebo podobně jako Albert přistoupila k nové povinnosti většina dalších velkých řetězců. Například test webu Peníze.cz v lednu 2024 ukázal, že v rozporu se smyslem zákona poutají slevy přinejmenším Billa, Tesco a Penny. Pokuty od ČOI ze stejného důvodu dostaly také Lidl a Kaufland, zjistil web Kverulant.org.
Řetězcům nedává naději ani Soudní dvůr Evropské unie. Ten letos v září potvrdil výklad, který zastává i Česká obchodní inspekce. V takzvané předběžné otázce ve sporu německého sdružení spotřebitelů s řetězcem Aldi Süd konstatoval, že sleva musí být vypočítána z nejnižší ceny za posledních třicet dní.
Soudní dvůr EU tak odmítl praxi řetězce Aldi, který výši slevy počítal z ceny bezprostředně předcházející akční nabídce, zatímco nejnižší cenu za posledních třicet dnů uvedl méně výrazným písmem jako poslední informaci.
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO