Stanné právo v Jižní Koreji: Proč bylo vyhlášeno?
Vyhlášení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem je zásadní událostí, která ukazuje rostoucí politickou polarizaci v Jižní Koreji. Tento krok měl za cíl eliminovat údajné „protistátní síly“, ale vedl k ostré kritice doma i ve světě. Vzhledem k hlasování parlamentu o zrušení stanného práva a silné opozici prezident čelí obtížné situaci, která může zásadně ovlivnit budoucí politický vývoj v zemi.
Co to je stanné právo?
Stanné právo představuje mimořádné opatření, při kterém jsou pravomoci vlády dočasně převedeny na armádu. Toto rozhodnutí vyvolalo silné reakce doma i ve světě.
Kdo vyhlásil stanné právo?
V Jižní Koreji bylo toto opatření vyhlášeno prezidentem Jun Sok-jolem v reakci na politické napětí a obvinění opozice z podpory Severní Koreje.
Jun Sok-jol, představitel konzervativní Strany lidové moci, je prezidentem od roku 2022. Byl zvolen s nepatrným náskokem, když porazil svého rivala I Če-mjonga, člena Demokratické strany, o méně než jedno procento. Jun byl při svém zvolení v politice nováčkem, předtím strávil 27 let kariéry jako prokurátor. V zemi se potýká s rostoucí nepopularitou voličů.
Jun Suk-jol, Prezident Korejské republiky|
Proč bylo stanné právo vyhlášeno?
Prezident Jun Sok-jol, který čelí rostoucímu politickému tlaku, označil opoziční Demokratickou stranu za „sympatizanty Severní Koreje“. Obvinil ji z paralyzování vlády a protistátní činnosti. Demokratická strana, která má většinu v parlamentu, zablokovala schválení klíčového rozpočtu na příští rok.
Prezident označil situaci za hrozbu pro demokratický ústavní pořádek a prohlásil, že je třeba „vymýtit síly, které napomáhají KLDR“. Vyhlášení stanného práva umožnilo armádě převzít kontrolu nad klíčovými institucemi, včetně parlamentu, který dočasně přestal fungovat.
Co se dělo po vyhlášení stanného práva?
Vyhlášení stanného práva vedlo k chaotickým scénám, které zachytila média po celém světě:
- Parlamentní zásah: Armáda vstoupila do budovy parlamentu, kde přistávaly vrtulníky. Vojáci zabránili poslancům v hlasování, zatímco demonstranti venku požadovali zrušení opatření.
- Protesty: Před parlamentem se shromáždily stovky občanů a docházelo ke střetům mezi policií, vojáky a demonstranty.
- Rezoluce o zrušení: Podle jihokorejské ústavy musí být stanné právo zrušeno, pokud to parlamentní většina požaduje. Jihokorejští poslanci přitom jasně schválili rezoluci požadující jeho ukončení. Pro rezoluci bylo všech 190 přítomných poslanců z celkového počtu 300. Pro rezoluci hlasovali i členové vládní strany, z níž pochází prezident Jun Sok-jol.
VIDEO: Do budovy jihokorejského parlamentu vstoupili vojáci
Do budovy jihokorejského parlamentu vstoupili vojáci • e15
Reakce a kritika prezidentova kroku
Prezidentův krok vyvolal silné reakce:
- Opozice: Demokratická strana a její lídr I Če-mjong označili tento krok za nezákonný a vyzvali občany k odporu.
- Vlastní strana prezidenta: Předseda vládnoucí Strany lidové moci Han Duk-so vyhlášení stanného práva kritizoval jako chybu, což naznačuje rostoucí rozkol v prezidentské straně.
- Spojené státy „s velkým znepokojením sledují vývoj situace“ v Jižní Koreji, uvedl náměstek ministra zahraničí USA Kurt Campbell.
Co bude dál?
Vzhledem k tomu, že parlament schválil zrušení opatření, očekává se, že vláda stanné právo brzy formálně odvolá. Hlavní otázky však zůstávají:
- Prezidentské volby v roce 2027: Situace posílila pozici lídra opozice I Če-mjonga.
- Vnitřní stabilita: Rozkol mezi prezidentem a jeho vlastní stranou může vést k dalším otřesům uvnitř vlády.
- Mezinárodní reputace: Jižní Korea bude muset pracovat na obnovení důvěry v její demokratické instituce.
