Státní svátky na Slovensku 2025: Přehled a otevírací doba obchodů

Státní svátky vybízí nejen k zamyšlení nad svým národem a historií, ale také k zastavení a odpočinku. A stejně jako u nás i na Slovensku je slaví. Vzhledem k provázanosti z minulosti jsou slovenské státní svátky velmi podobné těm v České republice. Přesto najdeme i odlišnosti. V tomto článku přinášíme nejen kompletní přehled státních svátků na Slovensku, ale také jejich význam a jestli jsou v tyto dny obchody zavřené, nebo otevřené.

Státní svátky na Slovensku

Na Slovensku mají celkem 6 státních svátků (v tabulce vyznačené tučně) a 10 dnů pracovního klidu. Níže v tabulce najdete jejich kompletní přehled včetně dnů, ke kterým se v roce 2025 vztahují.

Zajímavá vás jaké státní svátky slaví v Rakousku nebo v Německu? Projděte si další přehledy:

Otevírací doba obchodů na Slovensku

Pravidla na Slovensku podobně jako v jiných státech Evropy ve většině případů stanovují, že obchody ve státní svátky a ve dnech pracovního klidu zůstávají zavřené. Existují však výjimky. Například ve dnech 1. září a 28. října mohou být obchody otevřené. Pak 8. května, 1. září a 1. listopadu mohou být otevřená květinářství.

V ostatních odpočinkových dnech může prodávat v obchodech jen sám majitel a otevřené jsou čerpací stanice, letiště, přístavy a další zařízení hromadné dopravy.

Důvodem těchto pravidel je podpora rodinného života a poskytnutí volného času zaměstnancům, zejména těm, kteří pracují v maloobchodě. 

Slovenské státní svátky: Význam a co se slaví

Pojďme si nyní přiblížit jednotlivé státní svátky na Slovensku.

1. ledna: Den vzniku Slovenské republiky

Kromě toho, že se 1. ledna slaví příchod nového kalendářního roku, tak pro Slováky je to Den vzniku Slovenské republiky. Byl vyhlášen v říjnu v roce 1993, tedy krátce po vzniku samostatného Slovenska 1. ledna 1993. Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika.

6. ledna: Zjevení páně (Tři králové)

Zjevení páně je jedním z nejstarších křesťanských svátků a na Slovensku si připomínají návštěvu mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara u Ježíška v Betlémě. Svátek symbolizuje zjevení Boha celému světu. Na Slovensku je tento svátek dnem pracovního klidu. Typickým zvykem je psaní písmen K+M+B křídou nad dveře domů, což ve skutečnosti neznačí počáteční iniciály tří králů, ale Christus mansionem benedicat (Kristus žehnej tomuto domu).

18. dubna: Velký pátek – pohyblivý svátek

Velký pátek patří mezi křesťanské svátky a připomíná ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua. Následují další ceremonie v následujících dnech. Vrcholem křesťanského liturgického roku je přitom velikonoční neděle a oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. 

21. dubna: Velikonoční pondělí – pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí už přináší prostor k veselí a je velmi podobné jako u nás v České republice. Chlapci chodí na pomlázku, koledují a šlehají děvčata. Pak ale ještě mají tzv. odplatné úterý, kdy naopak chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Mezi další zvyky patří třeba polévání děvčat vodou, aby se předala životodárná fyzická i duševní síla vody milované osobě.

1. května: Svátek práce

Svátek práce je mezinárodním dnem oslav práce a práv zaměstnanců. Své kořeny má již v 80. letech 19. století v USA. I když dříve byl tento svátek spojen s povinnými pochody, dnes má spíše volnější charakter. Mnoho lidí využívá tento den k odpočinku nebo prodlouženým víkendovým výletům. Kromě toho je 1. máj na Slovensku stejně jako pro nás svátkem lásky.

8. května: Den vítězství nad fašismem

V tento den si na Slovensku připomínají stejně jako u nás kapitulaci německých vojsk v Evropě, čímž v podstatě skončila druhá světová válka na našem kontinetu. Po celé zemi probíhají pietní akce připomínající oběti války a bojovníky proti fašismu a za svobodu. Tento den také značí konec existence takzvaného Slovenského státu. 

5. července: Svátek sv. Cyrila a Metoděje

V tento den si lidé na Slovensku připomínají byzantské učence a misionáře z řecké Soluně sv. Cyrila a Metoděje. Jejich hlavním cílem bylo šíření křesťanství a posilovat kulturní a náboženskou nezávislost Velké Moravy. Dnes symbolizují jednotnost slovanských národů v tehdejší době, protože jejich působení ovlivnilo většinu slovanského světa.

29. srpna: Výročí Slovenského národního povstání (SNP)

Dne 29. srpna 1944 proběhlo na Slovensku povstání proti fašismu. Tehdejší slovenská vláda byla spojencem nacistického Německa a na odpor v ozbrojeném povstání se postavili slovenští vlastenci, partyzáni, vojáci a obyvatelé. Klíčovém místem se stala Banská Bystrica. Z počátku bylo povstání úspěšné, ale nacistické jednotky byly nakonec silnější. Dnes se v tento den konají pietní akce připomínající tuto událost. 

1. září: Den ústavy Slovenské republiky

Tento den oslavuje přijetí Ústavy Slovenské republiky 1. září roku 1992, čímž započala cesta ke slovenské nezávislosti, která byla završena 1. ledna 1993, kdy samostatná Slovenská republika vznikla. V den svátku se konají různé slavnostní akce, projevy politických představitelů. 

15. září: Panny Marie Sedmibolestné

Panna Marie Sedmibolestná je od roku 1927 patronkou Slovenska a kvůli utrpení a účasti na bolesti Ježíše Krista symbolizuje mateřskou lásku, oddanost a víru tváří v tvář utrpení. V tento sváteční den se konají bohoslužby, modlitby a tradiční pouť na Mariánské poutní místo v Šaštíně, které je významným centrem mariánské úcty. 

28. října: Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu si připomínají samozřejmě nejen Slováci, ale také my v Česku. V roce 1918 totiž vzniklo Československo a byla vyhlášena jeho nezávislost na Rakousko-Uhersku. Klíčovou roli v této změně sehráli Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš. Pro Slovensko je tato událost připomínkou počátku své moderní státnosti, protože soužití v Československu pomohlo položit základy jeho politického a kulturního rozvoje.

1. listopadu: Svátek Všech svatých

Den 1. listopadu je věnován památce všech svatých, a to nejen těch kanonizovaných, ale také neznámých a zapomenutých, kteří dosáhli nebe. Tento den je také spojen s modlitbami za zesnulé, i když Dušičky se konají oficiálně až 2. listopadu. Lidé tradičně navštěvují hřbitovy a vzpomínají na ty, kteří už mezi námi nejsou.

17. listopadu: Den boje za svobodu a demokracii

Sedmnáctý listopad je dnem připomínající události z roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a k počátku sametové revoluce. Demonstrace se konaly po celém Česku i Slovensku a ty hlavní studentské se odehrály v Praze a Bratislavě. Lidé si během tohoto svátku připomínají důležitost svobody, demokracie a lidských práv, které byly během komunismu potlačovány.

24. prosince: Štědrý den

Rodina se schází u společného stolu, aby si připomněli a oslavili narození Ježíše Krista v Betlémě. I když většina lidí má volno, stále je to pracovní den. Obchody zavírají většinou po poledni, aby už všichni mohli trávit čas s rodinou a přáteli. Tradičně se během dne drží půst až do večerních hodin, kdy se podává štědrovečerní večeře. Večer si pak lidé rozbalují dárky. 

25. prosince: Boží hod vánoční

První svátek vánoční neboli Boží hod je čas k oslavě, setkáním s rodinou a má silný náboženský význam, protože oslavuje příchod Spasitele. Věřící chodí do kostela na bohoslužby, zpívají se vánoční koledy a čtou se biblické příběhy o narození Krista v Betlémě.

26. prosince: Svátek svatého Štěpána

Druhý vánoční svátek je spojen s uctěním svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Tento den je na Slovensku podobně jako v České republice příležitostí k návštěvám příbuzných a přátel nebo ke společným procházkám v přírodě.

VIDEO: Holčičce ze známky s Masarykem je 99 let a žije v USA. Novináři za mnou chodili i do školy, vzpomíná Eva Haňková v pořadu FLOW

Rozhovor s Evou Haňkovou v pořadu FLOW • e15