Státní svátky v Polsku 2025: Přehled a otevírací doba obchodů

Historie, kultura a národní hodnoty. To vše odráží státní svátky v životě každé země. Ne jinak je tomu v Polsku, kde státní svátky slouží nejen k připomínce historických mezníků, ale také k oddechu a odpočinku. Polské svátky poskytují jedinečný pohled na ducha této země a její bohatou minulost a v tomto článku přinášíme jak kompletní přehled státních svátků v Polsku, tak také jejich význam.

Státní svátky v Polsku

V Polsku mají celkem 13 státních svátků a některé z nich jsou ve stejný den jako u nás v České republice. Níže v tabulce najdete jejich kompletní přehled včetně dnů, na které státní svátky v roce 2025 vycházejí.

Zajímavá vás jaké státní svátky slaví v Rakousku nebo v Německu? Projděte si další přehledy:

Otevírací doba obchodů – svátky a neděle

Pravidla pro otevírací dobu maloobchodů jsou v Polsku ve státní svátky velmi přísná a stanovuje je zákon o omezení obchodní činnosti během svátků, který byl zaveden v roce 2007. Zákon se vztahuje nejen na státní svátky, ale také na neděle. V případě porušení hrozí velké pokuty.

Cílem zákona je podpora rodinného života a poskytnutí volného času zaměstnancům, zejména těm, kteří pracují v maloobchodě. Polsko tímto opatřením rovněž reflektuje svůj silný katolický charakter a respekt k tradičním hodnotám.

V roce 2025 nakoupíte v neděli v Polsku dohromady jen sedmkrát:

Obchodní neděle (Niedziela handlowa) 2025

• 26. ledna 2025,
• 13. dubna 2025,
• 27. dubna 2025
• 29. června 2025,
• 31. srpna 2025,
• 14. prosince 2025,
• 21. prosince 2025.

Vraťme se ale ke státním svátkům. U těch také existují výjimky, kdy mohou zůstat obchody otevřené. Týká se to třeba malých prodejen, jestliže za pultem stojí samotný majitel. Dále bývají otevřené čerpací stanice, lékárny a zdravotnická zařízení, provozovny na nádražích nebo letištích, restaurace a kavárny. 

Státní svátky v Polsku: Význam a co se slaví

Pojďme si nyní přiblížit jednotlivé státní svátky v Polsku.

1. ledna: Nový rok

Nový rok je v Polsku tradičně spojený podobně jako u nás s oslavami příchodu nového kalendářního roku. Pro mnohé Poláky je to čas na setkávání s rodinou a odpočinek po silvestrovských slavnostech.

Tento den je také příležitostí k reflexi minulého roku a plánování cílů pro nadcházející období. Kromě společenského významu má Nový rok i náboženský charakter – v katolické tradici je tento den zasvěcen Panně Marii, Bohorodičce, což se odráží ve speciálních bohoslužbách. 

6. ledna: Tři králové

Náboženský svátek Tři králové patří mezi vůbec nejstarší křesťanské svátky. Tento den připomíná návštěvu mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara u Ježíška v Betlémě a symbolizuje zjevení Boha celému světu. V Polsku je tento svátek od roku 2011 znovu uznán jako den pracovního klidu.

Typickým zvykem je psaní iniciál Tří králů (K+M+B) křídou nad dveře domů, což má zajistit ochranu a požehnání domácnosti. V mnoha městech se konají slavnostní průvody, kde lidé v kostýmech ztvárňují scénu klanění mudrců.

20. dubna: Velikonoční neděle – pohyblivý svátek

Velikonoční neděle je vrcholem křesťanského liturgického roku a oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Poláci začínají tento den slavnostní snídaní, která zahrnuje pokrmy požehnané během Velikonoční soboty, jako jsou vejce, šunka a chléb. Významnou tradicí je sdílení vajíček mezi členy rodiny jako symbolu života a přání štěstí. Kostely po celé zemi jsou naplněny věřícími, kteří přicházejí na mše oslavující vítězství života nad smrtí. Tento den je časem pro rodinné setkání a odpočinek v duchu radosti a naděje.

21. dubna: Velikonoční pondělí – pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí je v Polsku ve znamení oslav a veselosti. Nejoblíbenějším zvykem je polévání vodou, což má původ v pohanských rituálech symbolizujících očistu a nový život. Lidé se polévají vzájemně, což je obzvlášť oblíbené mezi mladými. Kromě zábavy je tento den také pokračováním rodinných návštěv a sdílení velikonočních pokrmů. Mnozí se rovněž účastní bohoslužeb, které zdůrazňují duchovní význam Velikonoc. 

1. května: Svátek práce

Svátek práce je mezinárodním dnem oslav práce a práv zaměstnanců. V Polsku má tento den zvláštní význam, protože připomíná boje za pracovní práva během průmyslové revoluce a za komunistického režimu. I když dříve byl tento svátek spojen s povinnými pochody, dnes má spíše volnější charakter. Mnoho lidí využívá tento den k odpočinku nebo prodlouženým víkendovým výletům. 

3. května: Den ústavy

Tento svátek připomíná přijetí první polské ústavy 3. května 1791, která byla zároveň první moderní ústavou v Evropě a druhou na světě. Den ústavy je jedním z nejvýznamnějších národních svátků v Polsku, kdy se konají slavnostní průvody, koncerty a historické rekonstrukce. Je to také příležitost k posílení národního cítění a připomenutí důležitosti svobody a demokracie. Poláci zdobí své domy vlajkami a účastní se mší sloužených za prosperitu země. 

8. června: Letnice

Letnice jsou náboženským svátkem oslavujícím seslání Ducha svatého na apoštoly, což je považováno za počátek křesťanské církve. V Polsku jsou Letnice významným dnem, kdy se lidé scházejí v kostelech na slavnostní mši. Tento den je rovněž spojen s přírodními tradicemi, například zdobením domů zelenými větvemi a květinami, což symbolizuje obnovu života. Mnozí Poláci tráví tento čas v přírodě nebo s rodinou.

19. června: Svátek Božího těla – pohyblivý svátek

Boží tělo, známé také jako Slavnost Těla a Krve Páně (Corpus Christi), je jedním z nejvýznamnějších katolických svátků v Polsku. Tento svátek připomíná skutečnou přítomnost Ježíše Krista v eucharistii (křesťanský obřad, kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním, pozn. red.) a zdůrazňuje úctu k této svátosti.

Hlavním rysem oslav jsou velkolepá procesí, která procházejí ulicemi měst i vesnic. Věřící nesou chléb a víno, které se právě během eucharistie konzumují, pod baldachýnem a zastavují se u čtyř oltářů, které symbolizují čtyři evangelia, kde se čtou pasáže z Písma svatého. Ulice jsou zdobené květinami, barevnými koberci a obrazy s náboženskou tematikou, zatímco děti často sypou květinové lístky před procesím. 

15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie a Den polské armády

Tento den spojuje dva významné svátky – náboženský a státní. Nanebevzetí Panny Marie je jedním z nejdůležitějších katolických svátků, kdy se věřící účastní mší a procesí na počest Panny Marie. Zároveň je tento den Dnem polské armády, který připomíná vítězství v bitvě u Varšavy v roce 1920, známé jako „Zázrak na Visle“. Po celé zemi se konají vojenské přehlídky a ceremonie na počest polských vojáků. 

1. listopadu: Den Všech svatých

Den Všech svatých je hluboce zakořeněný v polské kultuře jako čas k uctění památky zesnulých. Poláci navštěvují hřbitovy, kde zapalují svíčky a pokládají květiny na hroby svých blízkých. Hřbitovy září tisíci světel, což vytváří jedinečnou a dojemnou atmosféru. Tento den je nejen o vzpomínkách, ale také o rodinném setkávání a modlitbách za zesnulé. Pro mnoho lidí je to příležitost k reflexi nad životem, smrtí a duchovním rozměrem existence.

11. listopadu: Den nezávislosti

Den nezávislosti připomíná obnovení polské státnosti po 123 letech rozdělení mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Tento svátek je oslavou vlastenectví a svobody, kterou Polsko získalo v roce 1918. Po celé zemi se konají vojenské přehlídky, koncerty a historické rekonstrukce. Lidé zdobí své domy národními vlajkami a účastní se mší.

25. prosince: Boží hod vánoční

Štědrý večer je klíčovým momentem, kdy rodiny zasedají ke slavnostní večeři, která zahrnuje 12 postních pokrmů. Tradicí je lámání oplatku a vzájemné přání si všeho dobrého. První svátek vánoční je věnován bohoslužbám a oslavě narození Ježíše Krista. 

26. prosince: Svátek svatého Štěpána

Druhý vánoční svátek je spojen s uctěním svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Tento den je v Polsku podobně jako v České republice příležitostí k návštěvám příbuzných a přátel nebo ke společným procházkám v přírodě.

VIDEO: Holčičce ze známky s Masarykem je 99 let a žije v USA. Novináři za mnou chodili i do školy, vzpomíná Eva Haňková v pořadu FLOW.

FLOW: Holčičce ze známky s Masarykem je 99 let a žije v USA. Novináři za mnou chodili i do školy, vzpomíná Eva Haňková • e15