Střet Muska a evropských regulátorů je zřejmě nevyhnutelný
Miliardář Elon Musk posouvá každý den hranice toho, co je možné na sociálních sítích provádět, zvlášť když jednu z nejvlivnějších vlastníte. Podíval se na dění v Evropě a stihl toho hodně – pochválit německou opoziční stranu AfD jako „jedinou naději pro Německo“ a stejně tak v Británii Reformní stranu (obě jsou řazeny mezi krajní pravici) nebo zkritizovat zrušení rumunských voleb kvůli údajnému vměšování ze strany Ruska pomocí sociální sítě TikTok.
Je celkem obdivuhodné, že Musk stíhá během stovek svých tweetů denně ještě nějak řídit svoje byznysové impérium či se připravovat na trochu zvláštní roli v americké administrativě, kde má spoluřídit neformální ministerstvo pro efektivitu vlády a snažit se nalézat úspory v rozpočtu. Poslední dva dny věnuje intenzivně útokům na britskou labouristickou vládu kvůli deset let starému skandálu se znásilňováním nezletilých dívek pákistánskými gangy a nasvícení role tehdejšího vrchního prokurátora pro Anglii a Wales Keira Starmera, který je nynějším britským premiérem. Celý případ je velmi komplikovaný a velmi dobře shrnují například Financial Times, o co vlastně jde.
Musk si samozřejmě může říkat, co chce a jak chce, a reakce politiků jsou často přehnaně hysterické (jako třeba ta francouzského prezidenta Macrona, podle kterého jde o novou „reakční internacionálu“). Ale na druhou stranu jde o nejbohatšího člověka světa a také člověka velmi blízkého politice nastupující americké administrativy, který do zvolení Donalda Trumpa investoval přibližně čtvrt miliardy dolarů. Takže jeho neúnavné tweetování má samozřejmě i politickou rovinu.
A to, že se tak děje na jím vlastněné a provozované platformě X, samozřejmě má v Evropské unii ještě další rozměr, a to regulační. X je totiž jedna z „velmi velkých online platforem“, jak komise podle aktu o digitálních službách (DSA) označuje subjekty, které mají v průměru více než 45 milionů uživatelů měsíčně. Což X bohatě splňuje (poslední čísla jsou něco přes sto milionů). To znamená, že Muskova platforma musí plnit řadu povinností.
Kdy je algoritmus rizikem?
Jednou z nich je posuzovat rizika, která přináší algoritmus nebo samotné fungování platformy na demokratické procesy. Mimochodem přesně proto se před Vánoci po zrušených rumunských prezidentských volbách okamžitě Evropská komise obořila razantně na TikTok. Podle rumunských úřadů i tamních tajných služeb právě tato sociální síť měla pomáhat jednomu z kandidátů na úkor těch ostatních (zatím to vypadá, že spíše selhaly kontrolní mechanismy TikToku, což není ve světě platforem, které notoricky investují do bezpečnosti a omezování podvodného jednání uživatelů mizivé peníze, nic neobvyklého).
Každopádně pokud bude Elon Musk pokračovat ve svých útocích na jedny evropské politiky a v podpoře jiných evropských politiků, dostane se zřejmě do podobné pozice. Nejbližší volby letošní rok jsou hned ty nejdůležitější německé. Musk už ohlásil, že chce udělat rozhovor se šéfkou strany Alternativa pro Německo (AfD) Alicí Weidelovou, a to 9. ledna.
To je na první pohled v pohodě, protože máme svobodu projevu. Na druhý pohled je ale nutné vzít v úvahu to, že X je nastavené tak, že Muskovými tweety a prakticky vším, co se týká majitele a jeho zájmů, doslova spamuje uživatele v algoritmicky řízeném feedu (záložka „Pro vás“). Je na to i velmi hezká studie výzkumníků z australské Queensland University of Technology.
A tohle už může být pro působení X v Evropě problém. Evropské nařízení DSA nijak nereguluje obsah (pokud není nelegální). A neřeší ani to, jestli Musk se svými 211 miliony sledujících podporuje nějaké politiky, jak si myslí bývalý eurokomisař Thierry Breton, který jako „znepokojený evropský občan“ apeluje dosti bizarně v této věci na šéfku AfD Alici Weidelovou.
Čtěte pana domácího
DSA řeší to, jak platformy fungují, zda jsou transparentní směrem k uživatelům o tom, jak fungují, jaké mají uživatelské rozhraní a jak zohledňují rizika svého konání (pro demokratické procesy, působení na mladistvé, rovnost mužů a žen, důstojnost, základní svobody a tak podobně). Tedy v našem případě problém může být, že Elon Musk disponuje uměle vytvořeným dosahem prakticky na všechny uživatele X, protože algoritmus ho vcelku nepokrytě preferuje.
Jestli komise shledá porušení evropského nařízení, se dá těžko říci, protože DSA je novou normou a neexistují žádná rozhodnutí, o která by bylo možné se opřít. V účinnosti pro velké platformy, jako jsou Facebook, X či YouTube, je něco přes rok a komise zatím až do výše zmíněné rumunské kauzy vliv na volby neřešila. Nařízení je založené na předcházení rizikům a regulátor (v tomto případě Evropská komise) může posuzovat, zda to daná platforma dělá dobře.
A pak může komise případně požadovat změny v uživatelském rozhraní či v algoritmech tak, aby bylo X neutrálnější či aby měli lidé větší kontrolu nad tím, co chtějí a nechtějí sledovat. Nebo aby X jasně uživatelům řeklo, že tweety pana domácího uvidí, ať chtějí nebo nechtějí, protože Musk takto chce nakládat se svým majetkem. Skoro jistě to ale bude vyžadovat poměrně podrobné technické šetření – a je otázka, zda na to bude mít komise lidi, čas a prostředky a také nemalou politickou vůli jít do střetu s miliardářem, který je v současné době ve velmi úzkém kruhu nejbližších spolupracovníků nastupujícího amerického prezidenta.
I proto bude komise zcela jistě opatrnější než v případě TikToku, kde jí může být zcela jedno, zda si znepřátelí jeho vlastníky (i když i tady je „americká“ stopa, protože jeden z velkých investorů do Bytedance, mateřské společnosti TikToku, miliardář Jeff Yass je zároveň významným dárcem Trumpovy kampaně). A případné řízení s X se bude táhnout zcela jistě dlouho, rozhodně to nikdo nestihne do konce února, tedy data německých voleb.