Trhy pod lupou: Fed všechny překvapil pozitivním výhledem. Je situace pro trhy opravdu tolik růžová?

Trhy se konečně dočkaly. Po více než čtyřech letech poprvé klesly sazby na americkém dolaru. Prvním menším překvapením bylo jejich snížení rovnou o 50 bazických bodů. Je pravdou, že analytický nástroj Fed Watch Tool se na začátku týdne začal silně překlápět na stranu snížení sazeb právě o 50 bazických bodů. To bylo překvapivé, protože po posledních makroekonomických datech se jevilo jako logický krok snížení pouze o 25 bodů.

Důvod, proč se derivátový trh začal překlánět na tuto stranu, byly komentáře vlivných novinářů-ekonomů z Wall Street Journal a Financial Times. První z deníků přišel s interpretací, že současná inflace je mnohem nižší, než uvádějí oficiální údaje. Tento názor není zdaleka ojedinělý.

Mnoho komentátorů a investorů upozorňuje, že například mnohem pokročilejší nástroj sběru dat o cenách v reálném čase, jako je truflation, už několik měsíců ukazuje pokles inflace. Podle jeho dat je americká inflace aktuálně na úrovni 1,41 %. Bohužel, dokud to nezačne tvrdit někdo z Wall Street Journal, je jen malá šance, že to trhy vezmou v potaz.

Právě argument, že inflace je pod kontrolou, byl stěžejní pro to, aby Fed snížil sazby o 50 bazických bodů. Boj s inflací se zdá být vyhraný. Zůstává však riziko, že inflace znovu nabere dech tím, jak bude Fed sazby rychle snižovat. Opravený výhled Fedu totiž naznačuje, že sazby teď budou klesat rychleji, než bylo původně plánováno.

Video: Fed panikaří?

Politický, nebo apolitický Fed?

To však není, co se týče mediálního vlivu, všechno. Těsně před rozhodnutím o sazbách přišly Financial Times s hypotézou, že pro Fed teď bude strategicky velmi výhodné snížit sazby o 50 bazických bodů. Příští zasedání se totiž koná dva dny před americkými prezidentskými volbami.

Jelikož si americká centrální banka musí zachovat apolitický postoj, vzniklo by zde riziko, že by měla svázané ruce v případě nutnosti dalšího snížení o 50 bodů. To by totiž velice pomohlo americkým indexům. Právě jejich výška má velký vliv na rozhodování voličů, protože burzovní křivka je přímo úměrná velikosti jejich očekávaného budoucího důchodu.

Fed se nynějším snížením o 50 bodů dostal do výhody, protože na listopadovém zasedání už to dělat nemusí. I případných 25 bodů by bylo chápané jako konzervativní řešení, které se na trhu nijak výrazně nepromění. Fed by tak nikdo nemohl nařknout z toho, že do voleb zasahuje.

Stejně tak lze říct, že mu jeho rozhodnutí umožňuje krýt si záda. Kdyby se situace pokazila, může říct, že to v září předpovídal, a proto sazby snížil. Vedení Fedu by tak bylo oceněno za svou prozíravost a předvídání krize. Toto vysvětlení má však jednu chybu na kráse: Centrální banka s žádnou krizí nepočítá, alespoň ne v následujících třech letech.

Velmi optimistický Fed

Kámenem úrazu nebylo ani tak snížení o 50 bazických bodů. To se dalo vysvětlit právě třeba tím, že inflace směřuje k dvouprocentnímu cíli. Reálné úrokové sazby, tedy výše nominálních úrokových sazeb, od nichž se odečte inflace, zůstávají stále na historických maximech. Není již důvod tlačit v boji s inflací na pilu. Daleko větší zmatek způsobila aktualizovaná ekonomická predikce a vývoj sazeb v následujících letech.

Nejdříve se podíváme na předpověď amerického HDP. Až do roku 2027 by měl zažívat stabilní dvouprocentní růst. Tedy skutečně žádná recese na obzoru. Nejenže Fed popřel všechny studie a argumenty věčných medvědů, ale prakticky také řekl, že nás čeká další akciová rallye. Tedy za předpokladu, že má pravdu. V minulosti vždy doprovázel snížení sazeb rychlý akciový růst, s výjimkou let 2001 a 2007, kdy byla ekonomika již v recesi. Ta teď nehrozí.

Reakce trhů byla taková, že bezprostředně po zasedání nevěděly, co si myslet. Jerome Powell sice výrazně snížil sazby, ale velký důvod pro to nebyl. Mnozí komentátoři použili obraz, že je to jako, když vám doktor řekne, že vám nic není, ale přesto vám nabídne masáž srdce.

Americká nezaměstnanost pod kontrolou

Druhý den trhy reagovaly pozitivně, protože když se Fed ničeho nebojí, tak proč by se měli bát investoři. Ani krize nezaměstnanosti nehrozí. Fed Powellovými ústy prohlásil, že nezaměstnanost bude v USA kulminovat příští rok, kdy dosáhne úrovně 4,4 %. O žádnou velkou krizi tedy taktéž nepůjde.

A zde skrývá onen háček a důvod, proč se v závěru týdne začaly trhy znovu propadat. Nyní je jasné, že každý údaj, který nezapadá do predikce Fedu, bude zvyšovat napětí a nedůvěru, že má centrální banka vše pod kontrolou.

Obrovskou katastrofou by bylo, kdyby se v následujících měsících americká ekonomika propadla do recese. Je velké množství makroekonomických ukazatelů, které toto nebezpečí nevylučují. Dluhopisový trh vysílá jasné signály. Vzhledem k tomu, že je mnohem racionálnější než akciový, nevyplatí se tyto signály ignorovat.

Kdo si v takových předpovědích libuje, může sledovat účet Game of Trade na síti X. V ekonomii se samozřejmě nejedná o přísně kauzální vztahy. Ani dluhopisový trh nedokáže předpovědět vývoj americké ekonomiky přesně. Pokud však recese nepřijde, půjde o anomálii, kterou se pak budou ekonomové snažit dlouhá léta vysvětlit.

Poslouchat, nebo ignorovat americký Fed?

Dovolím si poslední poznámku k Fedu a jeho projekcím. Investor by samozřejmě měl jeho rozhodnutí integrovat do své investiční strategie. Jít proti rozhodnutí centrální banky vás může připravit o spoustu peněz a času. Na druhou stranu spoléhat se na její ekonomickou predikci, že v roce 2027 vyroste HDP o 2 %, není zrovna dobrý nápad. Stačí si vzpomenout, jak dlouho Powell setrvával v přesvědčení, že inflace je pouze přechodná. Takže co s tím? Ignorovat americký Fed, nebo ne?

Podle mě existuje šalamounské řešení. Když se podíváme do minulosti, zjistíme, že Fed je relativně přesný, co se týče krátkodobých odhadů. Kde však systematicky selhává, jsou dlouhodobé prognózy. Je to zcela logické, protože determinovat budoucí vlivy je opravdu velmi těžké. Fed nám tedy říká, že na konci roku budou sazby 4,4 %. Tento údaj bychom neměli ignorovat. Dá se tudíž předpokládat, že bude ještě jedno nebo dvě snížení sazeb. O kolik přesně a na kterém zasedání, se dá donekonečna neužitečně spekulovat.

Výška sazeb 4,4 % se dnes už prakticky propsala do výnosu desetiletých amerických dluhopisů. Ty nyní nabízejí výnosy na úrovni 3,7 %. Když se podíváme do predikce Fedu, zjistíme, že zrevidoval tzv. normativní úrokovou sazbu z 2,8 na 2,9 %. Pokud to tak bude, měly by se výnosy na amerických dluhopisech pohybovat lehce nad touto úrovní. Při této predikci se velký pokles výnosu na desetiletých dluhopisech nedá očekávat. Tedy v případě, že Fed nebude konfrontován s finanční krizí, která by ho donutila znovu poslat sazby k nulovým hodnotám.

Akciové indexy: Bude překvapivým vítězem snižování sazeb Čína?

Když se podíváme na týdenní výkonnost hlavních indexů, zjistíme, že nejvíc z rozhodnutí Fedu profitovaly asijské trhy. Hongkongská burza Hang Seng přidala 5,12 %. Za tímto růstem stála dost odvážná spekulace. Problémy čínských developerů totiž může vyřešit snížení sazeb na americkém dolaru. Čína tak bude moci refinancovat projekty za levnější peníze.

V USA by sehnala hodně investorů, kteří se mohou dostat k úvěrům za výhodných podmínek. To by byl paradox celé situace, protože oba prezidentští kandidáti chtějí vyhrát ekonomickou válku proti Pekingu. Snížením sazeb by tak USA pomohly svému největšímu nepříteli vyřešit jeho dlouholetý problém.

Dařilo se i japonské burze Nikkei, která přidala 3,16 %. Důvodem bylo rozhodnutí tamní centrální banky sazby nezvyšovat i přesto, že japonská inflace dosáhla 3 %. Pro úplnost dodejme, že burza v Šanghaji přidala 1,21 %

V Evropě akciové indexy lehce rostly. Francouzský CAC 40 přidal 0,47 %. Německý Dax se udržel v zelených číslech a vyrostl o 0,11 %. Londýnská burza tradičně zaostala za svými kontinentálními soupeři, index FTSE 100 odepsal 0,52 %.

Rozhodnutí Fedu pomohlo americkým indexům vylepšit si znovu historická maxima. Průmyslový Dow Jones přidal 1,62 %. Technologický Nasdaq vzrostl o 1,49 % a index S&P 500 přidal 1,36 %. Logicky však nejvíc posílil index Russell 2000, který povyskočil o 2,08 %. Právě menší americké firmy budou mít ze snížení úrokových sazeb největší profit. Každé snížení pro ně bude totiž znamenat větší dostupnost úvěru a ušetření na obsluze dluhu.

Kryptoměny: Fed kryptoměnám pomohl, ale na jak dlouho?

Kryptoměny patří mezi naprosto nevyzpytatelná finanční aktiva, která dokážou člověka pěkně překvapit. Vlivem nedostatku historických dat tato aktiva zůstávají pořád záhadou. Překvapující bylo, že bitcoin i ostatní kryptoměny zareagovaly na snížení sazeb silně pozitivně. Právě to byla logická reakce. Sazby šly dolů, což je pro bitcoin pozitivní signál. Navíc klesly hned o 50 bazických bodů. Recese nás nečeká. Takže ráj pro riziková finanční aktiva.

Bitcoin tak atakoval hranici 64 000 dolarů během týdne, překonat ji se mu ale nepodařilo. To je škoda, protože z dlouhodobého pohledu jde o klíčovou hranici. V dlouhodobém trendu tak bitcoin pořád zůstává v klesající tendenci. K obratu nedošlo, ale byli jsme blízko. V době psaní článku cena bitcoinu dosahovala 62 750 dolarů, což i tak stačilo k silné týdenní výkonnosti 4,04 %.

Závěr: Co bude dál?

Hlavní událost z pohledu měnové politiky máme za sebou. Teď se jen trhy musí ujistit, že Fed měl pravdu a v následujících měsících nic nehrozí. Dvě velké centrální banky se však v závěru týdne zachovaly mnohem opatrněji. Výše uvedená japonská nechala sazby na stejné úrovni.

Překvapivé však bylo rozhodnutí Bank of England, která ponechala sazby na stejné úrovni Fedu navzdory. To je zajímavé, protože Velká Británie nevykazuje tak silný růst jako USA. Tamní centrální bankéři sice ohlásili, že na příštím zasedání sazby s největší pravděpodobností sníží. Jejich rozhodnutí můžeme vnímat jako potvrzení toho, že ne všichni ve světě mají stejnou vizi jako Jerome Powell.

Hlavním hybatelem dění bude v následujících týdnech především americká politika. Prezidentské volby zůstávají velkou neznámou pro politiky i ekonomy. Investoři se však můžou uklidňovat tím, že ať to dopadne jakkoliv, trhy vítají nového prezidenta vždy optimisticky.

Přesnost predikcí amerického Fedu si budeme moci ověřit již tento pátek, kdy se dozvíme hodnotu PCE inflace za měsíc srpen.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO