Trump je poslední nadějí TikToku v USA. Přitom byl mezi prvními, kdo volal po jeho zákazu

Zákaz – protože nic jiného to od začátku ze strany amerických zákonodárců a Bidenovy administrativy nebylo – má tři roviny: politickou, byznysovou a technologickou.

Vlastní gól demokratů

Ta politická spočívá v tom, že zákaz byl schválen v době, kdy byl v Bílém domě demokratický prezident a na příslušném zákoně je Bidenův podpis. I když pro zákon hlasovala velká většina zákonodárců z obou stran v obou komorách, zodpovědní za něj jsou primárně demokrati. Demograficky se uživatelé TikToku přitom spíš protínají s jejich voliči než s těmi republikánskými. Ze strany demokratů tak jde o vlastní gól.

Zákaz je navíc čím dál tím víc nepopulární. Podle průzkumu, který prováděla agentura Pew Research na přelomu července a srpna, je podíl Američanů, kteří podporují zákaz TikToku, 32 procent. V březnu 2023 to bylo 50 procent. Vzhledem k trendu bude toto číslo bezpochyby nyní ještě nižší. V průzkumu navíc vyšlo, že zákaz je daleko méně populární mezi demokraty než republikány.

Aktualizováno

Trumpovi samozřejmě došlo, že to je příležitost, a už během kampaně prohlašoval, že TikTok v Americe „zachrání“. Na Nejvyšší soud také poslal začátkem ledna trochu bizarní (protože nepříliš právnický) přípis, ve kterém vyzýval soudce, ať rozhodnou o dočasném odložení platnosti zákona a dají mu jako jednomu z největších dealmakerů současnosti možnost zařídit nějaký „obchod“, ve kterém zajistí další fungování TikToku.

Politicky to má nastavené skvěle – demokrati hlavně svým voličům zakázali jejich oblíbenou platformu, a on může být ten, kdo jim ji vrátí. Nikdo už si nevzpomene na to, že to byl právě on, kdo během svého prezidentování učinil první pokusy k zákazu fungování TikToku v Americe.

A Trump ví, že svým voličům prodá snadno cokoli. Ti demokratičtí ho sice volit nebudou, ale pokud to přispěje k jejich celkovému znechucení z toho, jak Demokratická strana funguje, tak se jim třeba bude chtít o něco méně přijít k volbám. Což je v hyperpolarizované společnosti samozřejmě hezký bonus.

Prezident kočičích videí

A v neděli odpoledne Trump udělal první výkop k „záchraně“ TikToku, když na svou sociální síť Truth Social napsal, že v pondělí, tedy těsně po inauguraci, vydá exekutivní příkaz, který prodlouží dobu, než zákaz vstoupí v platnost, aby bylo možné „uzavřít dohodu na ochranu naší národní bezpečnosti“.

A Trump také potvrdil, že nebude stíhat pomocí zákona společnosti, které dále TikToku poskytují své služby. To v praxi znamená zelenou hlavně pro Oracle a Akamai, které poskytují TikToku v Americe hosting a caching. Trump ve svém postu také naznačil, o co bude usilovat – společný podíl nějaké americké společnosti a ByteDance, kde by měla každá strana 50 procent.

ilustrační foto | profimedia.cz

Výsledkem bylo, že TikTok začal opět fungovat se zprávou pro uživatele, že „díky úsilí pana prezidenta Trumpa je Tiktok v USA zpět“. To je pro nastupujícího prezidenta samozřejmě gigantická politická výhra, protože tuto zprávu mohlo vidět na obrazovkách svých mobilů všech až 170 milionů Američanů, kteří TikTok používají.

Co na tom, že zákon se formálně takto „zapauzovat“ nemůže – prezidentovi dává sice pravomoc pozastavit zákaz fungování TikToku na až devadesát dní, ale podmínkou má být, že jde pouze o prodloužení lhůty k dokončení již probíhajícího prodeje. Ten samozřejmě neprobíhá – TikTok, respektive ByteDance, několikrát prohlásili, že nucený prodej absolvovat nehodlají. Trump už dal mnohokrát najevo, že s jemnými právními nuancemi si moc hlavu nedělá.

Prodej nedává smysl

A tím se můžeme přesunout k technologické a byznysové rovině onoho zákazu. V posledních dnech se často objevoval názor, že ByteDance se vyplatí TikTok prodat, víc než úplně v Americe zavřít krám, a že rozhodnutí jej raději přestat nabízet je důkazem, že to je ve skutečnosti čínská komunistická strana, která firmu ovládá. 

Ve skutečnosti dává opuštění amerického trhu byznysově daleko větší logiku než prodej americké firmě, a to z řady důvodů. Celosvětové jsou tržby ByteDance odhadované na přibližně 146 miliard dolarů, z toho americký trh činí méně než deset procent. To, co je skutečně hodnotné na jednotlivých platformách, je primárně algoritmus, dále uživatelská základna a vztah se zákazníky neboli inzerenty.

Prodej tak, aby to uspokojilo literu zákona, by znamenal nutnost odprodat či odevzdat samotný algoritmus, protože zákon zakazuje vztah jakékoli americké entity s ByteDance, není možné algoritmus licencovat. To by byla naprostá byznysová kapitulace, kterou by si navíc ByteDance vytvořil reálnou budoucí konkurenci na všech dalších trzích mimo Čínu. A navíc je to nebezpečný precedens pro jakékoli ostatní trhy, kde firma působí – 170 milionů amerických uživatelů za to bezpochyby nestojí.

VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler pro FLOW

Prodej „ze zákona“ s sebou navíc nese nutně zásadní slevu, kterou by ByteDance musel akceptovat. Je tak zcela zjevné, že požadavek divestice byl z americké strany jen fíkový list (ale velmi dobře napsaný), aby reálně došlo k tomu, že v Americe TikTok přestane fungovat, a zároveň to prošlo skrz soudy. Ty se totiž nemusely příliš zabývat tím, zda jde o zásah do svobody projevu, a tedy porušení prvního dodatku americké ústavy, který zakazuje tvorbu zákonů, které omezují svobodu projevu či víry.

Zákaz je zákaz

Zásah do svobody slova to samozřejmě je, ale povědomí soudců o tom, jak fungují platformy, je mizivé – koneckonců to ukázali i soudci Nejvyššího soudu, když se ptali, zda si TikTok může koupit algoritmus u nějaké jiné společnosti, která není čínská.

A samozřejmě ještě jedna byznysová věc, která ukazuje, že vůbec nešlo o prodej, ale o zákaz. Doba, kterou ByteDance na divestici dostal – 270 dní –, je úplně mimo. I kdybychom přijali, že to je možné, rozštípnout takto velkou korporaci za pár měsíců je fakticky nemožné. Když třeba IBM oddělila divizi řízených infrastrukturních služeb a vytvořila z ní novou společnost Kyndryl, trvalo to od veřejného oznámení do ukončení transakce více než rok, a to celý proces rozhodně nezačal oním veřejným oznámením. Když se v Americe dělil telekomunikační monopol AT&T, trvalo to čtyři roky.

Rozdělit to nejde

Technologická rovina je také důležitá. Rozdělení TikToku na americký a mimoamerický, při zachování funkčnosti, je jednoduše nemožné. Je to globální platforma a globálně fungující aplikace, která svým uživatelům nabízí obsah vytvořený globální uživatelskou základnou, stejně jako Facebook, Instagram, X nebo libovolná další podobná služba. 

Pokud by měl „americký TikTok“ fungovat nadále jako TikTok, a nikoli jako ostrov amerického obsahu bez kontaktu s okolním světem (jako třeba Douyin, „sesterská“ aplikace určená jen pro Čínu), museli by být jeho uživatelé schopni sdílet videa a další obsah s celosvětovým TikTokem, komentovat je, přehrávat si je a ukládat si je, jinak by to nemělo smysl.

Jenže pokud by se obě firmy jakkoli propojily, ByteDance by stále získávala data od amerických uživatelů, což je podle obránců zákona a podle právníků amerického ministerstva spravedlnosti, kteří ho bránili před soudem, hlavní důvod, proč k celé této zakazovací akci dochází. Pokud je skutečně důvodem národní bezpečnost, muselo by dojít ke kompletnímu odstřižení od TikToku ovládaného ByteDance a k uzavření přístupu všech amerických uživatelů ke všem čínským aplikacím.

Špatná společnost

A tím se dostáváme k dalšímu důležitému aspektu celé této taškařice kolem TikToku. Amerika byla vždy vnímána světem jako maják svobody, kde je omezení projevu takřka nemyslitelné a nemožné a kde vládne volný obchod a kapitalismus. To druhé přestalo platit už před pár lety, ještě v prvním Trumpově prezidentském období, kdy začal více využívat cla a kvóty a přestal se ohlížet na dlouholetá pravidla mezinárodního obchodu. To první ale drželo léta letoucí a americká společnost byla na jakákoli omezení vždy velmi citlivá. 

Zákazem velké platformy, jako je TikTok, se dostávají USA do společnosti států, jako je Čína, Rusko, Indie, Jordánsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán nebo Albánie, což jsou většinou autoritářské či spíše nedemokratické režimy. To se může samozřejmě obrátit proti americkým firmám, protože požadavek na divestici nebo na spoluvlastnictví s nějakým místním provozovatelem je precedens využitelný kdekoli. Typicky by se mohla ozvat třeba Brazílie, která měla velké problémy s Muskovým X. Ta by situace mohla hbitě využít.

Zdroj Zde