Trump nastartuje nejen ekonomický růst, ale i inflační tlaky. Centrální banky budou muset balancovat
Centrální banky musejí být nezávislé a nepodléhat rozmarům politiků. To ovšem neznamená, že centrální bankéři neberou ve svém rozhodování politiku v potaz. Výhra Donalda Trumpa razantně ovlivní tamerické hospodářství – a to notně pozitivně. Nastartuje ekonomický růst. Nicméně vitálnější ekonomika má i svou odvrácenou stránku v podobě možných inflačních tlaků. Dopady pocítíme po celém světě.
Zatímco volební průzkumy na plné čáře zklamaly, investoři si ve svých předpovědích výsledku amerických voleb vedli lépe. Správně trefili nejen vítěze, ale i reakci, kterou jeho výhra způsobí. Bezprostředně po volbách následoval ukázkový Trump trade – posílení dolaru a amerických akcií a současný nárůst výnosů tamních vládních dluhopisů. Vyšší dluhopisové výnosy odrážejí exodus správců peněz z defenzivních bondů do rizikovějších akcií. Reflektují však i potenciální inflační rizika.
Výnos desetileté splatnosti poskočil o 16 bodů na více než 4,4 procenta. Tento nárůst byl z velké části tažen zvýšením inflačních očekávání (o 10 bazických bodů na 2,4 procenta). Volně přeloženo: Portfolio manažeři neberou hrozbu návratu inflace na lehkou váhu. Fed ovšem zůstává klidný a snížil sazby o čtvrt procentního bodu, jak se předpokládalo. Hrozbu odkotvení inflačních očekávání Jerome Powell bagatelizoval – pro potvrzení takové teze zatím neexistuje dostatek dat. Během tiskové konference taktéž šéf Fedu až obsesivně zdůrazňoval, že nehodlá komentovat jakékoliv záležitosti spojené s výsledkem voleb a jejich dopady na rozhodování banky.
Americké hospodářství je sice silné, nicméně pro Fed je stále obtížné dešifrovat situaci na trhu práce. Poslední report vyslal dokonale matoucí signály: Ekonomika vygenerovala pouze 12 tisíc nových pracovních míst, avšak nezaměstnanost zůstává na nízkých úrovních a mzdy rostou rychlým tempem. Nutno dodat, že poslední report zaměstnanosti byl ovlivněn i hurikány a stávkami v dopravě.
Fed již v létě oznámil, že se bude disproporčně zaměřovat na trh práce, jelikož inflace zpomaluje. V tomto kontextu dává „cut“ o čtvrt procentního bodu smysl. Úroky v USA na 4,75 procenta znamenají, že je postoj Fedu dostatečně restriktivní. Proč tedy riskovat zbytečné zadrhávání trhu práce, když viditelnost není nejlepší?
Historie nás ovšem učí, že se tržní narativy mění závratnou rychlostí. Nelze tak vyloučit scénář, kdy sílící ekonomická aktivita doprovázená cly a tarify zacementuje inflaci na zvýšených úrovních, což přinutí Fed cyklus snižování sazeb pozastavit. Trhy nyní očekávají, že se do konce roku 2025 vydá banka s úroky dolů nanejvýš pětkrát (tedy dohromady o 1,25 procentního bodu). Akcelerace cenové dynamiky může Fed od návratu k benevolentnější politice odradit.
ČNB doručila další snížení sazeb
Volbami se nenechala rozhodit ani ČNB. Ta doručila předpovídané snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. V bankovní radě převážily obavy z ochabování ekonomiky. Zároveň platí, že oslabování koruny proti dolaru bezprostředně po volbách není pro tuzemskou ekonomiku natolik relevantní. Bylo totiž taženo zejména oslabováním eura proti dolaru. Proti jednotné evropské měně koruna dokonce posilovala. Z toho vyplývá, že při svém rozhodování nemuseli bankéři brát na kurz tuzemské měny zásadnější ohled.
K více holubičímu postoji může národní banku dotlačit celní politika Donalda Trumpa. Ta povede k ochlazování ekonomické aktivity v EU. Evropská centrální banka tak pravděpodobně zareaguje razantnějším než očekávaným snížením sazeb. Investoři očekávají, že v ročním horizontu budou úroky v eurozóně pod dvěma procenty. V takovém prostředí si ČNB může dovolit sazby pohodlně snižovat a nemusí se obávat nepatřičného oslabování koruny. Podle vyjádření guvernéra se však bankovní rada do dalšího uvolňování politiky nehrne, jelikož si stále uvědomuje inflační rizika.
Při pohledu na burzy se zdá, že se téměř všechny problémy zázračně vyřešily a čeká nás takřka nezastavitelný triumf. Nenechme se však rekordními cenami akcií zmást. Máme před sebou mimořádně turbulentní období. Předpokládaná expanzivní fiskální politika v USA a nárůst protekcionismu v zahraničním obchodě vnášejí do rozhodování centrálních bankéřů další prvek nejistoty. Pro centrální banky i investory bude mimořádně důležité správně vyhodnocovat nově příchozí makrodata a umět na ně pohotově zareagovat.