Trump se střílí do nohy. Kdy začne kulhat?
Cla byla oznámena. Vyjádření Donalda Trumpa na sociální síti ani na chvíli nevypadá, že by chtěl plýtvat časem, a hned první den v úřadu, tedy 20. ledna 2025, vyhlásí 25procentní cla na zboží ze sousední Kanady a Mexika, spolu s dodatečnými deseti procenty na zboží z Číny. Střílí se tak do vlastní nohy, takže není obtížné se dopočítat, že to není ekonomicky rozumné rozhodnutí. Politicky ale být může, pokud začne kulhat až po konci svého volebního období.
Svůj krok zdůvodnil staronový americký prezident v souladu se svou dlouhodobou rétorikou: cla jsou trestem za to, že tyto tři země nedostatečně bojují proti drogám, které nakonec proudí do Spojených států. A explicitně zmínil fentanyl, s jehož epidemií se skutečně části USA silně potýkají. Zakročte proti fentanylu a cla můžou být nižší.
U sousedních zemí Trump svou podmínku zdvojil a přidal ještě boj proti ilegální migraci. Byl to jeden z jeho hlavních praporů v předvolební kampani, takže se není čemu divit. Možná se ale divili Kanaďané, kteří dlouho svou hranici s USA za problém nepovažovali, natož srovnatelný s hranicí mexickou. Trump ale reaguje na vývoj v posledním roce, kdy bylo na kanadské hranici zadrženo více lidí než za posledních 17 let dohromady. Pokud to nebyla náhoda, je to skutečně prudký nárůst. Ale pro srovnání, na jižní hranici bylo v loňském prosinci zadrženo desetkrát tolik lidí, a to dokonce za jeden jediný měsíc. A ještě pro úplnost, do USA neutíkají Kanaďané, ale přes Kanadu často chodí do USA Indové.
Neukazuje Trump jen ramena? A pokud se podaří těmto třem zemím otázku drog a migrace řešit, tak cla nezavede? Není to moc pravděpodobné, protože Trumpův ekonomický program potřebuje celní výnosy. Bez peněz z cel Trumpovi nevychází matematika federálního rozpočtu, protože k tomu navíc slíbil nižší daně. Efektivita státní správy, kterou svěřil do rukou Elona Muska, může být ušlechtilá mise – ale uvidíme, jak úspěšný bude, přece jen stát není firma, a i kdyby se mu dařilo, tolik peněz tam ani vzdáleně ušetřit nejde. Jen pro připomenutí, americké zadlužení k velikosti HDP je téměř trojnásobné oproti tomu našemu. Donald Trump nebude mít možnost cla nezavádět, respektive nezvyšovat.
Krátkodobě to skutečně může americké ekonomice pomoci. Nejen kvůli výnosu z cel, ale také to může posílit domácí průmysl, dovoz klesne a vzroste vývoz, HDP poroste. Jenže to bohužel není konec příběhu.
Cla nejsou nic jiného než daně na dovoz a dopad mají stejný jako jakékoliv jiné daně, tedy zdražují zboží. Trumpova celní politika je tak ze své podstaty proinflační, což by vadilo před desety lety méně než dnes, když jsou inflační očekávání stále neukotvená. Inflační je konečně i jeho boj proti migraci.
Klíčovou roli tak sehraje americká centrální banka a Donald Trump to moc dobře ví. Jeho politika by totiž nutně vedla k reakci Fedu v podobě vyšších úrokových sazeb anebo alespoň jejich pomalejšího snižování, což americké ekonomice vrátí úder z druhé strany. Nejen dražší úvěry včetně zadlužení už tak velmi zadluženého státu, ale také silnější dolar, což nejvíc zabolí americký export. A celé by to nakonec mohla korunovat odvetná cla.
I proto Trump otevřeně mluvil o tom, že by si v čele Fedu představoval někoho jiného a že by prezident měl mít moc ovlivňovat měnovou politiku. Sice by se to nakonec projevilo v inflaci, ta má ale setrvačnost a dá se snadno svádět na podnikatele a geopolitiku. Fed ale zůstane nezávislý, takže Trumpovi nezbývá než doufat, že mu cla krátkodobě pomůžou. A že ekonomika začne kulhat až v době, kdy bude v politickém důchodu.
