Trumpova nedůvěra v globální oteplování nebo zavedení cla. Co bude znamenat „návrat k normalitě”
Donald Trump může ve spoustě oblastí znamenat změnu politického kurzu. Mimo jiné se mluví o proměně přístupu k energetické tranzici a „zeleným technologiím“. Nakolik jsou taková očekávání realistická?
Trump se několikrát nechal slyšet, že nevěří na globální oteplování a jeho tým prý již nyní připravuje odstoupení od pařížské klimatické dohody. Spojené státy z ní stáhl už během svého předchozího prezidentství. Pod Joem Bidenem se USA znovu připojily, nyní se má tedy historie opakovat. Trump také vystupuje proti klíčovému legislativnímu balíku administrativy Joea Bidena zaměřenému z velké části na podporu obnovitelných zdrojů a „zelených technologií“, který byl schválen před dvěma lety pod názvem Inflation Reduction Act (IRA). Tento balík finanční podpory ve výši stovek miliard dolarů leží republikánům v žaludku dlouho a teď mají šanci jej sestřelit.
V této souvislosti se Trumpova administrativa pravděpodobně zaměří na osekání zdrojů, které ještě nebyly alokovány, případně směřují do programů na snižování emisí. To však neznamená, že nová administrativa legislativní balík zruší celý. Z republikánského tábora se ozývá, že je třeba odstranit jen některá opatření. Proinvestované peníze již totiž zaplatily nové provozy a těžko mohou být vzaty zpět.
„Zelené technologie“ se staly velkým byznysem, je to rozjetý vlak, v němž se točí miliardy a pozitivní vliv jim přiznávají i někteří vlivní republikáni. Není ostatně divu, finanční pobídky a daňové úlevy, které jsou i nyní jedním z hlavních bodů Trumpova programu, mají často nadproporčně pozitivní vliv právě v republikánských okrscích. Zde také vytvořily poměrně více nových pracovních míst ve srovnání s demokratickými oblastmi. Republikáni by tak byli sami proti sobě.
Jestli IRA v něčem ukázal potenciál, pak jsou to právě pobídky pro investice do nových technologií. Trump sice v kampani sliboval podporu fosilním palivům a vůči elektromobilům se vymezoval, na nová pracovní místa však staronový prezident slyší, ať už pocházejí z jakéhokoliv sektoru. Slova podpory spalovacímu motoru a odporu k elektromobilitě je také třeba číst v kontextu předvolební kampaně a místům, kde byla vyslovena. Republikánská strana samozřejmě naslouchá byznysu a zvolený prezident je sice označován za nepředvídatelného, ale je to také pragmatik. Otočka o 180 stupňů se proto konat nebude, tím spíš když se obklopuje lidmi jako Elon Musk.
Hodí se tak položit otázku, co má být ten „návrat k normalitě“, k němuž se evropští příznivci Trumpa upínají. Americká ekonomika bude čím dál větší konkurencí pro Evropu a bude lákat i evropské firmy. Nemluvě o hrozbě cel, která by mohla ještě podpořit odchod investic za oceán a jistě by tak dopadla na největší evropské vývozce, zejména Německo, a sekundárně i na Českou republiku. Pravděpodobně by na sebe nenechala dlouho čekat ani opět zvýšená inflace.
Větší zaměření Spojených států dovnitř a protekcionismus navenek pro EU ani Česko nejsou dobrými zprávami. Znamenají deglobalizaci a změny v mezinárodní politice. Uvědomují si Trumpovi evropští příznivci, že jeho politiky by naopak znamenaly odklon od toho, co pravděpodobně považují za „normál“? Na odpověď se vyplatí počkat.