Tuzemská letiště definitivně opouštějí krizi, Praha vyhlíží 18 milionů pasažérů
Česká letiště hlásí přílet dobrých zpráv. Po šesti letech se dostanou na výkony z doby před pandemickou krizí. Například Letiště Praha prolomí v roce 2025 hranici osmnácti milionů cestujících, otevře šestici nových linek a očekává před zdaněním letošní zisk přes čtyři miliardy korun, což je meziroční nárůst zhruba o miliardu.
Právě státní akciovka Letiště Praha se v posledních letech stala symbolem postcovidového marasmu. V roce 2020 spadl počet odbavených cestujících za hranici 3,5 milionu, což byl skoro osmdesátiprocentní propad. Cesta zpět do oblak šla pomalu, v roce 2021 letiště odbavilo jen 4,4 milionu pasažérů. „Nyní můžeme říci, že na provozní výkony roku 2019 se dostaneme o rok dříve, než jsme očekávali, tedy už letos,“ hlásí mluvčí Denisa Hejtmánková.
Letiště má tak dobrý důvod pokračovat ve velkých rozvojových projektech, jako je rozšíření Terminálu 1 a Terminálu 2, parkovacích domů A a B, Skywalku nebo technické infrastruktury. Letos se také cestující dočkají šestice nových linek – do tureckého Kayseri, litevského Vilniusu, italského Terstu, německého Frankfurtu, hlavního města Emirátů Abú Dhabí a kanadského Toronta.
Z Brna až na Mauricius
Nárůst cestujících i linek hlásí také Brno. Co se počtu pasažérů týká, už v listopadu bylo jasné, že překonalo rekord předchozího roku, kdy odbavilo 687 tisíc lidí a vykouklo z postcovidové deky. Pro přesnost dodejme, že Letiště Brno patří do skupiny Accolade miliardáře Milana Kratiny. „V souvislosti se spuštěním dalších dvou pravidelných linek očekáváme mírný nárůst počtu odbavených cestujících. Od začátku roku 2024 do konce listopadu jsme odbavili 739 tisíc cestujících,“ uvádí mluvčí Karolina Gnědin.
Pro investice roku 2025 má firma připraveny desítky milionů korun. Plánuje rozšíření parkoviště pro cestující, dále zvýšit kapacitu odbavovacích ploch a ve výhledu má také projekt nového zázemí pro byznys aviation.
Největší novinkou této zimy bylo spojení z Brna na Mauricius. Podobně jako na thajský Phuket tam z Brna létají charterové lety cestovních kanceláří. V nastávající sezoně přibudou pravidelné linky do Málagy a Říma. Obě linky začnou létat od konce března s pravidelností dvakrát týdně. Po zimní přestávce se vrátí také pravidelné lety do Milána Bergama a společně s Londýnem Stanstedem budou tedy v nabídce celkem čtyři pravidelné linky z Brna.
Ostrava jako přístav polského LOT
Ostravské Letiště Leoše Janáčka ohlásilo rekordní sezonu také s předstihem už v roce 2024. Na konci roku napočítalo přibližně 485 tisíc cestujících, pro rok 2025 předpokládá jeho vedení, podobně jako v Brně, ještě lepší čísla, tady konkrétně překročení hranice půl milionu. Co se nových linek týká, v březnu začne společnost Ryanair létat z Ostravy do španělské Girony, od konce března bude opět v provozu také linka do Málagy a do Londýna se z Ostravy poletí nově třikrát týdně.
Ostrava těží z činnosti letecké společnost LOT Polish Airlines. Ta zajišťuje mezi Ostravou a Varšavou spojení a na návazných linkách z Varšavy do více než osmdesáti destinací po celém světě. Odhadovaný hospodářský výsledek je i díky tomu v Ostravě pro rok 2024 zhruba 29 milionů korun.
Všechny lety z Budějovic. Pozitivní zprávy jdou i z menších letišť, jako jsou České Budějovice. Tam v letní sezoně zaznamenali 170 letů takzvané velké obchodní letecké dopravy a na příletu a odletu odbavili 55 tisíc cestujících, což je 5,5násobný růst oproti přechozí sezoně. „Rozšiřujeme počet odbavovacích přepážek, instalujeme nový dopravníkový systém a RTG pro zavazadla. Tím konečně doženeme konkurenční výhodu jiných letišť a budeme moci odbavovat dvě letadla najednou,“ říká o nové třináctimilionové investici předseda představenstva Ivan Trhlík.
Letiště také letos poprvé na zimu nepřerušilo provoz, a i díky tomu jeho šéf věří, že výrazně poroste také v příštím roce. Realitou menších letišť typu Českých Budějovic však je, že pro své zřizovatele, obvykle kraje, jsou nákladovou položkou. Výsledky roku 2024 nechtěl jeho šéf předjímat, ale když letiště zahájilo v roce 2023 mezinárodní provoz a přepravilo deset tisíc cestujících, skončilo ve ztrátě téměř jeden milion korun.
Před zahájením letů muselo investovat do technologií a techniky potřebné pro odbavení letadel, což se promítlo do hospodaření. Jihočeský kraj tak v roce 2023 poskytl letišti téměř sto milionů, o rok později dotaci 75 milionů. „Velmi intenzivně se věnujeme přechodu na jiné, udržitelné ekonomické modely získávání finančních zdrojů pro letiště České Budějovice. Nejde to ale ze dne na den,“ vysvětluje Ivan Trhlík.
Z Varů do Tel Avivu
Letiště v Karlových Varech očekává v roce 2025 zhruba stejný počet cestujících jako v roce 2024, tedy zhruba 38 tisíc. Zlepšit by ho ale mohlo očekávané posílení provozu na lince Karlovy Vary – Tel Aviv a Karlovy Vary – Taškent. Společně s Karlovarským krajem připravuje prodloužení a rozšíření ranveje. Předpokládaný začátek stavebních prací je stanoven na rok 2026 a rozpočet 1,3 miliardy korun. „Probíhají jednání o možné finanční spoluúčasti státu prostřednictvím prostředků pod správou Ministerstva dopravy,“ řekl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Martin Hurajčík. Letiště podle něj skončí hospodaření za rok 2024 ztrátou 24 milionů korun.
Najít si tržní podíl a být byznysově udržitelným je pro česká letiště jen jednou z nástrah lákavě rostoucího leteckého byznysu. Mezi ty další patří třeba fakt, že počet personálu se nedaří jak v Česku, tak v okolních zemích doplňovat tak rychle, jak rychle roste poptávka po létání. Běžnou rutinou se tak v sezoně stává zpožďování odbavených zavazadel nebo i letů samotných.
