Ukrajinci si dupli. Co stopka ruskému plynu znamená pro Česko, Gazprom a další hráče?

Ruský energetický gigant Gazprom ve středu oznámil, že zastavil dodávky zemního plynu do Evropy. Reagovat tak na rozhodnutí ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz, která odmítla obnovit poslední pětiletou smlouvu o tranzitu suroviny přes ukrajinské území. Pro evropský energetický trh je to zcela zásadní zpráva. Ovšem ne z pohledu ohrožení energetické bezpečnosti, ale naopak z pohledu utvrzení energetické nezávislosti na Rusku.

Ukrajinci slaví. „Zastavili jsme tranzit ruského plynu. Jedná se o historickou událost. Rusko ztrácí své trhy, utrpí finanční ztráty. Evropa již přijala rozhodnutí vzdát se ruského plynu,“ ohlásil ve středu ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko. Poslední smlouva byla podepsána v roce 2020, na jejím základě byly Ukrajině vypláceny poplatky za přepravu ve výši zhruba jedné miliardy dolarů ročně. Pro Ukrajinu je ale podstatné, že ruský Gazprom bude zastavení dodávek stát pětkrát více. Co všechno konec tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu znamená a k čemu povede? Přinášíme souhrn klíčových otázek a odpovědí.

Kdo bude tratit?

Kromě Ruska a částečně Ukrajiny na ukončení tranzitu doplatí zejména Slovensko, Moldavsko a Rakousko. V nejlepší pozici je v tomto ohledu Rakousko, které si dlouho dopředu zajistilo jinou cestu i jiné obchodní kontrakty na dodávky plynu. Slovensko a Moldavsko byly na Rusku mnohem závislejší. Navíc se ocitnou takzvaně na konci trubky a přijdou i o dosavadní příjmy z tranzitu plynu do jiných zemí. 

V Moldavsku konec dodávek ruského plynu vedl dokonce k vyhlášení energetického stavu nouze. Země bude mít plynu sice dostatek, obává se ale nedostatku elektřiny. Na Kišiněvě de facto nezávislá proruskou enkláva Podněstří využívala ruský plyn k výrobě elektřiny, kterou posílala i do zbytku Moldavska. Bez ruského plynu nebude Podněstří vyrábět elektřinu a Moldavsko ji tak bude muset minimálně v nejbližší době dovážet ze sousedního Rumunska nebo z Ukrajiny. Samotné Podněstří je na tom ještě hůř. Kvůli zastavení dodávek plynu tam domácnosti zůstaly bez tepla a na rozdíl od zbytku Moldavska nemůže území spoléhat na spolupráci s evropskými státy.

Aktualizováno

Slovensko je na tom lépe. I přes vyhrocenou rétoriku premiéra Roberta Fica bude mít země plynu dostatek. Dovážet ho podle serveru Al Jazeera může hlavně přes Maďarsko, třetinu z Rakouska a případný zbytek z Česka. Na druhou stranu ale Slovensko přijde o tranzitní poplatky ve výši zhruba 300 až 500 milionů eur ročně. Slovensko navíc ruský plyn nejen přepravovalo, ale také patří ke státům, které na něj nejvíce spoléhaly v rámci své spotřeby. Koncoví odběratelé plynu v těchto zemích lednový cenový skok mezi levným ruským plynem z východu a dražší surovinou ze západu pocítí nejvíce. 

Nervózní může být i společnost Eustream, kterou spoluvlastní slovenský stát, tuzemský Energetický a průmyslový holding a australská investiční společnost Macquarie. Eustream uzavřela s Gazpromem kontrakt na přepravu plynu, který by jí sice měl zajistit platby i v případě, že žádný ruský plyn nepoteče, je ale otázka, jestli Gazprom tuto klauzuli právně nenapadne s odkazem na zastavení tranzitu přes Ukrajinu. „Je pravděpodobné, že Eustream čekají podobné právní spory jako v případě smluvních závazků Gazpromu vůči českému provozovateli přepravní soustavy Net4Gas,“ míní Michal Kocůrek, řídící partner poradenské společnosti EGÚ Brno.

Co to znamená pro Česko?

Z hlediska energetické bezpečnosti nic. Poprvé od roku 1967 do Česka neproudí ruský plyn a Česko se tak na ruských energiích stalo plně nezávislé. Plyn bude Česko odebírat ze západního směru přes Německo. Zdrojem bude převážně zkapalněný plyn LNG, který je z podstaty dražší než ten ruský. České spotřebitele může alespoň těšit, že Německo od začátku roku zrušilo tranzitní poplatek ve výši 2,5 eura za megawatthodinu plynu. 

Pro Net4Gas by však přesměrování toků plynu mohlo přinést nové příjmy z poplatků za přenos, což by mohlo ulevit i tuzemským odběratelům plynu, protože by se náklady na provoz infrastruktury rozprostřely i na plátce mimo Česko. Jak už bylo zmíněno, Slovensko podle analytiků bude velmi pravděpodobně část plynu dopravovat i přes české území. Otázkou zůstává, jaký to nakonec bude objem.

Slovensko ročně spotřebuje zhruba čtyři miliardy metrů krychlových plynu, zhruba tři pětiny toho co Česko. Největší smysl v tuto chvíli dává slovensko-maďarské propojení plynovodů, které je využíváno už dlouhodobě. Jeho nevýhodou však je, že už nyní téměř dosahuje svého kapacitního limitu. Logickou alternativou je pak rakouský směr. „S ohledem na ceny plynu, respektive na jednotlivé tranzitní poplatky, by využití italských LNG terminálů a rakouské cesty mělo být pro Slovensko výhodnější než západoevropské terminály a tranzit přes Německo a Česko,“ říká Michal Kocůrek. „Souhlasím tedy s úvahou serveru Al Jazeera, že objem nebude nikterak významný,“ dodává o možných dodávkách přes tuzemské plynovody.

Další zdroj z plynárenského trhu je ale optimističtější. „Kdybychom z Česka pokryli jen třetinu Slovenských potřeb, činilo by to dvacetiprocentní zvýšení výkonu přepravy plynu oproti dnešku. To sice žádný ‚game changer‘ není, ale určitě to znamená navýšení příjmů Net4Gas minimálně v řádu vyšších stamilionů korun. Navíc očekávám, že až se trh usadí, bude tranzit přes Česko ve směru z Německa na Slovensko ještě vyšší,“ říká zdroj, který si nepřál být jmenován.

Jaká bude nová cena plynu?

Na cenu českých dodavatelů měl už před zavřením ukrajinských kohoutků nejvýznamnější vliv propojený středoevropský energetický trh, kde se cena formovala zejména na rotterdamském obchodním uzlu TTF, částečně cenu snižovala levnější nabídka ruského plynu v objemu 15 miliard metru krychlových ročně, tedy dvojnásobku roční spotřeby Česka. Tím, že ruský plyn už nebude k dispozici, zákonitě cena plynu v regionu vzroste. Ruský plyn nahradí větší nabídka LNG, ale ten je a vždy bude dražší než potrubní plyn z východu.

Jak se změní prodej ruského plynu do Evropy? 

Objem dodávek ruského plynu do Evropské unie by se měl na úrovni potrubních dodávek propadnout o polovinu na asi 15 miliard metrů krychlových ročně. Rusku už totiž zbývá poslední plynovodní trasa do Evropy přes turecký plynovod Turkstream, který je však na maximu své kapacity a nemůže ukrajinský směr vykompenzovat. 

„Vedle toho jsou ale evropské státy nadále zásobovány ruským LNG. Dodávky touto cestou tvoří dalších asi 23 miliard metrů krychlových ročně. Celkově se tedy pro příští rok očekává podíl ruského plynu na celkovém dovozu plynu do EU zhruba na úrovni osmi až deseti procent,“ odhaduje Kocůrek.