V amerických volbách nejde jen o výsledky. Důležité bude, zda se s nimi kandidáti a voliči smíří

Američané dnes definitivně rozhodnou o tom, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump nebo zda demokratická adeptka Kamala Harrisová plynule naváže na administrativu stávajícího prezidenta Joea Bidena. Desítky milionů lidí přitom už svůj hlas odevzdaly v předstihu. Kandidáti přesto do poslední chvíle vedli kampaň především v sedmi státech, kde se očekávají nejostřejší boje. Mezi nejdůležitější témata patřila migrace, ekonomika, interrupce a stav demokracie. V tak těsném klání nakonec ale mohou sehrát roli i nevyzpytatelné maličkosti.

Těsně před hlavním hlasovacím dnem si ani odborníci příliš netroufali určit jednoznačného favorita voleb. Zdálo se, že současná viceprezidenka srovnává krok s exprezidentem, který byl v poslední době favorizován. „Pokud Trumpova kampaň v říjnu nabrala obrátky, v listopadu to vyhaslo,“ komentoval situaci známý volební analytik Nate Silver.

VIDEO: Pavel Szobi o amerických volbách pro FLOW

FLOW: Pavel Szobi o amerických volbách

Vyloučit nelze právní spory ani násilnosti

Nejvýznamnější predikce ale republikánovi stále připisují mírně větší šance na vítězství. Kupříkladu web FiveThirtyEight v pondělí na základě svých simulací odhadoval Trumpův úspěch v porovnání s Harrisovou na 53 : 46. V predikčním modelu časopisu Economist vedl v poměru 51 : 49. A lepší kurzy měl exprezident i u českých sázkových kanceláří.

Realita přesto nakonec může být odlišná a překvapivá. „Těsný souboj v průzkumech nemusí nutně znamenat, že výsledek bude těsný,“ podotýká zmíněný web. Důležité každopádně bude, jak si uchazeči povedou v sedmi nejbedlivěji sledovaných, takzvných swing states, kde ani jeden z nich nemá jasnou podporu. Trump i Harrisová se proto i v posledních dnech a hodinách kampaně soustředili právě na ně a utráceli v nich také nejvíce peněz za reklamu.

„V následujících dvou dnech projdeme testem. Tyto dny budou vyžadovat všechno, co máme,“ řekla v neděli v Detoitu Harrisová. „Je to pokřivená země a my ji narovnáme,„ sliboval v Pensylvánii Trump. Situace v Arizoně, Georgii, Nevadě, Michiganu, Pensylvánii, Severní Karolíně a ve Wisconsinu může být napínavá i po hlasování. V případě těsných výsledků v nich nejspíše dojde i na právní spory, což může čekání na oficiální výsledek prodloužit i o několik dnů. Někteří komentátoři se pak dokonce obávají násilností, pokud některý z táborů odmítne vítězství rivalů akceptovat.

„Bude to období velkého dramatu,“ citoval server The Atlantic Darrella Westa z think-tanku Brookings Institution. Při hlasování podle něj vždy dochází k malým chybám, ale za mnoho desetiletí amerických voleb se našlo jen několik případů podvodů. Tentokrát se však obává toho, že někteří lidé jsou připraveni i nejmenší prohřešky a izolované jevy vykládat jako selhání celého systému a použít jakožto záminku k bouřím.

Zvlášť když miliony Američanů zcela věří tomu, že minulé volby byly Trumpovi „ukradeny“. Jen třicet procent voličů podle nedávného průzkumu CNN očekává, že exprezident uzná výsledek, pokud pro něj nebude pozitivní. Republikán navíc už nyní šíří zvěsti o údajných volebních podvodech v Pensylvánii, která je vůbec nejsledovanějším bitevním polem.

Rané hlasy i rozhodování na poslední chvíli

K těmto nařčením nejspíš přispívají informace o prozatímním hlasování. V pondělí v poledne už jej mělo podle NBC News za sebou přes 76 milionů Američanů, kteří využili možnosti volit osobně či korespondenčně v předstihu. Mezi nimi těsně převažovali lidé registrovaní u demokratů. V Pensylvánii byl přitom tento rozdíl daleko výraznější. Odborníci ale varují před vyvozováním jakýchkoli závěrů z těchto dílčích údajů.

Obecně tíhnou k dřívější volbě spíše demokraté. Někteří komentátoři však tvrdí, že letos si tuto možnost nejspíš vybralo více republikánů než minule. A naopak demokraté by podle nich mohli tentokrát přijít ve větším počtu k urnám až dnes. Předpokládá se, že letos se pro hlasování v předstihu celkově rozhodlo méně lidí než minule za koronavirové pandemie, ale i tak by jich mělo být přes polovinu. Na základě dříve odevzdaných hlasů se očekává, že by se celková účast mohla pohybovat mezi šedesáti procenty zaznamenanými v roce 2016 a dvěma třetinami evidovanými v roce 2020.

Je také otázkou, jak do souboje promluví voliči, kteří se rozhodují až na poslední chvíli, a nakolik je oslovily poslední výroky kandidátů. Trump se v pondělí v Georgii snažil znovu zaujmout tématem imigrace, které patřilo mezi nejsilnější v celé kampani. Ze swing states na ně slyší zejména voliči v Arizoně hraničící s Mexikem. Exprezident jim slibuje program masové deportace, i když někteří odborníci tvrdí, že by šlo o drahou a komplikovanou operaci.

Harrisová se zase dlouhodobě snažila zejména mladé voličky oslovit tématem „reprodukční svobody“, tedy slibem o opětovném zavedení federálního práva na potrat. Z nedávného průzkumu Harvard Institute of Politics vyplynulo, že politička vede mezi ženami od 18 do 29 let o třicet procentních bodů. V minulých volbách přitom hlasovalo o deset milionů více žen než mužů a letos jich také více využilo možnost dřívější volby. Mezi muži obecně má zase výrazně větší podporu Trump.

Trvalá hradba ekonomického pesimismu

Nejsilnějším tématem klání ale zůstává ekonomika a to jak její celkový stav, tak životní úroveň Američanů. Za klíčovou záležitost ji podle Pew Research Center považují především republikáni, ale i pro příznivce demokratů patří mezi podobně důležité body jako potraty či zdravotní péče. A zdá se, že silně rezonuje i u dosud váhajících. Harrisová se sice snažila odstřihnout od Bidenovy éry, kterou mají lidé spojenou s růstem cen, ale úplně se jí to nepodařilo.

Trumpa podle šetření pro The New York Times voliči stále považují za kompetentnějšího v ekonomických otázkách, i když se jeho náskok v poslední době smrskl. Viceprezidentce by teoreticky měly pomoci i nejnovější údaje o růstu HDP za třetí čtvrtletí a důvěře spotřebitelů. Jenže demokraté už dlouhé měsíce narážejí na hradbu amerického pesimismu. V říjnovém průzkumu Gallup vyjádřily téměř dvě třetiny Američanů přesvědčení, že hospodářské podmínky se zhoršují.

„Je těžké vidět, že ekonomika funguje lépe,“ napsal na sociální síti X hlavní ekonom společnosti Moody’s Analytics Mark Zandi. „Samozřejmě že mnoho Američanů s nižšími a středními příjmy z toho nemá takový prospěch, jak by měli mít. Příští prezident a Kongres se musejí zaměřit na to, aby se to změnilo,“ dodal.

V poslední době se také hojně spekulovalo o tom, že demokraty opouštějí černošští voliči, o které se strana dlouhodobě silně opírala. Tyto dohady některé průzkumy vyvracely, i tak ale bude zřejmě dost záležet na mobilizaci mužů z těchto komunit. Vzhledem k napínavým predikcím média v uplynulých týdnech přicházela se stále novými a novými teoriemi, která skupina nakonec volby rozhodne. Mezi jejich úvahami figurovali například i odboráři či Američané s polským původem.

V hlasování ale nepůjde jen o to, kdo obsadí Bílý dům. Záležet bude i na tom, jestli se vítěz bude moci opřít o dostatečnou sílu v Kongresu. V současnosti republikáni drží většinu ve Sněmovně reprezentantů a demokraté kontrolují Senát. Také zde jsou bitvy zcela otevřené. Některé průzkumy naznačují, že by se v příštím období majorita v komorách Kongresu mohla otočit. Vyloučit se nedá ani to, že veškerá moc připadne jednomu táboru.