V Praze vznikne pět podzemních stanic vlaků, jedna pod hlavním nádražím
Praha – V Praze má vzniknout dvoupatrová železniční stanice pod hlavním nádražím, další čtyři podzemní zastávky pak na Václavském náměstí, Karlově náměstí, v Karlíně a na Florenci. Předpokládané náklady celého projektu v pražském železničním uzlu včetně dvou samostatných tunelových tras činí 185 miliard korun. Ze tří základních návrhů tuto variantu vybrala centrální komise ministerstva dopravy a doplnila ji o více zastávek. Regionální doprava bude převedena pod zem, dálková zůstane na povrchu. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Tunely vítězné varianty budou podle Kupky dlouhé více než deset kilometrů, protnou se ve dvou úrovních v centrální stanici pod hlavním nádražím. „Jeden povede pod stávajícími podchody na nástupiště, druhý pak bude ještě o úroveň níže. Obě části stanice propojí tunel s eskalátory, vestibuly se budou nacházet na náměstí Winstona Churchilla a v nové odbavovací hale hlavního nádraží,“ řekl ministr. S výstavbou se počítá v letech 2035 až 2047. Finance podle Kupky může zajistit i takzvaná PPP spolupráce, tedy zapojení soukromého kapitálu. Ministr počítá také s významnou podporou od Evropské unie z nástroje CEF 3 (Nástroj pro propojení Evropy).
Nová podzemní železnice má vyřešit problém přeplněných příměstských vlaků. Kromě zvýšení traťové kapacity má podle náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) uvolnit také nejvíce přetížené úseky městské hromadné dopravy v centru města. „Posílená železnice zároveň odvede část dopravy ze silnic,“ řekl Hřib. Kapacita každého ze dvou tunelů bude podle ředitele odboru přípravy staveb Správy železnic Pavla Paidara až 16 vlaků za hodinu v obou směrech.
O potřebě podzemní železnice se podle Kupky hovoří už od 60. let minulého století. Na aktuální studii proveditelnosti se podle něj začalo pracovat před čtyřmi lety. Studie se zabývala třemi variantami. Jedna z nich zahrnovala dvě podzemní stanice pod hlavním nádražím a pod Václavským náměstím spojené čtyřkolejnou tratí. Druhá počítala s jednou centrální stanicí pojmenovanou Opera. Původní verze vybrané varianty měla zajistit rychlejší dopravní obsluhu díky menšímu množství zastávek.
Schválený záměr SŽ ve spolupráci se státem, krajem a hlavním městem zanese do strategických dopravních plánů. Úprava čeká také zásady územního rozvoje a územní plány.
SŽ v metropoli připravuje i řadu dalších projektů. Zásadní je modernizace trati na Kladno s odbočkou na letiště, kde začátkem roku 2023 začala přestavba úseku ze stanice v Bubnech do nové zastávky Praha-Výstaviště a koncem loňského roku správa vypsala výběrové řízení na dodavatele PPP projektu pro trať z Veleslavína na letiště. Státní organizace také nedávno získala kladný posudek EIA pro stavbu tunelu spojujícího Prahu s Berounem.
Nový tříkolejný most, který SŽ plánuje namísto nynější konstrukce na Výtoni, má zajistit kapacit pro lokální vlakové spoje. Záměr nahradit památkově chráněný most nicméně vyvolal kritiku. Dalším dlouhodobým plánem státu je stavba vysokorychlostních tratí. V Praze má vést z Vršovic do Běchovic a navazovat na plánovanou trať Polabí, která povede z Běchovic do Poříčan a bude součástí tratí ve směru do Ostravy a do Hradce Králové a Polska.
Reklama
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO