Velký experiment v ČNB. Michl poslal na inflaci umělou inteligenci, poradila si lépe než ekonomové

Česká inflace se prý letos bude pohybovat mezi třemi až čtyřmi procenty a návrat na dvouprocentní cíl má trvat déle, než Česká národní banka očekávala a než by si přála. Takovou prognózu tuzemského zdražování nabízí oblíbený model umělé inteligence ChatGPT. Představitelé ČNB přitom uvádějí, že umělá inteligence dokázala temnou éru skokového zdražování v Česku předpovědět lépe než její vlastní modely. Může to i vystihovat rizika, kvůli nimž je bankovní rada při snižování sazeb opatrná.

Testování se odehrálo metodou dotazu na prognózu rok po roce s tím, aby systém nebral v potaz později známé informace. „V období nárůstu inflace, tedy od poloviny roku 2021 do začátku roku 2023, byl jeden z námi testovaných modelů OpenAI o1 v průměru přesnější než model ČNB i predikce analytiků komerčních bank,“ uvádí poradce guvernéra ČNB Tomáš Adam. Ten spolu s guvernérem Alešem Michlem a analytikem Josefem Švédou stojí za experimentem na půdě centrální banky testujícím využitelnost AI při předpovídání tempa růstu českých cen. 

„Důvodem pravděpodobně je, že makroekonomické modely mají tendenci rychle vracet veličiny k dlouhodobým průměrům, zatímco jazykové modely tuto charakteristiku nemají,“ dodává Adam s tím, že naopak v období poklesu inflace v letech 2023 a 2024 byl nejpřesnější vnitřní model ČNB.

VIDEO: S cihlou zlata se vyfotíte líp, než s bitcoinem. ČNB to dělá pro PR, ze stejného důvodu by měla nakoupit krypto, říká oceněný ekonom Krištoufek ve FLOW

AI v budoucnu pomůže

Podle Adama by tak mohla umělá inteligence získat svoji trvalou roli „virtuálního analytika“, která dokáže díky své nezatíženosti striktními předpoklady sofistikovaných ekonomických modelů, škol či tendencí ke kontinuitě upozorňovat na to, že ekonomice zrovna hrozí neobvyklý vývoj, který naopak standardní prognostické systémy nejsou schopné předvídat. 

„Vidím hlavní přínos AI prognóz v jejich roli systému včasného varování. Pokud by modely AI naznačily výrazně odlišné výsledky než klasické modely, byl by to impulz k dalšímu zkoumání a zvýšené opatrnosti při rozhodování,“ uvádí Adam. 

Umělá inteligence má podle něj relevanci zejména v tom, že během několika vteřin dokáže shrnout informace z různých zdrojů dostupných na internetu. Kvalita takového shrnutí ale závisí na tom, jak přesné a kvalitní predikce jsou na internetu k dispozici. Zároveň ale experti zdůrazňují, že AI představuje vzhledem k omezené transparentnosti svých postupů jeden velký blackbox. „Přesně nevíme, jak AI dospěla ke svým závěrům. Tím pádem neumíme jasně určit, které faktory vedou k růstu či poklesu inflace a jak by na ně měla reagovat měnová politika,“ dodává Adam. 

Chybí odpověď proč

Právě to je podle ekonomů důvodem, proč umělá inteligence prozatím zůstane jen svého druhu poradním orgánem a nepronikne do řízení měnové politiky vyžadující ekonomický cit. „Ryze na praktické úrovni už mnoho finančníků AI k predikci různých indikátorů používá, protože jim jde jen o samotnou predikci a je jim jedno, proč se tak má stát,“ říká ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. To je podle něj v zásadním kontrastu s tím, jak k predikcím přistupují ekonomové.

„I před érou AI dovolovala moderní výpočetní technika různé predikční modely, které prostě vycházely a lidé nutně nevěděli proč. Takové úspěšné predikce byly však ekonomickou komunitou vždy odsuzovány proto, že nepřinášely vysvětlení, které by bylo replikovatelné pro jiné situace,“ dodává Bartoň s tím, že umělá inteligence se obdobně nemůže zhostit samotného řízení měnové politiky, tedy primárně nastavení úrokových sazeb centrálních bank.

„Modely byly k dispozici vždy a dávaly jasné doporučení. Bylo tedy otázkou, proč potom dovolit členům bankovní rady algoritmus přehlasovat? V tom se otázka řízení pomocí umělé inteligence nijak zásadně neliší od řízení před těmito modely,“ zdůrazňuje Bartoň, který přirovnává roli AI v řízení měnové politiky k autonomnímu autu stojícímu před nutností řešit v provozu problém, který není zrovna obvyklý. „Bankovní rada je pak potřeba jako výstupní kontrola, aby AI nechtěně nespustila armageddon,“ doplňuje ekonom. 

Experiment ČNB přiřadil umělé inteligenci primárně roli analytické podpory. „Zrychluje zpracování dat, umožňuje vytvářet alternativní prognózy a poskytuje další úhly pohledu na vývoj střednědobé inflace. Tím zlepšuje kvalitu analytických procesů a podporuje rozhodování na základě širšího spektra informací,“ dodává tým experimentátorů na poli umělé inteligence z České národní banky.