Vláda chce snazší odvolání prezidenta z funkce a omezení jeho pravomocí směrem k ČNB

Fialův kabinet se přesně rok před volbami rozhodl splnit jeden ze svých slibů. Jde o změnu Ústavy, konkrétně zavedení takzvaného klouzavého mandátu pro poslance či posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Návrh, který do vlády předložil bývalý ministr pro legislativu Michal Šalomoun, obsahuje i omezení pravomocí prezidenta republiky při jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB) a také zjednodušení procesu při podávání ústavní žaloby na hlavu státu.

Rok před koncem svého mandátu bude vláda projednávat zásadní návrhy změn Ústavy. Vládě je předložil poslední den ve funkci bývalý ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Nejedná se však o žádné překvapení. Návrh totiž z velké části vychází z programového prohlášení vlády a kopíruje dosavadní politické debaty i některé předchozí neúspěšné návrhy.

V případě NKÚ se navrhuje rozšíření jeho kontrolních pravomocí obecně vůči všem, kdo nakládají s veřejnými prostředky, tedy nejen s majetkem státu. Nově by tak do kontrolní kompetence NKÚ spadaly státní fondy, příspěvkové organizace, národní podniky, regiony soudržnosti, ale také Česká televize (ČT) a Český rozhlas. ČT se podle generálního ředitele Jana Součka kontrolám NKÚ nebrání. NKÚ by také mohl kontrolovat hospodaření zdravotních pojišťoven, ČNB či právnických osob, kde má stát většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým je v postavení ovládající osoby.

Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly jde návrh sice správným směrem, ale postrádá v něm možnost, aby NKÚ mohl kontrolovat hospodařeni samospráv. „Jsme připraveni nové kompetence zvládnout. Ale oproti původním představám, které s námi byly v minulosti diskutovány, neobsahuje aktuální návrh, bohužel, možnost kontrolovat hospodaření obcí a krajů,” uvedl Kala. Samosprávy mají přitom na účtech rekordní přebytky, v letošní první pololetí přesáhly 82 miliard korun, celkem mají na bankovních účtech už půl bilionu korun.

Musíme zachovat parlamentní republiku

Navrhované změny ústavy se týkají i omezení pravomocí prezidenta republiky, a to vůči ČNB. Dosud hlava státu jmenuje členy bankovní rady podle článku 62 Ústavy sama bez kontrasignace předsedy vlády. Prezident by měl podle návrhu postupovat při jmenování členů bankovní rady ČNB stejně jako při nominaci ústavních soudců. Tedy musel by si vyžádat souhlas Senátu. Vláda změnu podle odůvodnění navrhuje, „aby nedocházelo k pochybnostem o postavení prezidenta republiky a o charakteru státního zřízení České republiky jako republiky parlamentního typu“.

Otázka jmenování členů bankovní rady se v české politice diskutuje už celá desetiletí. Snad k největším střetu došlo v roce 2001, kdy tehdejší premiér Miloš Zeman chtěl po Ústavním soudu, aby potvrdil, že ke jmenování guvernéra a viceguvernéra potřebuje prezident spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Ústavní soud tehdy tento návrh zamítl a dal zapravdu Václavu Havlovi, aby si mohl vybrat členy rady sám.

Prakticky využitelná ústavní žaloba

Prezidenta republiky se týká i další z navrhovaných změn, totiž změna v procesu při podávání ústavní žaloby na něj. Podle současného znění Ústavy podává žalobu Senát, a to za podmínky souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K podání žaloby na prezidenta k ÚS ale zároveň potřebuje Senát také souhlas tří pětin všech poslanců Poslanecké sněmovny. Návrh počítá s tím, že nově by byla potřeba souhlasu jen nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců. „Aby ústavní žaloba byla v praxi využitelným nástrojem, navrhuje se snížení požadovaného kvóra,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě k návrhu. Redakce e15 požádala prezidentskou kancelář o komentář k navrhovaným změnám, mluvčí Vít Kolář však nechal dotaz bez odpovědi.

V případě navrhovaného zavedení takzvaného klouzavého mandátu by se ministři, kteří by byli zároveň poslanci, mohli vzdát dočasně, po dobu výkonu vládní funkce, poslaneckého mandátu, který by přešel na náhradníka.

VIDEO:Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, tvrdí v pořadu FLOW Fiala

FLOW: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala • e15