Vltavská filharmonie má hotovou architektonickou studii. Stavba se prodraží o dvě miliardy
Projekt Vltavské filharmonie v Praze překonal další milník. V září byla dokončena podrobná architektonická studie nového národního hudebního centra a město nyní připravuje projektovou a technickou dokumentaci pro získání územního a stavebního povolení. Na vltavském nábřeží by se mohlo začít stavět už za dva roky, první koncerty by se zde mohly odehrát v roce 2033. Stavba vyjde podle posledních propočtů na 11,65 miliardy korun, původní odhady přitom hovořily o 9,4 miliardy korun. Filharmonii prodražila inflace a také náklady na dopracování soutěžního návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group.
„Projekt Vltavské filharmonie přestává být snem, je skutečným projektem na papíře,“ řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda. „Neznám žádný stavební projekt, který by v čase nezdražil,“ doplnil ke zvýšeným nákladům na stavbu. Praha by měla být schopná celou stavbu zafinancovat sama, zástupci magistrátu budou ale ještě jednat s ministerstvem kultury o případném zapojení státu. „Praha je hlavním garantem stavby, nemůže se stát, že by se nestavělo kvůli nedostatku peněz. Ale chceme ještě jednat se státem. Je ale možné, že si budeme muset počkat na další vládu po sněmovních volbách v příštím roce, než padne závazné slovo,“ doplnil náměstek pro kulturu Jiří Pospíšil. Na financování, třeba prostřednictvím nájmu, se bude muset podílet také Česká filharmonie, která zde najde své zázemí. Část nákladů by na sebe mohli dále vzít mecenáši ze soukromého sektor, město se za tímto účelem chystá založit nadační fond.
„I kdyby se stalo, že dominantní část nákladů zaplatí Praha, pořád se to městu ekonomicky vyplatí,“ řekl Pospíšil. „Jsme čím dál více závislí na cestovním ruchu, a tato budova bude svým zaměřením lákat do Prahy spoustu turistů. Ti za filharmonií budou jezdit jak kvůli hudbě nebo hudební literatuře, tak kvůli samotné architektuře,“ řekl předseda výboru pro kulturu Jan Wolf. U budovy budou ostatně stavět i vlaky z letiště, které pojedou do centra metropole.
Dánští architekti již odevzdali hotovou podrobnou studii, město nyní pracuje na technické dokumentaci, kterou chce mít hotovou příští rok. Harmonogram je velice ambiciózní, potřebná povolení chce magistrát získat v roce 2026, po vysoutěžení dodavatele by se mohlo začít stavět o rok později. Součástí projektu je i řešení železničního viaduktu, na kterém pracuje Správa železnic, nebo nový jižní vestibul stanice metra Vltavská. Při stavbě proto dojde k přerušení provozu tramvají a metra ve stanici Vltavská. Je také možné, že se stavba časově sejde s rekonstrukcí klíčového Hlávkova mostu, omezení na magistrále způsobí i plánované svedení této dopravní tepny pod budovu filharmonie.
Projekt doznal řady změn oproti původnímu soutěžnímu návrhu z předloňského roku, v projektu přibylo například mnohem více zeleně. „Překvapilo mě, jak podrobně architekti zkoumali složení šumavské zeleně,“ podotkl vedoucí projektového týmu Martin Krupauer. Šumavským dřevem bude patrně obložen i hlavní koncertní sál pro 1800 posluchačů. Okolí budovy má být více živé a pobytové, a to včetně střechy, směrem k Argentinské ulici dostane prostor i pouliční sport. Oproti prvnímu návrhu je celá filharmonie také větší a má více užitných ploch.
Ve budově bude celkem pět sálů, které jsou už koncepčně, technicky i akusticky rozvržené. Architekti se snaží pracovat s materiály typickými pro Českou republiku a Prahu, například komorní sál bude obložen pískovcovým kamenem, které se váže k historii Prahy. V multifunkčním sále bude zase dominovat kov a industriál, který odkazuje na průmyslovou minulost Holešovic, kde se bude filharmonie nacházet. Tyto sály pak doplní malý a školní sál. Dánští architekti také na mnoha místech pracují se sklem, což má být odkaz k české sklářské tradici. Kromě toho se bude v budově nacházet městská knihovna, restaurace, bistro, terasy a foyer pro pořádání eventů, zázemí pro umělce, nahrávací studia či vzdělávací prostory. „Jsme schopni přivítat a pozvat asi 6500 osob, které si mohou dům užívat, aniž by se vzájemně rušili,“ řekl Krupauer.
Projektový tým už přišel i rozvrhem pro první sezónu ve všech sálech. „Je důležité si uvědomit, že se tímto otevřou kapacity pro Rudolfinum a Obecní dům,“ upozornil Krupauer s odkazem na další pražské koncertní sály v Rudolfinu a Obecním domě. Projektanti jsou již také domluveni s hudebníky na nábytku a vybavení, které potřebují.
Komorní sál bude obložen pískovcovým kamenem.|
„Poprvé se o myšlence Vltavské filharmonie mluvilo za Václava Havla, což ukazuje, jak je náročné v naší zemi stavět velké projekty,“ řekl náměstek pro místní rozvoj Petr Hlaváček. „Jsem vděčný předcházejícím politickým reprezentacím, které projekt iniciovaly a vybraly parcelu. Tato investice pomůže proměnit toto místo v něco prospěšného.“ Vltavská filharmonie má pomoci nastartovat proměnu celé okolní lokality Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout čtvrť až pro 25 tisíc lidí.
Nové koncertní sály budou mít i další tuzemské metropole. Radní Brna již rozhodli o stavbě Janáčkova kulturního centra za 2,3 miliardy korun, magistrát již vysoutěžil zhotovitele stavby. V Brně se tak bude nacházet moderní sál pro 1200 lidí. Nejdále je magistrát v Ostravě, který letos zahájil výstavbu unikátního filharmonie za 2,8 miliardy korun, největší sál pojme 1300 diváků.