Výpověď bez udání důvodu je zpátky ve Sněmovně. Poslanci ODS a TOP 09 navrhují dvojnásobné odstupné
Zaměstnanci, kteří obdrží výpověď bez udání důvodu, by mohli získat odstupné ve výši dvojnásobku běžného standardu. Vyplývá to z pozměňovacího návrhu k novele zákoníku práce, který předložili poslanci z řad ODS a TOP 09. Podle něj by však nebylo možné propustit zaměstnance bez důvodu pět let před dosažením důchodového věku, invalidní důchodce ani těhotné ženy. Změny by se navíc měly týkat pouze soukromých firem, nikoliv státního a veřejného sektoru.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle úpravy poslanců koaličních ODS a TOP 09 nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Některým lidem by zaměstnavatelé takovou výpověď dát nesměli. Pozměňovací návrh předložili poslanci ODS a TOP 09 k takzvané flexibilní novele zákoníku práce, kterou má v úterý projednat Sněmovna ve druhém čtení. Se záměrem nesouhlasí například vládní lidovci. Proti výpovědi bez udání důvodu se staví odbory, hrozí protesty.
Pružnější pracovní trh
Výpověď bez udání důvodu by umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu, uvedli předkladatelé v čele s Michalem Zunou (TOP 09) v důvodové zprávě. Pozměňovací návrh, který podle zdůvodnění také „zajišťuje etické a zodpovědné chování vůči zaměstnancům“, dále podepsali Jan Skopeček, Eva Decroix, Pavel Staněk (všichni ODS), Jan Jakob a Miloš Nový (oba TOP 09).
Výpověď bez udání důvodu by nesměli dostat podle úpravy těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
Výpovědní lhůta by podle vládní novely nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc.
Prodloužení zkušební doby
Vládní novela zákoníku práce naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu. Poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková předložila návrh, který by u zkušební doby zachoval nynější stav. „Vládou navrhované prodloužení zkušební doby výrazně zhoršuje postavení zaměstnanců a posiluje nerovnováhu vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,“ napsala v důvodové zprávě. Zvýšila by se podle Šafránkové také nejistota zaměstnanců.
Zaměstnavatelé by podle vládní předlohy museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit od 14 let.
Novelu doporučuje NERV
Přijetí novely, která by zjednodušila propouštění, doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV) již před rokem v seznamu svých prorůstových opatření. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu jsou totiž podle nich v Česku prakticky nepropustitelní.
Výpověď bez udání důvodu zanjí i jinde v Evropě. Rozvázání pracovního poměru tímto způsobem v jiných zemích ale jde ruku v ruce s dalšími podmínkami, které vedou k vyšší ochraně zaměstnance. Mezi ně patří například právě vyšší odstupné, možnost soudního přezkumu nebo ochrana zranitelných skupin zaměstnanců.
Inpirace dánským modelem flexicurity
Ekonomická rada hledala inspiraci například v Dánsku, kde funguje takzvaný model flexicurity – spojení slov flexibility a security, tedy pružnosti a bezpečnosti či jistoty.
Dánský model umožňuje zaměstnavatelům přijímat a propouštět zaměstnance skoro podle libosti. Ti se ale mohou spolehnout na systém pojištění, takzvaného fondu A-kasse, ze kterého je při ztrátě práce financována podpora v nezaměstnanosti. V Dánsku navíc působí silné odbory, které garantují další pomoc – například právní poradenství nebo podporu při hledání nového zaměstnání.
V praxi se proto Dánové nebojí odchodů ze současných pracovních pozic, podle vládních dat každoročně v soukromém sektoru mění práci až čtvrtina zaměstnanců.