Výpovědní lhůta podle novely zákoníku práce: Zrychlení i nárok na zvláštní náhradu
Novela mění podmínky pro začátek běhu výpovědní doby. Podle nových pravidel začne výpovědní doba běžet okamžitě od doručení výpovědi druhé straně. Cílem má být zefektivní procesu ukončení pracovního poměru.
Zákoník práce prochází v poslední době výraznými změnami. Velká část z nich nabyla účinnosti již v říjnu v minulém roce, další přišly na řadu letos v lednu a červenci. Nicméně, po posledním jednání vlády míří do poslanecké sněmovny další, a to neméně významná, novela.
Jejím hlavním cílem je podle Ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů, což je ostatně důvod, proč je návrh veřejně označován jako tzv. „flexi novela“. Účinnost novely se očekává dne 1. ledna 2025. Jedním z jejích bodů je i úprava výpovědní doby. Co tedy zaměstnance od nového roku čeká?
V současné době to funguje tak, že pokud byste podali výpověď k 10. říjnu, výpovědní lhůta začne běžet až od 1. listopadu a v zaměstnání tedy zůstanete až do 31. prosince. Podle nové legislativy výpovědní lhůta bude trvat do 10. prosince.
„Nově začne výpovědní doba běžet okamžitě od doručení výpovědi druhé straně, což významně zefektivní proces rozvázání pracovního poměru,“ komentuje Jaroslav Zeman, advokát a vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk.
Zkrácená doba při porušení povinností
„Navíc se zavádí kratší, jednoměsíční, výpovědní doba v případech, kdy dojde k závažnému porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo pro případy, kdy zaměstnanec nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon práce,“ dodává Jaroslav Zeman s tím, že nová úprava má posílit práva zaměstnavatele zejména v případech, kdy je nutné rychle reagovat na nevhodné chování zaměstnance a zkrátit tak dobu jeho následného zaměstnávání.
Co znamená závažné porušení povinností?
Závažné porušení povinností zaměstnancem se obecně chápe jako chování zaměstnance, které je v rozporu se základními pravidly a normami chování v pracovním prostředí. Tedy pokud zaměstnanec hrubě nebo opakovaně poruší pravidla, povinnosti či pokyny související s jeho prací, což může mít negativní dopad na zaměstnavatele nebo bezpečnost práce.
Za závažné porušení povinností zaměstnancem se považuje například:
- Opakované pozdní příchody nebo absence bez omluvy či upozornění.
- Užití alkoholu či drog na pracovišti nebo před nástupem do práce.
- Odmítnutí plnit pracovní úkoly nebo opakované ignorování pokynů nadřízeného.
- Porušení bezpečnostních pravidel nebo nedodržování zásad BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), které může ohrozit nejen zaměstnance, ale i kolegy.
- Úmyslné poškození majetku firmy nebo zneužití pracovních prostředků pro soukromé účely (například neoprávněné používání služebního auta).
- Únik důvěrných informací – sdílení nebo zneužití interních informací společnosti bez povolení.
Porušení pracovní kázně je obvykle posuzováno individuálně a zaměstnavatel při něm zohledňuje konkrétní situaci, závažnost chování i předchozí přístup zaměstnance.
Nově nárok na zvláštní náhradu
Dále, pokud zaměstnavatel rozváže se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodu jeho zdravotní nezpůsobilosti vykonávat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, bude mít zaměstnanec nárok na zvláštní náhradu ve výši odstupného, tj. dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Toto odstupné bude za zaměstnavatele hrazeno ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW
FLOW: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček • e15