Vývoj koruny může ovlivnit prosincové zasedání ČNB
Tento čtvrtek zasedá ČNB a většina analytiků čeká další snížení sazeb o 25 bazických bodů. Výraznější nejistotu stále vidíme pro prosinec, kdy o výsledku hlasování mohou rozhodnout až události a data příštích týdnů. Jako jeden z klíčových faktorů může být vývoj kurzu koruny k euru.
Od počátku září kurz koruny k euru oslabil z hladiny zhruba 25,00 na současných 25,30 až 25,40. To má dva důvody. Prvním je změna očekávání na budoucí vývoj měnové politiky hlavních centrálních bank, kdy trhy nyní předpokládají pomalejší rychlost snižování sazeb v USA a naopak rychlejší tempo snižování sazeb v eurozóně. To působí ve směru silnějšího dolaru na jedné straně a slabšího eura a některých dalších evropských měn na straně druhé. Druhým důvodem jsou americké volby, kdy se posunula pravděpodobnost směrem k možnému vítězství Donalda Trumpa.
Případné vítězství Trumpa se totiž vnímá jako riziko pro řadu exportně orientovaných evropských ekonomik, protože Trump může zvýšit cla na dovoz do USA, což by na některé evropské země mohlo nepříznivě dopadnout. Na českou ekonomiku by případné obchodní spory s USA mohly dopadnout relativně silně, a to jednak přes slabší vývoz komponent a dílů do Německa, jednak ale také přes možné zvýšení levných dovozů z Číny.
Nedávné výše zmíněné oslabení koruny může dle analytického oddělení České spořitelny zhruba odpovídat případnému snížení sazeb o nějakých 30 až 35 bodů. Jinými slovy: v případě slabé koruny už ČNB nemusí tolik snižovat sazby, protože „kurz to již odpracoval“. Proto mohou být výsledky voleb v USA tak důležité. Pokud by zvítězila Kamala Harrisová, koruna by mohla posílit, což by zvýšilo pravděpodobnost dalších brzkých poklesů sazeb ČNB. V případě výhry Donalda Trumpa by mohla koruna naopak ještě dále oslabit, což by zvýšilo pravděpodobnost stability sazeb na prosincovém zasedání. Navíc případné zavádění cel by bylo jednoznačně proinflační, což by centrální banky (nejen ČNB) musely začít brát v úvahu.
Autor je analytik České spořitelny.