Wall Street se obává opětovného nárůstu inflace v roce 2025

Inflace byla jedním z hlavních problémů americké ekonomiky v roce 2024. Zdá se, že obavy z přetrvávajících vysokých cen budou pokračovat i v roce 2025.

Hlavní ekonom Deutsche Bank Matthew Luzzetti v rozhovoru pro Yahoo Finance uvedl:

Očekáváme postupné zpomalení inflace z aktuálních hodnot, ale na úroveň, která bude pro Fed stále nepříjemně vysoká.

Inflace se v tomto roce zatím mírně snížila, ale zůstává stále nad cílem Federálního rezervního systému ve výši 2 % ročně. K tomu přispívají vyšší než očekávané měsíční nárůsty jádrových cen, které nezahrnují volatilní náklady na potraviny a energie.

V listopadu vzrostly jádrové indexy výdajů na osobní spotřebu (PCE) a index spotřebitelských cen (CPI), které centrální banka pečlivě sleduje, o 2,8 % a 3,3 % v meziročním srovnání.

„Inflaci bude primárně pohánět sektor služeb,” uvedl Luzzetti, s odkazem na jádrové služby, jako je zdravotní péče, pojištění nebo dokonce letenky. „Inflace v oblasti bydlení je také stále vysoká, a přestože se v příštím roce sníží, je pravděpodobné, že zůstane relativně zvýšená.”

Posun odhadů

Podle aktualizovaných ekonomických prognóz z Summary of Economic Projections (SEP) Fed očekává, že jádrová inflace dosáhne v příštím roce 2,5 %, což je více než předchozí projekce 2,2 %. Do roku 2026 by měla klesnout na 2,2 % a do roku 2027 na cílových 2,0 %.

Tento výhled se z velké části shoduje s aktuálními odhady Wall Street. Z 58 ekonomů dotázaných agenturou Bloomberg většina předpokládá, že jádrový index PCE klesne na 2,5 % v roce 2025. Zároveň ale očekávají menší zpomalení v roce 2026, kdy většina ekonomů předpovídá hodnotu 2,4 %. To je výše než odhad Fedu.

„Rizika jsou jednoznačně nakloněna směrem k vyšší inflaci,” uvedla Nancy Vanden Houten, hlavní ekonomka pro USA v Oxford Economics, pro Yahoo Finance.

Mnoho rizik vychází z možnosti zavedení určitých politik administrativou Donalda Trumpa, například v oblasti cel a imigrace.

Navrhované politiky nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, jako jsou vysoká cla na dovážené zboží, daňové úlevy pro korporace a omezení imigrace, jsou podle ekonomů považovány za potenciálně inflační.

Tyto politiky by mohly dále zkomplikovat cestu Federálního rezervního systému při nastavování úrokových sazeb.

Na tiskové konferenci po posledním rozhodnutí Fedu o úrokových sazbách v tomto roce předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že centrální banka očekává významné změny politik, ale upozornil, že rozsah těchto změn zůstává nejistý.

Musíme vidět, jaké konkrétní politiky budou zavedeny a jaké budou mít dopady…

Dále dodal, že Fed přemýšlí o těchto otázkách a bude mít mnohem jasnější obrázek, jakmile budou politiky implementovány.

Trump 2.0 a inflační spirála

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor na Kolumbijské univerzitě Joseph Stiglitz uvedl na každoroční konferenci Yahoo Finance Invest minulý měsíc, že americká ekonomika dosáhla soft landing stavu, kdy se stabilizují ceny a nezaměstnanost zůstává nízká. „Ale to končí 20. ledna,” varoval s odkazem na Den inaugurace.

Cla byla jedním z nejdiskutovanějších slibů Trumpovy kampaně. Nově zvolený prezident slíbil zavést plošná cla ve výši minimálně 10 % na všechny obchodní partnery, včetně 60% cla na čínský dovoz.

A pak začnete přemýšlet o inflační spirále, ceny se zvednou, pracovníci budou chtít vyšší mzdy. A pak začnete uvažovat, co se stane, pokud ostatní zareagují svými vlastními cly.

Stiglitz věří, že Powell zvýší úrokové sazby, pokud budou přetrvávat inflační tlaky.

„Když zkombinujete vyšší úrokové sazby a odvetná opatření ze strany ostatních zemí, dojde k celosvětovému zpomalení,” uvedl. „A pak máte to nejhorší z možných světů: inflaci a stagnaci, nebo pomalý růst.”

BNP Paribas vydala pochmurný výhled na rok 2025, kdy očekává, že Fed příští rok pozastaví cyklus snižování sazeb. Má se tak stát kvůli výraznému nárůstu inflace od konce roku 2025 do roku 2026 způsobenému zavedením cel. Firma předpovídá, že CPI dosáhne 2,9 % na konci příštího roku, než se zvýší na 3,9 % ke konci roku 2026.

Mezitím prezident minneapoliské pobočky Fedu Neel Kashkari označil možnou odvetu ostatních zemí za obchodní válku odvetných opatření, která by dlouhodobě udržovala inflaci na vysoké úrovni.

Investoři si začínají všímat tohoto rizika. V nejnovějším Global Fund Manager Survey od Bank of America, zveřejněném tento měsíc, dosáhla očekávání scénáře žádné přistání, kdy ekonomika nadále roste, ale inflační tlaky přetrvávají, osmiměsíčního maxima.

Pro a proti

Ve Spojených státech obvykle stanovuje cla Kongres, ale prezident má pravomoc zavést některá z nich za zvláštních okolností. To Trump slíbil udělat. Stále není jasné, které politiky budou prioritou, jakmile Trump nastoupí do úřadu, nebo zda se plně zaváže ke svým dosavadním slibům.

Luzzetti uvedl:

Náš základní scénář je, že příští rok skutečně dojde k zavedení cel, ale budou zpočátku relativně nízká a cílená.

Dále připojil odhad 20% kumulativního zvýšení cel na Čínu, vedle dalších cílených opatření vůči Evropě.

„Něco jako univerzální základní clo, což je celní sazba, kterou Trump hrozil napříč všemi oblastmi, si nemyslíme, že by bylo implementováno,“ dodal.

Ekonom však stále věří, že jakákoliv cla, která Trump zavede, povedou v průběhu času k vyšší inflaci. Z tohoto důvodu nepředpokládá žádné snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem v příštím roce.

Domníváme se, že inflace neklesne pod 2,5 % v příštím roce a že Fed s tím nebude spokojen, a proto nebude pokračovat ve snižování sazeb.

Dále Luzzeti uvedl:

Máme ale také očekávání, že ekonomika zůstane poměrně odolná...

Americká ekonomika prokazovala odolnost po celý rok 2024. Maloobchodní tržby v listopadu opět překonaly odhady, HDP zůstává silné a nad trendem, míra nezaměstnanosti se stále pohybuje kolem 4 % a inflace, přestože čelí budoucí nejistotě a pomalé cestě k cílovým 2 %, se již zmírnila.

„Ekonomika má k dispozici solidní množství podpůrných faktorů a už nyní těží ze silného růstového momenta. Fed přitom letos snížil sazby o 100 bazických bodů,” uvedl Luzzetti. „To vše podle nás vytváří poměrně solidní základ pro růst v příštím roce.”

Závěr

Závěrem lze říci, že americká ekonomika vykázala v letošním roce značnou odolnost, ale vstup do roku 2025 s sebou přináší nové výzvy. Očekávané zavedení cel a jejich potenciální vliv na inflaci by mohly zkomplikovat snahy Federálního rezervního systému o dosažení inflačního cíle. Následná absence snižování úrokových sazeb by mohla zpomalit ekonomickou expanzi.

Přestože růst HDP zůstává nad trendem a nezaměstnanost je nízká, otázkou zůstává, zda budou tyto silné stránky stačit k udržení dynamiky v prostředí rostoucí globální nejistoty. Ekonomové a investoři tak budou v roce 2025 bedlivě sledovat, jak si americká ekonomika poradí s těmito protichůdnými faktory.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO