Zákon o kyberbezpečnosti bude nejspíš schválen až příští rok, říká advokátka Vlachová

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je aktuálně projednáván ve výborech Poslanecké sněmovny, ty chtějí do jisté míry omezit navrhované pravomoci Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ve prospěch vlády. Pozměňovací návrh, jenž převedení rozhodovacích kompetencí předpokládá, na konci listopadu podpořily garanční bezpečnostní a také hospodářský výbor. 

Předloha má mimo jiné umožnit prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také jejich vyloučení. Návrh počítá také s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. O nejvýraznějších změnách v oblasti kyberbezpečnosti hovoří v podcastu e15 cast Barbora Vlachová z advokátní kanceláře Portos, vedoucí advokátka právního týmu, který se zabývá především kyberbezpečností, digitální transformací a právem IT.

Nový kyberzákon převádí do českého práva evropskou směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti známou jako NIS2. Cílem této směrnice je zejména odstranění rozdílů mezi členskými státy EU v oblasti právní regulace kyberbezpečnosti, k nimž došlo na základě transpozice původní směrnice NIS. Směrnice NIS 2 se zaměřuje zejména na posílení kybernetické odolnosti EU a na zvýšení schopnosti reagovat na hrozby a incidenty v kyberprostoru. 

„Už teď víme, že jsme implementační lhůtu směrnice nestihli, bylo ji nutné do českého práva transponovat do října letošního roku. A také víme, že nejdříve se nám to může realisticky povést do poloviny příštího roku, přičemž účinnost by mohla nastat až od 1. ledna 2026,“ říká Barbora Vlachová z advokátní kanceláře Portos.

Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných částí strategicky významných služeb tvořících nezbytný rozsah by podle pozměňovacího návrhu nebyl vyhláškou kybernetického úřadu, ale nařízením vlády. Ta by pak nesla patřičnou odpovědnost a určovala i parametry opatření. Vláda by stanovovala strategicky významné služby a posuzovala by podle předkladatele, poslance ODS Pavla Žáčka, nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pochází.

Před hrozbou zvýšených nákladů pro firmy i veřejnou správu a následným dopadem na ceny služeb zákazníků varovala Hospodářská komora. Směrnice NIS2 dopadá na velké a středně velké podniky, ale stát má navíc ještě pravomoc určit kritická odvětví, na které zákon může dopadnout. V konečném důsledku tedy regulace může dopadnout i na menší firmy. 

„Nejčastěji se objevuje číslo 6 až 10 tisíc subjektů, na které by zákon mohl dopadnout. Ale už jsem viděla i číslo 12 tisíc,“ říká Barbora Vlachová s tím, že náklady pro firmy mohou dosáhnout až desítek miliard korun. 

Hlavním smyslem nového kybernetického zákona je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.